Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstavba největšího dalekohledu světa schválena

Výstavba největšího dalekohledu světa schválena

ELT.jpg
Větší je lepší. Když vyrábíte dalekohled, přejete si zhotovit co největší objektiv, jaký zvládnete. Evropská asociace se rozhodla postavit mimořádně velký dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), jehož objektiv bude mít průměr mezi 50 až 100 m. Posunula se tak blíže k realizaci dalekohledu, který umožní astronomům vyřešit některé současné otázky poznávání stavby, vzniku a vývoje vesmíru.

Jestliže se podaří během příštích 5 let vyřešit veškeré konstrukční problémy, dalekohled ELT by mohl být dokončen v roce 2015. Jeho kvality budou mimořádné. Zatímco Hubblův kosmický dalekohled (HST) je schopen rozlišit na povrchu Měsíce detaily o velikosti 95 m, pomocí ELT, vybaveného kompenzací atmosférických poruch (tzv. seeing - atmosférický neklid), bude možno rozlišit na Měsíci dva objekty vzdálené od sebe 2 m. Na realizaci první etapy vývoje dalekohledu ELT bylo zatím vyčleněno 31 miliónů euro v rámci projektu FP6.

Dr. Isobel Hooková z univerzity v Oxfordu, která je vedoucí pracovní skupiny pro návrh vědeckých úkolů pro dalekohled ELT, prohlásila: "ELT je velmi vzrušující projekt pro astronomy. Objektiv o průměru 50 až 100 m by mohl kompletně změnit naše představy o vesmíru a přesně odpovědět na některé současné základní otázky: Existuje ve vesmíru planeta podobná naší Zemi? Jak vznikaly první hvězdy a vzdálené galaxie? Pomocí dalekohledu ELT získáme mnohem více informací, než máme k dispozici nyní. Bude to podobný skok v poznávání vesmíru, jako když lidé poprvé namířili dalekohledy na oblohu."

Související článek: Evropa plánuje výstavbu superdalekohledu.

Zdroj: www.pparc.ac.uk
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Plejády, Uran, komety a planetky

Na snímku jsou označena pole, ve kterých se v době expozice 118 x 15 sekund zachytilo několik těles Sluneční soustavy - planeta Uran, slabé komety 240P/NEAT a C/2022 N2 (PANSTARRS) a planetky (68) Leto a (446) Aeternitas. Širokoúhlý snímek je proti originálu 4x zmenšen a detaily polí s uvedenými objekty v původním měřítku, jsou na následujících obrázcích.

Další informace »