Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírná milenka z observatoře La Silla v časopise FotoVideo

Vesmírná milenka z observatoře La Silla v časopise FotoVideo

FotoVideo
Autor: FotoVideo

Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti, fotoambasador ESO a držitel prestižní ceny – čestný člen Mezinárodní astronomické unie, tentokrát nejen na obálce legendárního časopisu FotoVideo, ale i na osmi stranách uvnitř únorového čísla představuje výsledky své fotografické podzimní mise na observatoř ESO na La Silla v poušti Atacama v Chile. Kromě klasických fotografických cílů na jižní obloze bylo jedním z účelů cesty otestovat fotografickou techniku.

Tentokrát to byla Zdeňkova již patnáctá fotografická expedice na Evropskou jižní observatoř (ESO). Záminkou pro volbu termínu byla skutečnost, že se v tomto období Mléčná dráha „pokládá“ na horizont, což z našich zeměpisných šířek není možné pozorovat. A skýtá tak pro našince netradiční pohled na noční oblohu nad kopulemi a přístroji této známé a špičkové observatoře. Ostatně, přiložený snímek nám toto ukazuje v plné kráse. Tři „houby“ v popředí představují soustavu tří dalekohledů BlackGEM. Teleskopy skenují jižní oblohu a pátrají po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr.

Mléčná na La Silla Autor: Zdenek Bardon / ESO
Mléčná na La Silla
Autor: Zdenek Bardon / ESO

Pro snímání fantastické oblohy na La Silla společnost Nikon zapůjčila svoji vlajkovou loď – bez-zrcadlovku Z8 – a společnost Tamron teleobjektiv 100-400. Jistě není nutné připomínat, že vézt na druhou stranu drahé vybavení, když už vám to neříká „pane“, je docela riskantní záležitost.

Observatoř La Silla v Chile Autor: Zdenek Bardon / ESO
Observatoř La Silla v Chile
Autor: Zdenek Bardon / ESO

Bohužel i navzdory značným a pečlivým přípravám se počasí úplně nepovedlo. Masivní airglow a dvě noci se zataženou oblohou zkomplikovaly celou expedici. Do všeho zasahoval ostrý vítr, který atakoval hranici rychlosti 90 km/hod.

Navzdory nepřízni klimatu se několik úlovků povedlo získat. A jeden se dokonce netýkal ani noční oblohy. V této souvislosti je dobré připomenout jméno RNDr. Ladislava Křivského, CSc, z observatoře na Ondřejově. Ten se zabýval nejen výzkumem sluneční činnosti, ale také historií a egyptologií. V roce 1986 publikoval svoji práci na téma symboliky tvaru zapadajícího Slunce  a stavby egyptských pyramid. Téměř dokonalý snímek zdeformovaného Slunce se zeleným zábleskem skutečně připomíná schodovitou pyramidu v Sakkáře.

Zelený záblesk Autor: Zdenek Bardon / ESO
Zelený záblesk
Autor: Zdenek Bardon / ESO

Každého milovníka fotografování nočních krás velmi trápí světelné znečištění. Na La Silla tento problém není, ale nastává jiný a možná mnohem horší. Zabijáci nočního nebe mají své jméno. Jsou to bezesporu satelity a ohrožují všechna místa na planetě bez výjimky. Nejen Starlinky, ale obrovské množství dalších postupně zaplavují oblohu.

Obloha na La Silla Autor: Zdenek Bardon / ESO
Obloha na La Silla
Autor: Zdenek Bardon / ESO

Slovy Zdeňka – ještě před dvěma lety na širokoúhlých snímcích byly dráhy satelitů málo patrné, ale nyní jsou na každém. Jedna dvouminutová expozice Mléčné dráhy nad horizontem zaznamená hned několik jasných stop. Bohužel, není to jen problém amatérských astrofotografů, ale i profesionálních pracovišť. Prakticky už neexistuje snímek, kde by nebyla nějaká dráha satelitu. Tajně doufáme, že se jednou nebude celá obloha „hýbat“.

Počasí zamíchalo precizně připraveným plánem, ale co naplat. Příště to bude určitě lepší a o tom fotografování nebeských krás je. Co dodat závěrem? Fotografování vesmíru je nejen vášeň, ale i milenka, která sice mnohokrát potrápí, ale nesmírně potěší. Od toho milenky jsou.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: La Silla


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »