Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc.

Zemřel Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc.

Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc. Autor: Martin Šolc.
Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc.
Autor: Martin Šolc.
Doc. Jiří Bouška se narodil 14. října 1925, takže patří do souhvězdí svých již zemřelých vrstevníků Prof. Miroslava Plavce (+2008) a Prof. Zdeňka Švestky (+2013). Všichni byli stejně postiženi uzavřením českých vysokých škol, takže mohli studovat astronomii až po skončení II. světové války. Jiří Bouška byl však před jejím skončením totálně nasazen v astronomickém oddělení Zeměměřičského ústavu v Praze pod vedením významného českého astronoma Emila Buchara (1901-1979). Byl tak již před nástupem ke studiu na tehdejší přírodovědecké fakultě UK profesionálně dobře připraven pro výzkumy v klasických oborech astronomie, tj. vyšší geodézii, astrometrii a nebeské mechanice. Proto se stal záhy po válce asistentem v Astronomickém ústavu UK v Praze, kde pak prožil celou svou aktivní vědeckou a pedagogickou dráhu.

Ve své vědecké práci však byl ovlivněn také vynikajícím českým astrofyzikem Doc. Františkem Linkem (1906-1984), který ho zasvětil do studia vysoké atmosféry Země, úplných zatmění Měsíce (Bouška svou první práci v tomto oboru publikoval už ve věku 18 let!), fyzikálního výzkumu komet a vztahů Slunce-Země. Díky tomu se již v r. 1948 stal členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) i Astronomische Gesellschaft. Těžištěm jeho práce se však stala především výuka základního kurzu astronomie na katedře astronomie MFF UK, kterým prošlo několik generací českých i slovenských astronomů. Na fakultě se habilitoval v r. 1977.

K jeho velkým zásluhám patřilo vydávání Hvězdářské ročenky již od r. 1945, jejímž byl hlavním redaktorem až do r. 1978. Podobně byl v letech 1948-1978 výkonným redaktorem měsíčníku pro popularizaci astronomie a příbuzných věd Říše hvězd a mohu dosvědčit z vlastní zkušenosti, že byl redaktorem vskutku mimořádně výkonným, protože vydávat v té složité době měsíčník i během letních prázdnin při dlouhých dodacích lhůtách tiskáren a nutnosti pracných korektur na obtazích byla práce vpravdě sisyfovská. Mimochodem, když jsem napsal do Říše hvězd svůj článek Žeň objevů 1966, byl to právě on, kdo mne přiměl k tomu, abych místo původně zamýšleného  jednorázového článku začal psát obdobný přehled novinek z astronomie každoročně, až se z toho vyklubal čím dál tím lovosicejští seriál. Sám doc. Bouška zůstal věrným čtenářem Žní i v důchodu a četl si je pravidelně až do letošního roku.

Méně je známo, že v době, kdy neexistovaly počítačové databáze vědeckých prací, přispíval doc. Bouška každoročně do mezinárodní publikace Astronomy and Astrophysics Abstracts (do r. 1968 pod názvem Astronomischer Jahresbericht), takže jeho zásluhou věděla světová astronomická veřejnost o všech odborných publikacích československých astronomů v době předinternetové.

Vždycky, když jsem i po studiích zavítal do vily ve Švédské ulici na Smíchově, kde po dlouhá desetiletí sídlila katedra astronomie, upoutalo mne, s jakým klidem a rozvážností doc. Bouška pracoval. Většina z nás totiž žije čím dál hektičtější život a přitom navzdory všem vymoženostem počítačové a mobilní techniky nestíháme uzávěrky. Nepamatuji si, že by pan docent někdy své uzávěrky nestihl. Když se teď jeho život uzavřel (+22. ledna 2014), uvědomil jsem si, že spolu s ním odchází legenda české astronomie, která svou trpělivou a vytrvalou činností neokázale připravila půdu pro současný rozkvět české astronomie.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »