Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírná milenka z observatoře La Silla v časopise FotoVideo

Vesmírná milenka z observatoře La Silla v časopise FotoVideo

FotoVideo
Autor: FotoVideo

Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti, fotoambasador ESO a držitel prestižní ceny – čestný člen Mezinárodní astronomické unie, tentokrát nejen na obálce legendárního časopisu FotoVideo, ale i na osmi stranách uvnitř únorového čísla představuje výsledky své fotografické podzimní mise na observatoř ESO na La Silla v poušti Atacama v Chile. Kromě klasických fotografických cílů na jižní obloze bylo jedním z účelů cesty otestovat fotografickou techniku.

Tentokrát to byla Zdeňkova již patnáctá fotografická expedice na Evropskou jižní observatoř (ESO). Záminkou pro volbu termínu byla skutečnost, že se v tomto období Mléčná dráha „pokládá“ na horizont, což z našich zeměpisných šířek není možné pozorovat. A skýtá tak pro našince netradiční pohled na noční oblohu nad kopulemi a přístroji této známé a špičkové observatoře. Ostatně, přiložený snímek nám toto ukazuje v plné kráse. Tři „houby“ v popředí představují soustavu tří dalekohledů BlackGEM. Teleskopy skenují jižní oblohu a pátrají po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr.

Mléčná na La Silla Autor: Zdenek Bardon / ESO
Mléčná na La Silla
Autor: Zdenek Bardon / ESO

Pro snímání fantastické oblohy na La Silla společnost Nikon zapůjčila svoji vlajkovou loď – bez-zrcadlovku Z8 – a společnost Tamron teleobjektiv 100-400. Jistě není nutné připomínat, že vézt na druhou stranu drahé vybavení, když už vám to neříká „pane“, je docela riskantní záležitost.

Observatoř La Silla v Chile Autor: Zdenek Bardon / ESO
Observatoř La Silla v Chile
Autor: Zdenek Bardon / ESO

Bohužel i navzdory značným a pečlivým přípravám se počasí úplně nepovedlo. Masivní airglow a dvě noci se zataženou oblohou zkomplikovaly celou expedici. Do všeho zasahoval ostrý vítr, který atakoval hranici rychlosti 90 km/hod.

Navzdory nepřízni klimatu se několik úlovků povedlo získat. A jeden se dokonce netýkal ani noční oblohy. V této souvislosti je dobré připomenout jméno RNDr. Ladislava Křivského, CSc, z observatoře na Ondřejově. Ten se zabýval nejen výzkumem sluneční činnosti, ale také historií a egyptologií. V roce 1986 publikoval svoji práci na téma symboliky tvaru zapadajícího Slunce  a stavby egyptských pyramid. Téměř dokonalý snímek zdeformovaného Slunce se zeleným zábleskem skutečně připomíná schodovitou pyramidu v Sakkáře.

Zelený záblesk Autor: Zdenek Bardon / ESO
Zelený záblesk
Autor: Zdenek Bardon / ESO

Každého milovníka fotografování nočních krás velmi trápí světelné znečištění. Na La Silla tento problém není, ale nastává jiný a možná mnohem horší. Zabijáci nočního nebe mají své jméno. Jsou to bezesporu satelity a ohrožují všechna místa na planetě bez výjimky. Nejen Starlinky, ale obrovské množství dalších postupně zaplavují oblohu.

Obloha na La Silla Autor: Zdenek Bardon / ESO
Obloha na La Silla
Autor: Zdenek Bardon / ESO

Slovy Zdeňka – ještě před dvěma lety na širokoúhlých snímcích byly dráhy satelitů málo patrné, ale nyní jsou na každém. Jedna dvouminutová expozice Mléčné dráhy nad horizontem zaznamená hned několik jasných stop. Bohužel, není to jen problém amatérských astrofotografů, ale i profesionálních pracovišť. Prakticky už neexistuje snímek, kde by nebyla nějaká dráha satelitu. Tajně doufáme, že se jednou nebude celá obloha „hýbat“.

Počasí zamíchalo precizně připraveným plánem, ale co naplat. Příště to bude určitě lepší a o tom fotografování nebeských krás je. Co dodat závěrem? Fotografování vesmíru je nejen vášeň, ale i milenka, která sice mnohokrát potrápí, ale nesmírně potěší. Od toho milenky jsou.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: La Silla


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »