Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Krasohled aneb Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny!
Autor: HaP Brno.

Už téměř jeden rok si mohou návštěvníci parku Kraví hory poblíž Hvězdárny a planetária Brno hrát s experimenty vědecké stezky. V posledních týdnech se tento unikát začal rozrůstat. Novinkou je geologický krasohled a také inteligentní lavičky.

Vědecká stezka je expozice v bezprostředním okolí Hvězdárny a planetária Brno s jedenácti interaktivními exponáty. Expozice je volně přístupná, hojně ji navštěvují jak malé děti, tak i dospělí. Každému má totiž co nabídnout. Její realizace je součástí dlouhodobé strategie Hvězdárny a planetária Brno, jako špičkového centra neformálního způsobu přírodovědného vzdělávání. Instalace pod širým nebem je samozřejmě náročná na údržbu. S ohledem na její – až nečekanou popularitu – jsme se rozhodli ji dál doplňovat. Vizuální proměnou prošel planetární rover, který je zajímavý především pro děti. Novinkou je obří krasohled s kousky různých minerálů. A posezení ve stínu našich kopulí začaly nabízet inteligentní lavičky. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Krasohled

Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny... Autor: HaP Brno.
Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny...
Autor: HaP Brno.
Pár zrcadel a barevných střípků vykreslí neuvěřitelně krásné obrázky. Náš krasohled však není ledajaký – podíváte se skrz geologické dějiny naší planety. Originální mozaiky mají na svědomí olivíny, které najdete na Zemi, Měsíci, Marsu i v meteoritech, vltavíny, které pochází z pádu obřího meteoritu před asi 15 miliony lety; fialové ametysty z kopce Květnice v Tišnově a medově zbarvené karneoly z Kozákova.

Olivín je minerál, který patří do skupiny křemičitanů. Jeho název vychází z jeho mnohdy olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený. Vzniká krystalizací z magmatu a je znám nejen ze Země. Snadno byste ho našli i na Měsíci nebo na Marsu. Žlutě zbarvené olivíny jsou také tou nejkrásnější ozdobou nádherných, železo-kamenných meteoritů, tzv. pallasitů.

3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno
3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno
Dalším typicky zeleným přírodním materiálem jsou vltavíny. Ty dostaly jméno podle řeky Vltavy, protože podél jejího toku byla poprvé tato zelená sklíčka nalezena. Nacházejí se však i na Jižní Moravě. Vltavíny se do našeho kosmického kaleidoskopu náramně hodí, protože vznikly v důsledku pádu obřího meteoritu, který se před asi 15 miliony lety zřítil na území dnešního jižního Německa.

Abychom nezůstali jen u zelené barvy, přimíchali jsme do našeho kamenného elixíru i ametyst. Jeho fialová barva vzniká díky přirozené radiaci z okolních hornin a přítomnosti železa ve struktuře. Ametysty se dají nalézt například v dutinách a žilách Velké i Malé skály na vrcholcích kopce Květnice v Tišnově.

Inteligentní lavičky

Ani hvězdárenské lavičky nemohou být obyčejné. Najdete u nich dva sloupky, díky kterým si dobijete mobil či tablet. Že s sebou nemáte příslušný kablík? Nevadí, rádi vám jej půjčíme v pokladně Hvězdárny a planetária Brno.

Sloupek nabízí i další překvapení. Pomocí Bluetooth se snadno napojíte na skrytý reproduktor a pustíte si hudbu, kterou máte rádi. Potřebujete si něco najít na internetu? Nezaheslovaná wi-fi je samozřejmostí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Krasohled, Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »