Úvodní strana > Články > Ostatní > V Ondřejově proběhnou tři mimořádné vědecko-vzdělávací akce

10.09.2016 09:52 Pavel Suchan Vytisknout článek

V Ondřejově proběhnou tři mimořádné vědecko-vzdělávací akce

Noční obloha nad historickou kopulí Astronomického institutu v Ondřejově.
Autor: Petr Horálek.

V rámci mezinárodního vědecko-vzdělávacího projektu „Weeks of Science“ proběhnou na půdě Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově tři mimořádné akce: Letní škola pro vysokoškolské studenty astronomie, Meeting o exoplanetách a Workshop o vědě s 2metrovým Perkovým dalekohledem. Všechny tři akce se postupně za sebou odehrají ve dnech 12. – 22. září a pozvaní jsou významní světoví tutoři.

Laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře a Astronomický ústav AV ČR se
zde podílí na výzkumu vesmíru. Autor: Yuri Beletsky/ESO. — Laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře a Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru.
*Autor: Yuri Beletsky/ESO.*

První z akcí, Letní škola (Summer School 2016), proběhne od 12. - 18. září 2016, má 12 účastníků z řad studentů, kteří jsou ze 4 různých zemí, samozřejmě včetně ČR. Studenti budou navštěvovat dopolední přednášky a odpoledne budou pod vedením tutorů z řad post doktorandů ze Stelárního oddělení a Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR pracovat na projektech a zpracování získaných astronomických dat.

Účelem školy je, aby se studenti seznámili s moderními observatořemi jako ESO, ING La Palma ve Španělsku či ondřejovskou observatoří Astronomického ústavu AV ČR a hlavně aby se naučili zpracovávat vědecká data z moderních přístrojů. Přednášky mají zase studenty připravit na to, jak zažádat a úspěšně získat pozorovací čas s moderními přístroji světových observatoří a také naučit základům moderních pozorovacích metod. Škola bude zakončena sobotními přednáškami studentů o výsledcích jejich projektu.

Druhá, navazující akce Meeting o exoplanetách se koná v Ondřejově ve dnech 19. - 21. září 2016 a zúčastní se jí okolo dvaceti vědců z Německa, Rakouska, Slovenska a ČR. Úkolem je prezentovat nejmodernější poznatky o výzkumu exoplanet a diskutovat možnosti spolupráce na poli výzkumu planet obíhajících okolo vzdálených hvězd. Jedná se o uzavřený meeting.

Představa planety obíhající kolem Proximy Centauri Autor: ESO/M. Kornmesser — Představa planety obíhající kolem Proximy Centauri
*Autor: ESO/M. Kornmesser*

Následovat bude Workshop o vědě s 2metrovým Perkovým dalekohledem (21. - 22. září), který si klade za cíl prezentovat výsledky obdržené Perkovým dalekohledem. Jeho cílem je také prezentovat observatoř Thueringer Landessternwarte Tautenburg, jejíž ředitel se workshopu zúčastní. Tautenburská observatoř má v provozu „dvojče ondřejovského dvoumetru“. Výstupem workshopu je seznámení se s vědeckými výsledky z obou 2metrových teleskopů, diskuze o případně budoucí spolupráci a obecná diskuze o důležitosti těchto dvou přístrojů v éře observatoří Paranal nebo plánovaného obřího teleskopu E-ELT.

Kontakty a další informace

Bc. Petr Kabáth, Dr. rer. nat.
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 323 620 143
E-mail: petr.kabath@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficální stránka akce: summer2016.asu.cas.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR

O autorovi

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Další články autora (360)

Související fotografie

Krátké novinky

09.11.2025 07:00 Zbyšek Prágr

Saturn bez prstence

V listopadu nastává zajímavý planetární úkaz. Saturnu „zmizí“ prstence. Tento úkaz je souhra kombinací tenkých prstenců a jejich natáčení. Stejná situace proběhla v březnu letošního roku, ale Saturn byl blízko ke Slunci a tedy nepozorovatelný. Vybízíme proto k sledování Saturnu dalekohledy (nejen) na podzim. Další obdobná příležitost totiž nastane až v říjnu roku 2038!

08.11.2025 11:30 MUDr. JANA MATĚJKOVÁ

Bolidy 7. 11.

Oblohu v posledních dnech protínají jasné meteory, kterým říkáme bolidy. Takový byl zaznamenán například nad Maďarskem i kamerami Astronomického ústavu AV ČR. Ten nejvýraznější, zřejmě úlomek komety velikosti pěsti, proťal oblohu 7. 11. v 5:56. Další hlásí Dr. Matějková z Prahy v 17:38. Možná šlo o meteor z roje Taurid, úlomků Enckeho komety. Viz. přiložený text. Děkujeme za snímek ranního bolidu Liborovi a všem za hlášení.

12.10.2025 12:18 Josef Jíra

Plzeňská okna do vesmíru VII

Registrace na sedmý ročník „Plzeňských oken do vesmíru“ byla spuštěna. Seminář se uskuteční v sobotu 8. listopadu 2025 na 25. základní škole v Plzni a nabídne zajímavé astronomické přednášky, příjemnou atmosféru i kvalitní občerstvení. Více informací najdete na www.zpcas.cz.

11.10.2025 16:40 Martin Gembec

30 let od objevu exoplanety 51 Peg b

V říjnu slavíme 30 let výročí od objevu exoplanety u hvězdy podobné Slunci, 51 Pegasi. Exoplaneta 51 Pegasi b je první extrasolární planeta obíhající běžnou hvězdu hlavní posloupnosti, navíc hvězdu dost podobnou Slunci. Jednalo se o celkově čtvrtou objevenou exoplanetu, po třech u pulsaru PSR B1257+12, ale první objevenou u běžné hvězdy hlavní posloupnosti.

08.10.2025 07:47 Martin Gembec

Zvýšená aktivita Drakonid zřejmě pouze radarem ve dne

Vzhledem k dalšímu návratu komety 21P/Giacobini–Zinner ke Slunci předpověděli vědci na 8. říjen další zvýšení aktivity meteorického roje Drakonid. Mělo by nastat kolem 18:00 SELČ a protože maxima bývají ostrá, je šance na spatření meteorů později v noci blízká nule, a to i kvůli svitu Měsíce po úplňku. Mělo by jít o malé částice o hmotnosti kolem 0,1 g a meteory tak budou většinou velmi slabé, kolem 4 mag a slabší. Případným zájemcům o pozorování zvýšené aktivity tak musí stačit meteorický radar.

více novinek »

Související

26.11.2025 10:00 Michal Švanda

Výzkumy v ASU AV ČR (310): Vodík a křemík v jasných bolidech mění paradigma o složení meteoroidů

Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.

12.11.2025 10:00 Michal Švanda

Výzkumy v ASU AV ČR (309): Míchání hvězdných populací v kulových hvězdokupách díky interakcím s binárními systémy

Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.

29.10.2025 10:00 Michal Švanda

Výzkumy v ASU AV ČR (308): Nová analýza naznačuje původ anomálie berylia-10 na Zemi ve výbuchu supernovy

Nedávná astronomická studie sledující pohyb Sluneční soustavy v minulosti přinesla důkazy, že za zjištěnou anomálií v koncentraci radionuklidu berylia-10 (10Be) v hlubokomořských sedimentech může stát výbuch blízké supernovy. Výzkum využívá vysoce přesná data z mise Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) k rekonstrukci drah Slunce a okolních hvězdokup za posledních 20 milionů let a počítá pravděpodobnost, s jakou v době zaznamenané anomálie došlo v blízkosti Země k hvězdné explozi. Výsledky publikované v časopise Astronomy & Astrophysics naznačují, že blízkost Sluneční soustavy k aktivní oblasti tvorby hvězd v pozdním miocénu významně zvyšuje pravděpodobnost astrofyzikálního vysvětlení záhadného nárůstu pozemského berylia-10.

23.10.2025 10:11 Michal Švanda

Výzkumy v ASU AV ČR (307): Vzácná dvojhvězda obrů a exotické typy horkých hvězd

Dvojhvězda BD+20 5391 se ukázala být mimořádně vzácným případem dvou červených obrů téměř totožné hmotnosti, kteří se vyvíjejí bok po boku. Nová studie vedená týmem z univerzity v Potsdami, na níž spolupracovali i odborníci ze Stelárního oddělení ASU, přináší detailní pohled na jejich fyzikální vlastnosti, oběžnou dráhu a budoucí vývoj. Výsledky naznačují, že z obou obrů brzy začne přetékat hmota do okolí, což může vést buď k jejich splynutí, nebo ke vzniku mimořádně těsné dvojice bílých trpaslíků. Každopádně půjde o jedinečný laboratorní případ vývoje dvojhvězd v pokročilých fázích života.

01.10.2025 10:00 Michal Švanda

Výzkumy v ASU AV ČR (306): Záření ionizovaného helia a rentgenové záření v galaxiích

U některých galaxií si astronomové povšimli přítomnosti čáry v modré oblasti spektra, která patří ionizovanému heliu. Ke vzniku této čáry jsou zapotřebí vysoké energie. Dosavadní vysvětlení – například vliv horkých a hmotných hvězd – se ukazuje jako nedostatečné. Nová studie ukazuje, že klíčovou roli zřejmě hrají rentgenové zdroje: od černých děr v aktivních jádrech galaxií až po dvojhvězdné systémy s kompaktními objekty. Autoři analyzovali rozsáhlý soubor dat a našli těsnou souvislost mezi intenzitou rentgenového záření a emisí helia, která platí napříč různými typy galaxií. Zdá se tedy, že právě rentgenové zdroje jsou hlavním spouštěčem tohoto mimořádného jevu.

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »