Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  128 nových měsíců Saturnu

128 nových měsíců Saturnu

Část trajektorie nově objevených měsíců Saturnu. Oranžově z MPEC 2025-E153, fialově z MPEC 2025-E154, zeleně z MPEC 2025-E155. Bíle dříve známé měsíce.
Autor: Tony Dunn

Středisko pro meziplanetární hmotu Mezinárodní astronomické unie právě publikovalo ve třech zprávách objev 128 nových měsíců planety Saturn. Na objevech se podílely dalekohledy CFHT a Subaru na Havajských ostrovech. Planeta Saturn dlouhodobě drží rekord v počtu známých měsíců. Do 11. března jich bylo oficiálně 146. Nyní se počet měsíců této planety rozrostl na 274.

Objev nových měsíců byl publikován v astronomických cirkulářích MPC (Minor Planet Center) 11. března 2025. Saturn má nyní více než dvojnásobek známých měsíců, než ostatní planety dohromady. K 5. únoru 2024 bylo známo 95 měsíců Jupiteru a 146 u Saturnu. Pozorování z Havaje však v letech 2023 a 2024 potvrdila existenci mnoha nových průvodců planety s nejkrásnějšími prstenci. Tým vědců, který se na objevech podílel se domnívá, že Jupiter nebude mít v budoucnu šanci Saturn dohnat.

Astronomové se nyní dostali na samotný detekční limit současné techniky. Používali dalekohled CFHT (Canada France Hawaii Telecope o průměru 3,6 metru) a Subaru (průměr 8,2 metru). Technika, kterou používali byla, že sledovali předpokládaný směr letu měsíčků a tím detekovali i slabší objekty, než klasickým fotografováním, kdy by pouze sledovali pohyb planety po obloze.

Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy
Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea
Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy

Nově objevené měsíce jsou pravděpodobně jen kilometry veliké a mají nepravidelný tvar. Je možné, že jsou produktem srážek, které se v minulosti v okolí Saturnu odehrály. Měsíce Saturnu dostávají jména bohů z Galie, Norska a Inuitských oblastí. Většina nově objevených měsíců je z "norské" skupiny. Je tedy možné, že dostanou jména Vikingských bohů.

Nově objevené měsíce mohou přispět do mozaiky, která by nám pomohla pochopit dynamiku chování Saturnovy rodiny měsíců a jeho prstenců. A třeba i vyřešit záhadu, e má tato planeta prstenec velmi výrazný. Jakoby se zde vlivem slapových sil roztrhal původně větší ledový měsíc.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Theguardian.com
[2] MPEC 2025-E153
[3] MPEC 2025-E154
[4] MPEC 2025-E155
[5] Tony Dunn: animace drah nově objevených měsíců



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Nové měsíce Saturnu, Měsíce Saturnu


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »