Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc.

Zemřel Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc.

Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc. Autor: Martin Šolc.
Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc.
Autor: Martin Šolc.
Doc. Jiří Bouška se narodil 14. října 1925, takže patří do souhvězdí svých již zemřelých vrstevníků Prof. Miroslava Plavce (+2008) a Prof. Zdeňka Švestky (+2013). Všichni byli stejně postiženi uzavřením českých vysokých škol, takže mohli studovat astronomii až po skončení II. světové války. Jiří Bouška byl však před jejím skončením totálně nasazen v astronomickém oddělení Zeměměřičského ústavu v Praze pod vedením významného českého astronoma Emila Buchara (1901-1979). Byl tak již před nástupem ke studiu na tehdejší přírodovědecké fakultě UK profesionálně dobře připraven pro výzkumy v klasických oborech astronomie, tj. vyšší geodézii, astrometrii a nebeské mechanice. Proto se stal záhy po válce asistentem v Astronomickém ústavu UK v Praze, kde pak prožil celou svou aktivní vědeckou a pedagogickou dráhu.

Ve své vědecké práci však byl ovlivněn také vynikajícím českým astrofyzikem Doc. Františkem Linkem (1906-1984), který ho zasvětil do studia vysoké atmosféry Země, úplných zatmění Měsíce (Bouška svou první práci v tomto oboru publikoval už ve věku 18 let!), fyzikálního výzkumu komet a vztahů Slunce-Země. Díky tomu se již v r. 1948 stal členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) i Astronomische Gesellschaft. Těžištěm jeho práce se však stala především výuka základního kurzu astronomie na katedře astronomie MFF UK, kterým prošlo několik generací českých i slovenských astronomů. Na fakultě se habilitoval v r. 1977.

K jeho velkým zásluhám patřilo vydávání Hvězdářské ročenky již od r. 1945, jejímž byl hlavním redaktorem až do r. 1978. Podobně byl v letech 1948-1978 výkonným redaktorem měsíčníku pro popularizaci astronomie a příbuzných věd Říše hvězd a mohu dosvědčit z vlastní zkušenosti, že byl redaktorem vskutku mimořádně výkonným, protože vydávat v té složité době měsíčník i během letních prázdnin při dlouhých dodacích lhůtách tiskáren a nutnosti pracných korektur na obtazích byla práce vpravdě sisyfovská. Mimochodem, když jsem napsal do Říše hvězd svůj článek Žeň objevů 1966, byl to právě on, kdo mne přiměl k tomu, abych místo původně zamýšleného  jednorázového článku začal psát obdobný přehled novinek z astronomie každoročně, až se z toho vyklubal čím dál tím lovosicejští seriál. Sám doc. Bouška zůstal věrným čtenářem Žní i v důchodu a četl si je pravidelně až do letošního roku.

Méně je známo, že v době, kdy neexistovaly počítačové databáze vědeckých prací, přispíval doc. Bouška každoročně do mezinárodní publikace Astronomy and Astrophysics Abstracts (do r. 1968 pod názvem Astronomischer Jahresbericht), takže jeho zásluhou věděla světová astronomická veřejnost o všech odborných publikacích československých astronomů v době předinternetové.

Vždycky, když jsem i po studiích zavítal do vily ve Švédské ulici na Smíchově, kde po dlouhá desetiletí sídlila katedra astronomie, upoutalo mne, s jakým klidem a rozvážností doc. Bouška pracoval. Většina z nás totiž žije čím dál hektičtější život a přitom navzdory všem vymoženostem počítačové a mobilní techniky nestíháme uzávěrky. Nepamatuji si, že by pan docent někdy své uzávěrky nestihl. Když se teď jeho život uzavřel (+22. ledna 2014), uvědomil jsem si, že spolu s ním odchází legenda české astronomie, která svou trpělivou a vytrvalou činností neokázale připravila půdu pro současný rozkvět české astronomie.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »