Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vzácné nebeské divadlo nad Josefovem i v EPOD

Vzácné nebeské divadlo nad Josefovem i v EPOD

Vzácné nebeské divadlo nad Josefovem i v EPOD
Autor: Zdeněk Bardon

V úterní odpoledne 6. října byl obyčejný podzimní a již téměř klasicky zamračený den. Těžká oblaka zakrývala oblohu a déšť byl na spadnutí. Náhle a naprosto nečekaně se nad severovýchodním obzorem rozzářila neuvěřitelně krásná plná duha. Klenula se nad městem Jaroměř a autorovým rodným Josefovem. Ovšem nebyla to jen tak obyčejná duha. Byla fantasticky barevně sytá, a hlavně ji jako vějíř protínaly anti-krepuskulární paprsky.

To všechno dohromady je neobvyklý atmosférický jev, za který je zodpovědné Slunce a otvory v mracích. Celý děj však neměl dlouhého trvání. Vše proběhlo v řádech minut, ale jak se opět potvrdilo, tak být ve správný čas na správném místě, je podstata úspěchu. O unikátnosti zachyceného jevu svědčí mimo jiné i fakt, že prestižní americký portál Earth Science Picture of the Day (EPOD) tuto fotografii ocenil 22. 10. 2020 jako snímek dne.

Zdenek Bardon Autor: Zdeněk Bardon
Zdenek Bardon
Autor: Zdeněk Bardon
Autor snímk u, Zdenek Bardon, mimochodem josefovský rodák, obyčejně používá mnohem sofistikovanější techniku, než jakou použil k pořízení tohoto obrázku. Ostatně, jeho snímky zejména noční oblohy již prolétly astronomický svět a dostalo se jim nejen několika ocenění, nýbrž se staly podkladem i pro vědecké práce. Krátkost jevu jej tedy donutila použít tentokrát pouze fotoaparát umístěný v jeho iPhone. Jev nakonec po pár okamžicích zmizel, ale na čipu fotoaparátu naštěstí zůstal.

Duha Autor: Marcel Bělík
Duha
Autor: Marcel Bělík
Duhu vidět není až takový problém, dokonce ani vyfotit ne. Důkazem nám budiž snímek duhy pořízený také nad Jaroměří. Podíváte-li se pozorně, uvidíte nad její pravou částí i druhou, slabší a s obráceným pořadím barev. Duha vzniká lomem a vnitřním odrazem slunečního světla na kapkách, které při či po dešti zůstávají v zemské atmosféře. Je to způsobeno rozdílnými indexy lomu světla ve vodě a ve vzduchu. Pokud v kapkách vody dojde ke dvojitému odrazu, spatříme navíc druhou duhu, slabší a s opačným pořadím barev. Duhu pozorujeme vždy na opačné straně oblohy, než je Slunce.

Kopulr - krepuskulární paprsky Autor: Marcel Bělík
Kopulr - krepuskulární paprsky
Autor: Marcel Bělík
Druhým jevem, také nepříliš vzácným, jsou krepuskulární paprsky. Ve své podstatě se jedná o kombinaci slunečního světla a stínů oblaků, promítající se na pevné či kapalné částice v atmosféře. Objevují se převážně v době, kdy je Slunce při východu či západu nízko nad obzorem a vějíř paprsků se rozevírá směrem vzhůru. Pokud je Slunce vysoko nad obzorem a prosvítá za vhodné konfigurace oblačnosti na částečky v atmosféře, rozevírá se vějíř směrem od Slunce dolů k zemi. Naši pradědečkové a prababičky tomu říkali "boží oko". Ovšem objasnění popisovaného snímku je ještě o malinko složitější.

Tedy zpátky k popisovanému obrázku Zdenka Bardona. Na něm je totiž zachycena nejen duha, ale i takzvané anti-krepuskupární paprsky. Ty se objevují na opačné straně oblohy než paprsky krepuskulární a vycházejí z tzv. antisolárního bodu. Přesněji řečeno se v něm sbíhají. Jedná se totiž vlastně o paprsky krepuskulární, které vznikly na opačné straně oblohy a po obrovských kružnicích, do kterých se ve skutečnosti projektují přímé sluneční paprsky, se skrze celou oblohu sejdou právě v antisolárním bodě. Už samotné anti-krepuskulární paprsky jsou nepoměrně vzácnější než krepuskulární, natož, když se k nim přidá dokonce celá duha.

3D/Biela Autor: E. Weiß – E. Weiß:
3D/Biela
Autor: E. Weiß – E. Weiß: "Bilderatlas der Sternenwelt"
A tak se město Jaroměř, spolu s pevností Josefov, staly svědky tohoto vzácného atmosférického jevu, který se dostal až na prestižní stránky Earth Science Picture of the Day (EPOD). Ostatně, jsou nositelé tradic, které se oblohou zabývají. Uprostřed jaroměřského náměstí stojí dodnes starý meteorologický sloup i s funkčními přístroji, ve městě funguje několik amatérských meteorologických stanic. V josefovské pevnosti sloužil rakouský důstojník saského původu a astronom Wilhelm von Biela, který zde v roce 1826 pozoroval kometu 3D/Biela (po něm pojmenovanou) a spočítal její dráhu. Ta se v roce 1846 rozpadla a úplně zmizela z oblohy. Na čas po ní zbyly silné meteorické deště, ale po roce 1899 ustaly i ty.

Ostatně i autor snímku, josefovský rodák Zdenek Bardon, navštěvoval jaroměřskou hvězdárnu, která nebyla nikterak malá, pyšnila se dvěma kopulemi a období svého astronomického zrání spojil s Hvězdárnou v Úpici, kde pod vedením ředitele Vladimíra Mlejnka před dobrými čtyřiceti lety pronikal do tajů astronomie.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Duha, Zdeněk Bardon, Anti-krepuskulární paprsky


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »