tiskové zprávě, Evropská jižní observatoř (ESO) pořádá k 50. výročí..." /> Zúčastněte se soutěží ESO | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zúčastněte se soutěží ESO
redakce Vytisknout článek

Zúčastněte se soutěží ESO

Ráno na observatoři La Silla. Autor: Zdeněk Bardon.
Ráno na observatoři La Silla.
Autor: Zdeněk Bardon.
Jak jste již mohli zaznamenat v dřívější tiskové zprávě, Evropská jižní observatoř (ESO) pořádá k 50. výročí jejího založení dvě zajímavé soutěže pro všechny. Zapojit se můžete do interaktivní znalostní soutěže Putování za Jižní korounou nebo literární soutěže Ve stínu dalekohledu. Uzávěrka obou soutěží je 5. prosince 2012.

Soutěž Putování za Jižní korunou

Nejen astronomové na observatořích ESO, ale i vy můžete putovat za Jižní korunou. Splňte úkoly na českém webu ESO a zúčastněte se astronomické soutěže k padesátému výročí založení ESO. Vybrat si můžete ze dvou úrovní obtížnosti: 1) Putování Malým vozem, které je snadnější a soutěžit mohou i kolektivy, 2) Putování Velkým vozem, které je o něco obtížnější a je určeno pouze pro jednotlivce.

Soutěžit mohou obyvatelé ČR, žákovské a studentské kolektivy českých základních a středních škol. Pro variantu Putování Malým vozem předpokládáme tři věkové kategorie (ZŠ, SŠ, zbytek světa) a přijímáme kolektivy (do velikosti třídy) i jednotlivce. Varianta Putování Velkým vozem je určena jednotlivcům ve věkovým kategoriích SŠ a zbytek světa.

Soutěž Ve stínu dalekohledu

Máte rádi astronomii či neobvyklá témata? Pak čtěte dál. Rok 2012 je rokem padesátého výročí založení Evropské jižní observatoře a při této příležitosti vypisujeme literární soutěž „Ve stínu dalekohledu“. Evropská jižní observatoř musí hrát v díle důležitou roli. Na tom bezpodmínečně trváme. Na žánr naopak žádné požadavky neklademe, jsme zvědaví, co vás napadne. Sci-fi, společenská povídka, detektivka, historická novel(k)a... všechno je přijatelné.

Pokud jste o Evropské jižní observatoři nikdy neslyšeli (to snad ani není možné), anebo jen málo, zkuste projít zdejší stránky www.eso-cz.cz anebo oficiální stránky www.eso.org, kde je obrovské množství údajů, článků a fotek jak ze současnosti, tak z historie (všechno je v angličtině, spousta článků je přeložena do národních jazyků členských států ESO, tedy i do češtiny).

Rozsah překládaného díla je max. 10 normostran (18 000 znaků včetně mezer). Soutěž bude ukončena 5. 12. 2012, příspěvky samozřejmě můžete zasílat i dříve, oceníme to. Vyhlášeny jsou tři věkové kategorie (do 12, 12-18, nad 18), vyhrazujeme si právo lehce posunout věkové limity v případě velkého zájmu v jedné kategorii a nezájmu v kategoriích ostatních. Příspěvky přijímáme elektronicky nebo v papírové formě. V obou případech pošlete ve stejné zásilce i údaje o své osobě a kontakt. Není-li Vám něco jasné, zeptejte se.

Odměnou pro vítěze v každé kategorii budou upomínkové předměty ESO a další předměty s astronomickou tematikou. Oceněné práce budou elektronicky publikovány na stránkách eso-cz.cz (pokud k tomu dáte souhlas). Publikovat můžete pod vlastním jménem či pseudonymem (nám svou identitu, prosím, prozraďte, my ji nikomu neřekneme a bez skutečných údajů nemůžete soutěžit). Hodnotit jednotlivé práce bude komise složená z astronomů i neastronomů.

Kontakty (dotazy i zasílání příspěvků):

  • e-mail: soutezESO@asu.cas.cz
  • poštovní adresa:
    Astronomický ústav AV ČR v.v.i
    Boční II 1415/1a
    141 31 Praha 4
    obálku označte jménem soutěže




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: ESO, Soutěž 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »