Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úvahy o velkém dalekohledu

Úvahy o velkém dalekohledu

Astronomové jsou lidé velice zvědaví, ale především zvídaví. Aby se toho dozvěděli o vesmíru co nejvíce, stavějí stále větší a větší dalekohledy a vybavují je stále dokonalejšími detektory. Jejich plánům na vybudování většího dalekohledu, než mohou používat doposud, svitla opět naděje. Nadace Gordona a Betty Mooreových (Gordon and Betty Moore Foundation) vyčlenila 17,5 miliónu dolarů na financování návrhu projektu velkého dalekohledu TMT (Thirty-Meter Telescope) - největšího optického dalekohledu světa s objektivem o průměru 30 m.

Současný největší dalekohled světa - Keck Telescope - je postaven na vrcholu sopky Mauna Kea, Havajské ostrovy. Jedná se o dvojici dalekohledů Keck I a Keck II, jejichž objektivy mají průměr 10 m. To mimo jiné znamená, že sběrná plocha nového velkého dalekohledu s objektivem o průměru 30 m bude téměř 10krát větší než u dalekohledů Keck.

Přípravě projektu se věnuje kalifornský technologický institut (California Institute of Technology - Caltech) a University of California. Projekt byl dříve označován jako "The California Extremely Large Telescope".

Zatím je navržena pouze koncepce dalekohledu, vybaveného systémem adaptivní optiky, který bude pracovat v oblasti viditelného a infračerveného záření. Pokud se podaří projekt dokončit, pak bude dalekohled TMT schopen pořizovat fotografie s rozlišením 12krát lepším než Hubblův kosmický teleskop (HST).

TMT - Thirty-Meter Telescope

Výše uvedená finanční částka je určena pouze na projektovou přípravu. Na výstavbu dalekohledu zatím peníze nejsou. Projektanti doufají, že se peníze najdou a dalekohled začne pracovat v roce 2012. Zatím ještě nebylo vybráno vhodné místo pro stavbu dalekohledu. V úvahu připadají 3 varianty: Havajské ostrovy, Chile nebo Mexiko. Caltech nyní hledá manažera, který by se stal vedoucím týmu, jehož úkolem by bylo dovést projekt dalekohledu TMT do "vítězného" konce.

Existují však mnohem ambicióznější plány. Například na internetových stránkách ESO (European Southern Observatory) se můžete seznámit s návrhem dalekohledu OWL Telescope, jehož objektiv má mít průměr 100 m. Měl by být schopen zaregistrovat světlo objektu, jehož jasnost V = 38 mag.Za zmínku stojí také fakt, že se nedávno uskutečnilo společné pozorování galaxie NGC 4151 pomocí dalekohledů Keck I a Keck II. Oba dalekohledy tak poprvé fungovaly jako optický interferometr, jehož úhlové rozlišení odpovídá jednomu dalekohledu o průměru 85 m.

Zdroj: astronomy.com a spacecraft.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »