Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Krasohled aneb Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny!
Autor: HaP Brno.

Už téměř jeden rok si mohou návštěvníci parku Kraví hory poblíž Hvězdárny a planetária Brno hrát s experimenty vědecké stezky. V posledních týdnech se tento unikát začal rozrůstat. Novinkou je geologický krasohled a také inteligentní lavičky.

Vědecká stezka je expozice v bezprostředním okolí Hvězdárny a planetária Brno s jedenácti interaktivními exponáty. Expozice je volně přístupná, hojně ji navštěvují jak malé děti, tak i dospělí. Každému má totiž co nabídnout. Její realizace je součástí dlouhodobé strategie Hvězdárny a planetária Brno, jako špičkového centra neformálního způsobu přírodovědného vzdělávání. Instalace pod širým nebem je samozřejmě náročná na údržbu. S ohledem na její – až nečekanou popularitu – jsme se rozhodli ji dál doplňovat. Vizuální proměnou prošel planetární rover, který je zajímavý především pro děti. Novinkou je obří krasohled s kousky různých minerálů. A posezení ve stínu našich kopulí začaly nabízet inteligentní lavičky. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Krasohled

Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny... Autor: HaP Brno.
Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny...
Autor: HaP Brno.
Pár zrcadel a barevných střípků vykreslí neuvěřitelně krásné obrázky. Náš krasohled však není ledajaký – podíváte se skrz geologické dějiny naší planety. Originální mozaiky mají na svědomí olivíny, které najdete na Zemi, Měsíci, Marsu i v meteoritech, vltavíny, které pochází z pádu obřího meteoritu před asi 15 miliony lety; fialové ametysty z kopce Květnice v Tišnově a medově zbarvené karneoly z Kozákova.

Olivín je minerál, který patří do skupiny křemičitanů. Jeho název vychází z jeho mnohdy olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený. Vzniká krystalizací z magmatu a je znám nejen ze Země. Snadno byste ho našli i na Měsíci nebo na Marsu. Žlutě zbarvené olivíny jsou také tou nejkrásnější ozdobou nádherných, železo-kamenných meteoritů, tzv. pallasitů.

3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno
3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno
Dalším typicky zeleným přírodním materiálem jsou vltavíny. Ty dostaly jméno podle řeky Vltavy, protože podél jejího toku byla poprvé tato zelená sklíčka nalezena. Nacházejí se však i na Jižní Moravě. Vltavíny se do našeho kosmického kaleidoskopu náramně hodí, protože vznikly v důsledku pádu obřího meteoritu, který se před asi 15 miliony lety zřítil na území dnešního jižního Německa.

Abychom nezůstali jen u zelené barvy, přimíchali jsme do našeho kamenného elixíru i ametyst. Jeho fialová barva vzniká díky přirozené radiaci z okolních hornin a přítomnosti železa ve struktuře. Ametysty se dají nalézt například v dutinách a žilách Velké i Malé skály na vrcholcích kopce Květnice v Tišnově.

Inteligentní lavičky

Ani hvězdárenské lavičky nemohou být obyčejné. Najdete u nich dva sloupky, díky kterým si dobijete mobil či tablet. Že s sebou nemáte příslušný kablík? Nevadí, rádi vám jej půjčíme v pokladně Hvězdárny a planetária Brno.

Sloupek nabízí i další překvapení. Pomocí Bluetooth se snadno napojíte na skrytý reproduktor a pustíte si hudbu, kterou máte rádi. Potřebujete si něco najít na internetu? Nezaheslovaná wi-fi je samozřejmostí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Krasohled, Hvězdárna a planetárium Brno


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »