Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  61 dnů monitorování počasí na Marsu

61 dnů monitorování počasí na Marsu

Změny počasí na Marsu.
Změny počasí na Marsu.
Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská kosmická agentura CSA (Canada Space Agency).

Souhrnné zprávy o počasí vedou k závěru, že průměrná denní teplota na Marsu stoupla pouze o 4 °C od zahájení mise. Naměřené maximální hodnoty teploty se v průběhu dne pohybovaly v rozpětí -24 °C až -35 °C. Nejnižší naměřené hodnoty nočních teplot jsou v rozmezí -70° C až -83 °C. Průměrná maximální teplota na Marsu v oblasti přistání sondy Phoenix dosáhla za uvedené období -30 °C, průměrná minimální teplota -79 °C.

V průběhu mise byla shromážděna dostatečná data o rychlosti větru k rozpoznání denních zákonitostí, jako jsou například změny směru větru mezi dnem a nocí a byly zahájeny analýzy, zda jsou tyto zákonitosti způsobovány lokálními faktory či velkoškálovými přesuny atmosféry.

Atmosférický tlak vykazoval neustálý pokles. Vědecké zdůvodnění tohoto jevu na Marsu není stejné jako na Zemi. Jižní polární čepička Marsu, obsahující zmrzlý oxid uhličitý, vzniklý během zimy na jižní polokouli, odstraňuje tento plyn z řídké atmosféry, což způsobuje jeho sezónní pokles v ovzduší Marsu. Marťanská atmosféra je z 96 % tvořena oxidem uhličitým. Tento měřitelný pokles atmosférického tlaku, dokonce v blízkosti opačného pólu planety, je důkazem, že velké množství oxidu uhličitého je odstraňováno z atmosféry a jako suchý led je akumulováno v oblasti jižního pólu.

Z provedených měření dále vyplývá, že v místě přistání sondy Phoenix převládá ve dne jižní vítr, v noci zase východní. Průměrná rychlost větru činí 14,4 km/h (tj. 4 m/s). Hodnota atmosférického tlaku poklesla v uvedeném období z 8,5 hPa na 7,85 hPa (pro porovnání průměrná hodnota atmosférického tlaku na Zemi je 1013 hPa).

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2019

8. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2019 obdržel snímek „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“, jehož autorem je Evžen Brunner   Vítězný snímek měsíce ledna 2019 soutěže Česká astrofotografie měsíce, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, je snímek

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mliečna cesta, Jupiter, Venuša a Saturn počas nautického súmraku nad Slanskými vrchmi.

Mliečna cesta, Jupiter, Venuša a Saturn počas nautického súmraku nad Slanskými vrchmi.

Další informace »