Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny

Krasohled aneb Vydejte se na vědeckou stezku brněnské hvězdárny!
Autor: HaP Brno.

Už téměř jeden rok si mohou návštěvníci parku Kraví hory poblíž Hvězdárny a planetária Brno hrát s experimenty vědecké stezky. V posledních týdnech se tento unikát začal rozrůstat. Novinkou je geologický krasohled a také inteligentní lavičky.

Vědecká stezka je expozice v bezprostředním okolí Hvězdárny a planetária Brno s jedenácti interaktivními exponáty. Expozice je volně přístupná, hojně ji navštěvují jak malé děti, tak i dospělí. Každému má totiž co nabídnout. Její realizace je součástí dlouhodobé strategie Hvězdárny a planetária Brno, jako špičkového centra neformálního způsobu přírodovědného vzdělávání. Instalace pod širým nebem je samozřejmě náročná na údržbu. S ohledem na její – až nečekanou popularitu – jsme se rozhodli ji dál doplňovat. Vizuální proměnou prošel planetární rover, který je zajímavý především pro děti. Novinkou je obří krasohled s kousky různých minerálů. A posezení ve stínu našich kopulí začaly nabízet inteligentní lavičky. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Krasohled

Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny... Autor: HaP Brno.
Z atrakcí Krasohledu brněnské hvězdárny...
Autor: HaP Brno.
Pár zrcadel a barevných střípků vykreslí neuvěřitelně krásné obrázky. Náš krasohled však není ledajaký – podíváte se skrz geologické dějiny naší planety. Originální mozaiky mají na svědomí olivíny, které najdete na Zemi, Měsíci, Marsu i v meteoritech, vltavíny, které pochází z pádu obřího meteoritu před asi 15 miliony lety; fialové ametysty z kopce Květnice v Tišnově a medově zbarvené karneoly z Kozákova.

Olivín je minerál, který patří do skupiny křemičitanů. Jeho název vychází z jeho mnohdy olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený. Vzniká krystalizací z magmatu a je znám nejen ze Země. Snadno byste ho našli i na Měsíci nebo na Marsu. Žlutě zbarvené olivíny jsou také tou nejkrásnější ozdobou nádherných, železo-kamenných meteoritů, tzv. pallasitů.

3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno
3D scanner se diví aneb Nejoblíbenější atrakce Krasohledu brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno
Dalším typicky zeleným přírodním materiálem jsou vltavíny. Ty dostaly jméno podle řeky Vltavy, protože podél jejího toku byla poprvé tato zelená sklíčka nalezena. Nacházejí se však i na Jižní Moravě. Vltavíny se do našeho kosmického kaleidoskopu náramně hodí, protože vznikly v důsledku pádu obřího meteoritu, který se před asi 15 miliony lety zřítil na území dnešního jižního Německa.

Abychom nezůstali jen u zelené barvy, přimíchali jsme do našeho kamenného elixíru i ametyst. Jeho fialová barva vzniká díky přirozené radiaci z okolních hornin a přítomnosti železa ve struktuře. Ametysty se dají nalézt například v dutinách a žilách Velké i Malé skály na vrcholcích kopce Květnice v Tišnově.

Inteligentní lavičky

Ani hvězdárenské lavičky nemohou být obyčejné. Najdete u nich dva sloupky, díky kterým si dobijete mobil či tablet. Že s sebou nemáte příslušný kablík? Nevadí, rádi vám jej půjčíme v pokladně Hvězdárny a planetária Brno.

Sloupek nabízí i další překvapení. Pomocí Bluetooth se snadno napojíte na skrytý reproduktor a pustíte si hudbu, kterou máte rádi. Potřebujete si něco najít na internetu? Nezaheslovaná wi-fi je samozřejmostí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Krasohled, Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »