Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úvahy o velkém dalekohledu

Úvahy o velkém dalekohledu

Astronomové jsou lidé velice zvědaví, ale především zvídaví. Aby se toho dozvěděli o vesmíru co nejvíce, stavějí stále větší a větší dalekohledy a vybavují je stále dokonalejšími detektory. Jejich plánům na vybudování většího dalekohledu, než mohou používat doposud, svitla opět naděje. Nadace Gordona a Betty Mooreových (Gordon and Betty Moore Foundation) vyčlenila 17,5 miliónu dolarů na financování návrhu projektu velkého dalekohledu TMT (Thirty-Meter Telescope) - největšího optického dalekohledu světa s objektivem o průměru 30 m.

Současný největší dalekohled světa - Keck Telescope - je postaven na vrcholu sopky Mauna Kea, Havajské ostrovy. Jedná se o dvojici dalekohledů Keck I a Keck II, jejichž objektivy mají průměr 10 m. To mimo jiné znamená, že sběrná plocha nového velkého dalekohledu s objektivem o průměru 30 m bude téměř 10krát větší než u dalekohledů Keck.

Přípravě projektu se věnuje kalifornský technologický institut (California Institute of Technology - Caltech) a University of California. Projekt byl dříve označován jako "The California Extremely Large Telescope".

Zatím je navržena pouze koncepce dalekohledu, vybaveného systémem adaptivní optiky, který bude pracovat v oblasti viditelného a infračerveného záření. Pokud se podaří projekt dokončit, pak bude dalekohled TMT schopen pořizovat fotografie s rozlišením 12krát lepším než Hubblův kosmický teleskop (HST).

TMT - Thirty-Meter Telescope

Výše uvedená finanční částka je určena pouze na projektovou přípravu. Na výstavbu dalekohledu zatím peníze nejsou. Projektanti doufají, že se peníze najdou a dalekohled začne pracovat v roce 2012. Zatím ještě nebylo vybráno vhodné místo pro stavbu dalekohledu. V úvahu připadají 3 varianty: Havajské ostrovy, Chile nebo Mexiko. Caltech nyní hledá manažera, který by se stal vedoucím týmu, jehož úkolem by bylo dovést projekt dalekohledu TMT do "vítězného" konce.

Existují však mnohem ambicióznější plány. Například na internetových stránkách ESO (European Southern Observatory) se můžete seznámit s návrhem dalekohledu OWL Telescope, jehož objektiv má mít průměr 100 m. Měl by být schopen zaregistrovat světlo objektu, jehož jasnost V = 38 mag.Za zmínku stojí také fakt, že se nedávno uskutečnilo společné pozorování galaxie NGC 4151 pomocí dalekohledů Keck I a Keck II. Oba dalekohledy tak poprvé fungovaly jako optický interferometr, jehož úhlové rozlišení odpovídá jednomu dalekohledu o průměru 85 m.

Zdroj: astronomy.com a spacecraft.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »