Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  61 dnů monitorování počasí na Marsu

61 dnů monitorování počasí na Marsu

Změny počasí na Marsu.
Změny počasí na Marsu.
Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská kosmická agentura CSA (Canada Space Agency).

Souhrnné zprávy o počasí vedou k závěru, že průměrná denní teplota na Marsu stoupla pouze o 4 °C od zahájení mise. Naměřené maximální hodnoty teploty se v průběhu dne pohybovaly v rozpětí -24 °C až -35 °C. Nejnižší naměřené hodnoty nočních teplot jsou v rozmezí -70° C až -83 °C. Průměrná maximální teplota na Marsu v oblasti přistání sondy Phoenix dosáhla za uvedené období -30 °C, průměrná minimální teplota -79 °C.

V průběhu mise byla shromážděna dostatečná data o rychlosti větru k rozpoznání denních zákonitostí, jako jsou například změny směru větru mezi dnem a nocí a byly zahájeny analýzy, zda jsou tyto zákonitosti způsobovány lokálními faktory či velkoškálovými přesuny atmosféry.

Atmosférický tlak vykazoval neustálý pokles. Vědecké zdůvodnění tohoto jevu na Marsu není stejné jako na Zemi. Jižní polární čepička Marsu, obsahující zmrzlý oxid uhličitý, vzniklý během zimy na jižní polokouli, odstraňuje tento plyn z řídké atmosféry, což způsobuje jeho sezónní pokles v ovzduší Marsu. Marťanská atmosféra je z 96 % tvořena oxidem uhličitým. Tento měřitelný pokles atmosférického tlaku, dokonce v blízkosti opačného pólu planety, je důkazem, že velké množství oxidu uhličitého je odstraňováno z atmosféry a jako suchý led je akumulováno v oblasti jižního pólu.

Z provedených měření dále vyplývá, že v místě přistání sondy Phoenix převládá ve dne jižní vítr, v noci zase východní. Průměrná rychlost větru činí 14,4 km/h (tj. 4 m/s). Hodnota atmosférického tlaku poklesla v uvedeném období z 8,5 hPa na 7,85 hPa (pro porovnání průměrná hodnota atmosférického tlaku na Zemi je 1013 hPa).

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »