Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

Pozorování na astronomickém dni na Jizerce
Autor: Martin Mašek

V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.

Pozorování na nádvoří hradu Litice Autor: Martin Mašek
Pozorování na nádvoří hradu Litice
Autor: Martin Mašek
První z velkých pozorovacích akcí v květnu je tradiční Litické hvězdobraní, které pořádá sdružení Mikro Astro Čaj (MAČ), ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS. Letos se koná již 9. ročník a opět bude v prostorách hradu Litice nad Orlicí. Termín konání je víkend 8. - 10. 5. Každý rok se zde sejde několik desítek amatérských astronomů se svojí technikou. Na akci bývají k vidění i dalekohledy o průměru 40 cm i větší. 

Více informací a přihlašování na stránkách MAČ. Fotografie ze starších ročníků si můžete prohlédnout ve fotogalerii - 20142013, 20122011.
Akce je též vhodná i pro začínající astronomy, kteří si pod dohledem zkušenějších kolegů mohou vyzkoušet různé vybavení. Díky tomu lze získat jedinečnou zkušenost, která se začátečníkům může hodit při pozdějším výběru vlastního dalekohledu. V průběhu sobotního večera (9. 5.) je akce otevřena pro veřejnost.

Přednáška v bývalé sklárně na Jizerce v rámci Astronomického dne Autor: Martin Mašek
Přednáška v bývalé sklárně na Jizerce v rámci Astronomického dne
Autor: Martin Mašek
V květnu nás dále čekají Astronomické dny v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy. Astronomický den je jedinečná možnost, jak se naučit znát oblohu, vidět slabé nebeské objekty pomocí velkých dalekohledů a zažít pocit z pravé noční oblohy. Program je určen pro širokou veřejnost - pro úplné začátečníky, pro rodiny s dětmi, pro kolemjdoucí turisty, ale na své si přijdou i ti, kteří už o pozorování oblohy něco vědí a budou moci např. porovnat pozorování více přístroji. Veškerý program je zdarma!

První z Astronomických dnů se koná v Beskydech, v sobotu 9. 5. v chatě Charbulák ve Starých Hamrech. Druhý Astronomický den můžete navštívit na Jizerce v sobotu 16. 5. V obou případech na Vás čekají zajímavé přednášky z astronomie a v případě jasného počasí lze pozorovat různé nebeské objekty.

Jarní astronomický den Autor: Beskydská oblast tmavé oblohy
Jarní astronomický den
Autor: Beskydská oblast tmavé oblohy
Astronomický den na Jizerce Autor: Jizerská oblast tmavé oblohy
Astronomický den na Jizerce
Autor: Jizerská oblast tmavé oblohy




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Litice, Jizerská oblast tmavé oblohy, Jizerka, Astronomický den, Pozorování , Beskydská oblast tmavé oblohy


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »