Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstavba největšího dalekohledu světa schválena

Výstavba největšího dalekohledu světa schválena

ELT.jpg
Větší je lepší. Když vyrábíte dalekohled, přejete si zhotovit co největší objektiv, jaký zvládnete. Evropská asociace se rozhodla postavit mimořádně velký dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), jehož objektiv bude mít průměr mezi 50 až 100 m. Posunula se tak blíže k realizaci dalekohledu, který umožní astronomům vyřešit některé současné otázky poznávání stavby, vzniku a vývoje vesmíru.

Jestliže se podaří během příštích 5 let vyřešit veškeré konstrukční problémy, dalekohled ELT by mohl být dokončen v roce 2015. Jeho kvality budou mimořádné. Zatímco Hubblův kosmický dalekohled (HST) je schopen rozlišit na povrchu Měsíce detaily o velikosti 95 m, pomocí ELT, vybaveného kompenzací atmosférických poruch (tzv. seeing - atmosférický neklid), bude možno rozlišit na Měsíci dva objekty vzdálené od sebe 2 m. Na realizaci první etapy vývoje dalekohledu ELT bylo zatím vyčleněno 31 miliónů euro v rámci projektu FP6.

Dr. Isobel Hooková z univerzity v Oxfordu, která je vedoucí pracovní skupiny pro návrh vědeckých úkolů pro dalekohled ELT, prohlásila: "ELT je velmi vzrušující projekt pro astronomy. Objektiv o průměru 50 až 100 m by mohl kompletně změnit naše představy o vesmíru a přesně odpovědět na některé současné základní otázky: Existuje ve vesmíru planeta podobná naší Zemi? Jak vznikaly první hvězdy a vzdálené galaxie? Pomocí dalekohledu ELT získáme mnohem více informací, než máme k dispozici nyní. Bude to podobný skok v poznávání vesmíru, jako když lidé poprvé namířili dalekohledy na oblohu."

Související článek: Evropa plánuje výstavbu superdalekohledu.

Zdroj: www.pparc.ac.uk
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »