tiskové zprávě, Evropská jižní observatoř (ESO) pořádá k 50. výročí..." /> Zúčastněte se soutěží ESO | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zúčastněte se soutěží ESO
redakce Vytisknout článek

Zúčastněte se soutěží ESO

Ráno na observatoři La Silla. Autor: Zdeněk Bardon.
Ráno na observatoři La Silla.
Autor: Zdeněk Bardon.
Jak jste již mohli zaznamenat v dřívější tiskové zprávě, Evropská jižní observatoř (ESO) pořádá k 50. výročí jejího založení dvě zajímavé soutěže pro všechny. Zapojit se můžete do interaktivní znalostní soutěže Putování za Jižní korounou nebo literární soutěže Ve stínu dalekohledu. Uzávěrka obou soutěží je 5. prosince 2012.

Soutěž Putování za Jižní korunou

Nejen astronomové na observatořích ESO, ale i vy můžete putovat za Jižní korunou. Splňte úkoly na českém webu ESO a zúčastněte se astronomické soutěže k padesátému výročí založení ESO. Vybrat si můžete ze dvou úrovní obtížnosti: 1) Putování Malým vozem, které je snadnější a soutěžit mohou i kolektivy, 2) Putování Velkým vozem, které je o něco obtížnější a je určeno pouze pro jednotlivce.

Soutěžit mohou obyvatelé ČR, žákovské a studentské kolektivy českých základních a středních škol. Pro variantu Putování Malým vozem předpokládáme tři věkové kategorie (ZŠ, SŠ, zbytek světa) a přijímáme kolektivy (do velikosti třídy) i jednotlivce. Varianta Putování Velkým vozem je určena jednotlivcům ve věkovým kategoriích SŠ a zbytek světa.

Soutěž Ve stínu dalekohledu

Máte rádi astronomii či neobvyklá témata? Pak čtěte dál. Rok 2012 je rokem padesátého výročí založení Evropské jižní observatoře a při této příležitosti vypisujeme literární soutěž „Ve stínu dalekohledu“. Evropská jižní observatoř musí hrát v díle důležitou roli. Na tom bezpodmínečně trváme. Na žánr naopak žádné požadavky neklademe, jsme zvědaví, co vás napadne. Sci-fi, společenská povídka, detektivka, historická novel(k)a... všechno je přijatelné.

Pokud jste o Evropské jižní observatoři nikdy neslyšeli (to snad ani není možné), anebo jen málo, zkuste projít zdejší stránky www.eso-cz.cz anebo oficiální stránky www.eso.org, kde je obrovské množství údajů, článků a fotek jak ze současnosti, tak z historie (všechno je v angličtině, spousta článků je přeložena do národních jazyků členských států ESO, tedy i do češtiny).

Rozsah překládaného díla je max. 10 normostran (18 000 znaků včetně mezer). Soutěž bude ukončena 5. 12. 2012, příspěvky samozřejmě můžete zasílat i dříve, oceníme to. Vyhlášeny jsou tři věkové kategorie (do 12, 12-18, nad 18), vyhrazujeme si právo lehce posunout věkové limity v případě velkého zájmu v jedné kategorii a nezájmu v kategoriích ostatních. Příspěvky přijímáme elektronicky nebo v papírové formě. V obou případech pošlete ve stejné zásilce i údaje o své osobě a kontakt. Není-li Vám něco jasné, zeptejte se.

Odměnou pro vítěze v každé kategorii budou upomínkové předměty ESO a další předměty s astronomickou tematikou. Oceněné práce budou elektronicky publikovány na stránkách eso-cz.cz (pokud k tomu dáte souhlas). Publikovat můžete pod vlastním jménem či pseudonymem (nám svou identitu, prosím, prozraďte, my ji nikomu neřekneme a bez skutečných údajů nemůžete soutěžit). Hodnotit jednotlivé práce bude komise složená z astronomů i neastronomů.

Kontakty (dotazy i zasílání příspěvků):

  • e-mail: soutezESO@asu.cas.cz
  • poštovní adresa:
    Astronomický ústav AV ČR v.v.i
    Boční II 1415/1a
    141 31 Praha 4
    obálku označte jménem soutěže




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: ESO, Soutěž 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »