Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Brtnici na Vysočině proběhl čtrnáctý ročník Astronomického tábora

V Brtnici na Vysočině proběhl čtrnáctý ročník Astronomického tábora

Astronomický tábor 2017: astrofotografická skupina
Autor: Jihlavská astronomická společnost

Na Vysočinu padá večerní soumrak. Asi dva kilometry za Brtnicí na Jihlavsku, na kopci na louce u lesa skupina táborových vedoucích vykládá z postaršího Transitu astronomické dalekohledy. Zpovzdálí se ozývá hlahol. Pod kopcem se záhy objevuje šedesátka dětí, které míří nahoru na kopec k dalekohledům. Během krátké chvíle se děti rozdělují do skupinek, s vedoucími připravují jednotlivé dalekohledy a začínají zkoušet pozorovat první objekty večerní oblohy. Tak vypadá začátek večera na letním Astronomickém táboře Jihlavské astronomické společnosti.

První ročník Astronomického tábora Jihlavské astronomické společnosti se víceméně pokusně uskutečnil v roce 2004. Tehdy tábor probíhal v rámci instruktorského tábora jihlavského domu dětí a mládeže. Astronomický program členové Jihlavské astronomické společnosti připravovali jen pro jeden oddíl čítající patnáct dětí. 

Astronomický tábor 2017: pozorování sluneční chromosféry Autor: Jihlavská astronomická společnost
Astronomický tábor 2017: pozorování sluneční chromosféry
Autor: Jihlavská astronomická společnost
Za čtrnáct let existence tábora se však mnohé změnilo. Jihlavská astronomická společnost se v pořádání tábora například zcela osamostatnila. Důležitější však je, že zájem o tábor rok od roku roste. V aktuálním ročníku se například povedlo kapacitu tábořiště (60 míst) obsadit za pouhých 70 minut po spuštění registrací.

Každým táborovým ročníkem se táhne linie celotáborové hry, která občas bývá motivovaná známým filmem nebo seriálem, jindy jde o zcela originální fikci. V roce 2017 tábor nesl podtitul (R)evoluce: Zpět ke kořenům. Děti se v celotáborové hře přenesly daleko do budoucnosti na vzdálenou plentu EM13, kde právě ztroskotala kosmická loď s výpravou pozemský průzkumníků. Jejich loď se ihned po nouzovém přistání začala potápět do bezedné bažiny. Průzkumníci jen tak tak z vraku lodi vyvázli živí. Nyní jsou na cizí planetě odkázáni jen sami na sebe a v průběhu tábora se musejí znovu všemu učit od samého začátku - to včetně poznávání astronomických zákonitostí. 

Při řešení problémů celotáborové hry jsou děti rozděleny do jednotlivých skupin, které si někdy konkurují, jindy spolu musejí úzce spolupracovat. Témata celotáborové hry se objevují v každodenních hrách a soutěžích. Táboroví vedoucí se přitom snaží, aby si děti krom astronomie užily i nádherné přírody Českomoravské vrchoviny. Každodenní program je plný sportovních a pohybových her.

Každý táborový den je zahajován malou astronomickou rozcvičkou, kdy děti musejí v krátkém čase vyřešit nějakou astronomicky motivovanou logickou hádanku. Po snídani pak zpravidla následuje blok přednášek. Vedoucí vždy připravují čtyři různé přednášky a děti si mohou samy vybrat, kterou si půjdou vyslechnout. Témata a úrovně přednášek jsou vždy naplánována tak, aby si své téma našly jak děti z prvního stupně základních škol, tak gymnazijní maturanti. 

Astronomický tábor 2017: Tomáš Přibyl komentuje online přenos startu kosmické lodi Sojuz Autor: Jihlavská astronomická společnost
Astronomický tábor 2017: Tomáš Přibyl komentuje online přenos startu kosmické lodi Sojuz
Autor: Jihlavská astronomická společnost
Krom přednášek zajišťovaných takříkajíc vlastními silami každý rok na tábor jezdí přednášet i různí astronomové a odborníci z celé republiky. V letošním roce si táborníci mohli například vyslechnout přednášku Mgr. Pavla Gabzdyla z brněnské hvězdárny.

V pátek 28. července na pak tábor přijel publicista a známý expert na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl. Jeho návštěva byla naplánovaná tak, aby na táboře byl právě v okamžik, kdy z ruského kosmodromu Bajkonur startovala kosmická loď Sojuz MS-05. Táborníci tak měli unikátní příležitost sledovat online přenos startu kosmické lodi s živým komentářem Tomáše Přibyla. 

Astronomický tábor 2017: prohlídka laserového centra v Dolních Břežanech Autor: Jihlavská astronomická společnost
Astronomický tábor 2017: prohlídka laserového centra v Dolních Břežanech
Autor: Jihlavská astronomická společnost
Mezi další tradiční táborové aktivity patří i výprava na některou z hvězdáren. V letošním roce se děti v rámci výletu vypravily do Prahy. Nejprve jsme navštívili petřínskou Štefánikovu hvězdárnu a poté zamířily na exkurzi do laserového centra ELI (Extreme Light Infrastructure) a HiLASE (High average power pulsed LASErs ) v Dolních Břežanech.

Stěžejním programem Astronomického tábora je však práce tzv. odborných skupin. Děti jsou dle svého zájmu ale také podle věku a svých schopností rozděleny do malých pracovních skupinek, které se s jednotlivými vedoucími v průběhu celého tábora věnují nějakému konkrétnímu problému. 

Odborné skupiny na Astronomickém táboře 2017:

  • Astrofotografie: skupina se věnovala pořizování a následnému zpracovávání snímků kosmických objektů pomocí dalekohledů, viz fotogalerie na konci článku (skupina je určena pokročilejším táborníkům);
  • Digitální fotografie: skupina se věnuje základům fotografování pomocí digitálních zrcadlovek;
  • Sluneční fyzika: skupina pozoruje slunce, počítá relativní čísla slunečních skvrn, fotografuje Slunce atd.;
  • Fyzika – optika: skupina provádí nejrůznější optické pokusy;
  • Papundeklové fotoaparáty: skupina v průběhu tábora vlastními silami sestrojila funkční fotoaparáty z lepenkového papíru a v improvizované temné komoře následně vyvolávala vlastní fotky;
  • Technická skupina: skupina z běžně dostupných materiálů sestrojila vlastní funkční malý dalekohled;
  • Astronomické algoritmy: skupina se věnovala využívání astronomického software a základům astronomického programování;
  • Aviatika: skupina se věnovala fyzice létání;
  • Skupiny pro menší děti: několik skupin určených pro nejmenší děti se věnovalo např. stavbě modelů sluneční soustavy, stavbě malého planetária ze stolní lampičky atd.

Astronomický tábor 2017: zapálení mladí astronomové Autor: Jihlavská astronomická společnost
Astronomický tábor 2017: zapálení mladí astronomové
Autor: Jihlavská astronomická společnost
Na konci každého tábora probíhá tzv. táborový kongres, kdy všechny skupiny ostatním prezentují, co vlastně v průběhu celého tábora dělaly.

Samozřejmým závěrem každého táborového dne (tedy pokud počasí dovolí) je večerní pozorování oblohy pomocí dalekohledů. Jen malý kousek na kopci nad táborovou základnou se rozprostírá louka s nádherným výhledem a také s ještě relativně dobrou tmou. Právě zde večer co večer táborníci staví dalekohledy a pod dohledem táborových vedoucích pozorují nejrůznější kosmické objekty. 

Astronomický tábor 2017: odborná skupina "letectví" Autor: Jihlavská astronomická společnost
Astronomický tábor 2017: odborná skupina "letectví"
Autor: Jihlavská astronomická společnost
Závěrem nutno dodat, že astronomický tábor Jihlavské astronomické společnosti probíhá i díky spolupráci a podpoře mnoha organizací. V roce 2017 se jednalo zejména o Dům dětí a mládeže Jihlava, Pobočku Vysočina České astronomické společnosti, Hvězdárnu a planetárium v Brně, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně, Vysoké učení technické v Brně, Štefánikovu hvězdárnu v Praze a laserové centrum ELIHiLASE v Dolních Břežanech.

Čtrnáctý ročník Astronomického tábora Jihlavské astronomické společnosti je již minulostí (letošní Astronomický tábor Jihlavské astronmické společnosti proběhl v termínu od 21. července do 1. srpna 2017 na tradiční táborové základně Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku). Táboroví vedoucí však už nyní pracují na přípravě jubilejního patnáctého ročníku - Astronomického tábora 2018. Už teď se těšímne na další kus léta stráveného pod hvězdnou oblohou. 

Více informací o Astronomickém táboře najdete na webu http://www.astronomickytabor.cz. V případě zájmu nás také můžete kontaktovat na mailu kontakt@astronomickytabor.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický tábor
[2] Jihlavská astronomická společnost, z. s.



Fotogalerie

O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Astronomický tábor, Jihlavská astronomická společnost


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »