Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zapojení do rentgenové mise eXTP

Zapojení do rentgenové mise eXTP

Mise rentgenového dalekohledu eXTP
Autor: China Academy of Space Technology (CAST)

Čínská mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích. A to vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.

eXTP (enhanced X-ray Timing and Polarimetry) je čínskou rentgenovou observatoří s plánovaným evropským příspěvkem ke dvěma důležitým vědeckým přístrojům. Tím hlavním instrumentem na palubě eXTP bude LAD (Large Area Detector), složený z velkého souboru detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí tzv. mikrokolimátorů. Jedná se o perspektivní, v kosmických projektech dosud nevyužitou technologii s potenciálem řádového nárůstu detekční plochy s velkým časovým rozlišením.

Na vývoji tohoto přístroje se budou podílet i čeští vědci a inženýři. Předmětem českého příspěvku je navrhnout a vyrobit mechanické upevnění detektorů a kolimátorů pro přístroj LAD s takovou přesností, aby bylo možné dosáhnout bezprecedentní velikosti efektivní sběrné plochy, která z přístroje dělá světově unikátní přístroj k měření rentgenového záření přicházejícího z těsné blízkosti černých děr a neutronových hvězd.

Mise eXTP by tak mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích.

Český tým vedou prof. Vladimír Karas, DrSc. a RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vědeckou účast na projektu přislíbila kromě Astronomického ústavu AV ČR i Slezská univerzita v Opavě. Cílem vědeckého týmu je příprava nástrojů pro zpracování dat pomocí přístrojů eXTP stejně jako upřesňování vědeckých požadavků v závislosti na technologickém vývoji mise. Výrobu hardwarového příspěvku  bude  mít  na s tarosti  firma  Frentech Aerospace, s.r.o., která je hlavním průmyslovým partnerem v tomto projektu. Návrh designu a potřebné výpočty zajistí firmy L. K. Engineering a Elya Solutions, s.r.o.

Evropské konsorcium vedou Italové a na přípravě detektoru LAD se kromě Italů a Čechů budou ještě podílet Němci, Francouzi, Švýcaři a Poláci. V současnosti probíhají intenzívní jednání o vstupu Evropské kosmické agentury do projektu, která by usnadnila koordinaci aktivit v rámci společného evropského konsorcia. Prvních pozorování s touto misí bychom se podle současného plánu měli dočkat v roce 2027. Do té doby musí konsorcium předložit design vědeckého přístroje, vyrobit několik prototypů a řádně je otestovat, aby před startem mise vše fungovalo a splňovalo náročné vědecké požadavky.

Česká účast na vývoji přístroje LAD byla schválena a podpořena z programu PRODEX, který je řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Více v tiskové zprávě MŠMT v češtině, angličtině i na facebooku:

https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/2019/11/cesti-vedci-se-zapojuji-do-cinske-observatore-extp

https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/en/2019/11/czech-scientists-join-the-chinese-extp-mission/

https://www.facebook.com/vyzkumCR/posts/2083951891704840

Více o projektech kosmického výzkumu v rámci Výzkumného programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 na www.vesmirprolidstvo.cz.

Kontakty:

RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. – řešitel českého zapojení do rentgenové mise eXTP a koordinátor programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV 21
jiri.svoboda@asu.cas.cz, 777 214 434

Pavel Suchan – tiskový mluvčí Astronomického ústavu AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz, 737 322 815




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Rentgenová observatoř, Čína, EXTP


2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »