Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tři zlaté, stříbrná a bronzová medaile pro Česko na 18. IOAA v Indii, monzunu navzdory!

Tři zlaté, stříbrná a bronzová medaile pro Česko na 18. IOAA v Indii, monzunu navzdory!

Česká výprava po vyhlášení výsledků 18. IOAA. Zprava: David Kománek (leader), Radomír Mielec (observer), Anita Vaceková, Martin Kudrna, Alex Faivre, Eduard Plic, Matouš Mišta, a Tomáš Gráf (leader). Autor fotografie – Pavithara Kandasami fotoaparátem Davida Kománka, postprodukce – David Kománek

Po 9 letech se organizátorem 18. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stala opět Indie. Desetidenní soutěže konané v Bombaji se letos účastnilo rekordních 64 zemí, mezi nováčky byly například Itálie, Alžírsko, Turkmenistán nebo Austrálie. Naši mladí astronomové získali hned tři zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Zlato vybojoval Martin Kudrna, Alex Faivre a Matouš Mišta, stříbro přiváží Anita Vaceková a bronzovou medaili získal Eduard Plic, který navíc v doprovodné soutěži o nejlepší vědecký poster obdržel první místo. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která je určena pro starší středoškolské studenty do roku maturity až do věku 20 let. Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně účastní od roku 2010.

Vlastní soutěž pak proběhla v termínu od 11. do 21. srpna 2025 v Bombaji. Soutěže se letos zúčastnilo 288 studentů z celkem 64 zemí.

Studenti byli ubytováni v hotelu Westin Mumbai. Úlohy teoretického kola, datové analýzy a týmové soutěže řešili v moderních prostorách hotelu. Pozorovací část pak v Nehru planetáriu, které se nachází blíže historickému centru Bombaje.

Po dobu soutěže byli studenti již tradičně v elektronické a komunikační izolaci a jejich volný čas vyplnily kromě sportu také výlety do historického centra města, muzea nebo zábavního parku.

Vedoucí národních týmů byli ubytováni v hotelu St. Regis Mumbai blíže historickému centru města. Zde připravovali finální verze zadání, které pak podle potřeby překládali do rodných jazyků studentů. V kongresové části hotelu se rovněž odehrály tradiční moderace, kdy vedoucí výprav měli možnost rozporovat hodnocení řešení úloh porotou a získat tak pro své studenty oprávněné body navíc.

Po dobu soutěže vládlo v Indii monzunové počasí, které sice nijak neovlivnilo její průběh, ale po zesílení celodenních děšťů byli organizátoři nuceni kvůli místním povodním zrušit exkurzi k radioteleskopu GMRT, který patří k nejlepším astronomickým observatořím v oboru dlouhovlnného záření.

Českou republiku letos reprezentovalo pět nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Mgr. David Kománek (MFF UK v Praze), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko-přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě) a Bc. Radomír Mielec (MFF UK v Praze).

Výsledky

Zlaté medaile získali Martin Kudrna (Gymnázium Jana Keplera v Praze), Alex Faivre (Gymnázium J.A. Komenského v Uherském Brodě) a Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc – Hejčín), stříbro přiváží Anita Vaceková (Gymnázium Brno) a bronzovou medaili získal Eduard Plic (Masarykovo gymnázium Plzeň), který navíc v doprovodné soutěži o nejlepší vědecký poster obdržel první místo. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!

Pořadatelé a sponzoři

Celou akci organizovalo Centrum pro vědecké vzdělávání Homi Bhabha a také národní centrum Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji, autonomní instituce pod záštitou Ministerstva pro atomovou energii, která je zároveň univerzitou.

Vědecké olympiády v Indii jsou velkoryse podporovány indickou vládou prostřednictvím Ministerstva pro atomovou energii (DAE), Ministerstva pro vědu a technologii (DST), Ministerstva pro vesmír (DOS) a Ministerstva školství (MOE). 18. ročník IOAA je podporován indickou vládou prostřednictvím Ministerstva pro atomovou energii (DAE) v rámci projektu Vigyan Pratibha HBCSE.

Anténa pro měření kosmického záření z doprovodné týmové soutěže 18. IOAA Autor: David Kománek
Anténa pro měření kosmického záření z doprovodné týmové soutěže 18. IOAA
Autor: David Kománek

Není bez zajímavosti, že

  • V doprovodné týmové soutěži měli studenti možnost pracovat a měřit rádiové záření přicházející z vesmíru speciálními anténami, které organizátoři vyrobili pro tuto soutěž. Kromě velmi zajímavé praktické úlohy to bylo také připomenutí zaměření indického astrofyzikálního výzkumu na radioastronomii.
  • Každý účastník mezinárodní olympiády IOAA obdržel certifikát s nálepkou, ve které je vložený drobný zlatý proužek. Jedná se o skutečný kousek zlacené hliníkové fólie, která byla použita při vývoji rentgenového dalekohledu SXT na palubě indické družice ASTROSAT, prvního indického satelitu určeného výhradně pro astronomii. Držitelé certifikátu tak mají v rukou fragment skutečných kosmických dějin, kousek materiálu, který stál u zrodu prvního indického astronomického satelitu.
  • Během zahajovacího a závěrečného ceremoniálu v komplexu sálů a divadla Jio World Centre měli účastníci soutěže možnost využít k přepravě mezi patry kromě eskalátorů také největší osobní výtah na světě, který má plochu prosklené kabiny asi 26 m2 a vejde se do něj 235 osob.
  • V druhém týdnu soutěže monzunový charakter počasí výrazně zesílil, takže některé části města byly dopravně nedostupné a na několik dnů byly uzavřeny i místní školy.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Slezská univerzita v Opavě a Proxima, z.s., respektive Statutární město Ostrava. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2024/25 proběhl její 22. ročník.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Planetum Praha
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Místopředseda Ústřední komise Astronomické olympiády
FPF a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fyzikální ústav SU v Opavě
[2] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[3] Astronomická olympiáda



O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: 18. IOAA, Astronomická olympiáda


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »