Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  „Vesmírná keš“ aneb geochaching a 100 let České astronomické společnosti

„Vesmírná keš“ aneb geochaching a 100 let České astronomické společnosti

Vesmírná keš v Ondřejově
Autor: cas100geo (Petr Bartoš)

V sobotu 9. 9. 2017 se na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově koná MEGA EVENT geocachingu s názvem „Vesmírná keš“. Očekává se účast téměř 2 000 lidí. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 240 z 8. 9. 2017

Prohlídky hvězdárny pro veřejnost v časech 10, 13 a 16 hodin zůstávají zachovány, ale navíc bude možné zdarma využít prohlídek historické hvězdárny od 10 do 19 hodin a také programu pro děti včetně představení Mobilního planetária či zbylých volných míst na některých přednáškách. Bude také možné si prohlédnout řadu výstav v exteriéru hvězdárny.

Podrobný program na http://www.cas100geo.cz/program/.

100 keší se 100 astronomy Autor: cas100geo (Petr Bartoš)
100 keší se 100 astronomy
Autor: cas100geo (Petr Bartoš)

Akce je spojením geochachingu, vesmíru, ondřejovské hvězdárny a 100. výročí České astronomické společnosti. Právě v okolí ondřejovské hvězdárny bylo v posledních měsících rozmístěno 100 keší v podobě nápisu 100 ČAS 1917, které připomínají 100 významných astronomů.

„Vesmírná keš“ je jednou z nejvýznamnějších akcí připomínajících 100 roků od založení České astronomické společnosti. V programu vystoupí se svojí přednáškou např. čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar či ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas.

Kontakt na hlavního organizátora:

Petr Bartoš, 778 412 560, petrb@seznam.cz

Kontakt na tiskového tajemníka:

Pavel Suchan, 737 322 815, suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.cas100geo.cz/



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: 100 let ČAS, Ondřejov


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »