Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  128 nových měsíců Saturnu

128 nových měsíců Saturnu

Část trajektorie nově objevených měsíců Saturnu. Oranžově z MPEC 2025-E153, fialově z MPEC 2025-E154, zeleně z MPEC 2025-E155. Bíle dříve známé měsíce.
Autor: Tony Dunn

Středisko pro meziplanetární hmotu Mezinárodní astronomické unie právě publikovalo ve třech zprávách objev 128 nových měsíců planety Saturn. Na objevech se podílely dalekohledy CFHT a Subaru na Havajských ostrovech. Planeta Saturn dlouhodobě drží rekord v počtu známých měsíců. Do 11. března jich bylo oficiálně 146. Nyní se počet měsíců této planety rozrostl na 274.

Objev nových měsíců byl publikován v astronomických cirkulářích MPC (Minor Planet Center) 11. března 2025. Saturn má nyní více než dvojnásobek známých měsíců, než ostatní planety dohromady. K 5. únoru 2024 bylo známo 95 měsíců Jupiteru a 146 u Saturnu. Pozorování z Havaje však v letech 2023 a 2024 potvrdila existenci mnoha nových průvodců planety s nejkrásnějšími prstenci. Tým vědců, který se na objevech podílel se domnívá, že Jupiter nebude mít v budoucnu šanci Saturn dohnat.

Astronomové se nyní dostali na samotný detekční limit současné techniky. Používali dalekohled CFHT (Canada France Hawaii Telecope o průměru 3,6 metru) a Subaru (průměr 8,2 metru). Technika, kterou používali byla, že sledovali předpokládaný směr letu měsíčků a tím detekovali i slabší objekty, než klasickým fotografováním, kdy by pouze sledovali pohyb planety po obloze.

Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy
Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea
Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy

Nově objevené měsíce jsou pravděpodobně jen kilometry veliké a mají nepravidelný tvar. Je možné, že jsou produktem srážek, které se v minulosti v okolí Saturnu odehrály. Měsíce Saturnu dostávají jména bohů z Galie, Norska a Inuitských oblastí. Většina nově objevených měsíců je z "norské" skupiny. Je tedy možné, že dostanou jména Vikingských bohů.

Nově objevené měsíce mohou přispět do mozaiky, která by nám pomohla pochopit dynamiku chování Saturnovy rodiny měsíců a jeho prstenců. A třeba i vyřešit záhadu, e má tato planeta prstenec velmi výrazný. Jakoby se zde vlivem slapových sil roztrhal původně větší ledový měsíc.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Theguardian.com
[2] MPEC 2025-E153
[3] MPEC 2025-E154
[4] MPEC 2025-E155
[5] Tony Dunn: animace drah nově objevených měsíců



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Nové měsíce Saturnu, Měsíce Saturnu


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »