Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Asteroid, který proletěl doposud nejblíže Zemi

Asteroid, který proletěl doposud nejblíže Zemi

Stopa asteroidu 2020 QG, který 16. 8. 2020 prolétl kolem Země ve vzdálenosti 2 950 km
Autor: ZTF/Caltech Optical Observatories

16. srpna 2020 zaznamenala kamera Zwicky Transient Facility (ZTF) umístěná na Palomar Observatory poblíž San Diega asteroid, který prolétl doposud nejblíže Zemi, ve vzdálenosti pouhých 2 950 km nad zemským povrchem. Asteroid byl označen 2020 QG a jednalo se o nejbližší doposud známé těleso prolétající kolem Země bez toho, aby došlo k impaktu. Asteroid, který do té doby prolétl nejblíže Zemi, má označení 2011 CQ1 a byl objeven v rámci projektu Catalina Sky Survey v roce 2011. Prolétl kolem naší planety asi o 2 500 km dále než 2020 QG.

Asteroid 2020 QG má průměr asi 3 až 6 metrů, tedy přibližně velikost automobilu SUV; není tedy dostatečně velký, aby způsobil škody, pokud by se se Zemí srazil. V takovém případě by shořel při průletu ovzduším.

Kolem Země se pohyboval rychlostí 12,3 km/s a patří do skupiny planetek typu Apollo. Kamera jej zaregistrovala šest hodin po největším přiblížení k Zemi. Na snímku jej identifikoval Kunal Deshmukh, student na Indian Institute of Technology, Bombay. Kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti 0,996 až 2,893 AU jednou za 2,71 roku (990 dnů). Excentricita jeho dráhy je 0,49 a sklon dráhy k ekliptice je 5,5°.

Asteroid prolétl dostatečně blízko Země, aby gravitace naší planety významně změnila jeho dráhu,“ říká Thomas A. Prince, spolupracující výzkumník na Caltech (California Institute of Technology) a vědecký pracovník na JPL. Asteroidy této velikosti, které prolétnou kolem Země tak blízko jako 2020 QG, se vyskytují přibližně jednou za rok a méně, avšak velké množství z nich se nikdy nepodaří pozorovat.

Velké zorné pole zařízení ZTF a rychlé zpracování dat umožňuje najít vzácné asteroidy jako tento, který jiné teleskopy nemohly zaregistrovat,“ říká George Helou, spolupracovník ZTF a ředitel IPAC, astronomického centra na Caltech.

ZTF je financováno prostřednictvím National Science Foundation (NSF) a dalšími spolupracujícími organizacemi, skenuje celou severní oblohu každou třetí noc a pátrá po supernovách, eruptivních hvězdách a dalších objektech, které mění svoji jasnost nebo se pohybují po obloze. Jako součást programu financovaného NASA členové týmu ZTF pátrají po tzv. blízkozemních asteroidech. Když takové kosmické kameny prolétnou napříč oblohou, zanechají stopu na snímcích ZTF. Každou noc počítačové programy automaticky roztřídí zhruba 100 000 snímků při vyhledávání těchto stop a následně zúží nejlepší kandidáty na asteroidy, které budou sledovány lidmi. Výsledkem je zhruba 1 000 snímků, které členové týmu a studenti roztřídí každý den při pohledu pouhým okem.

Mnoho stop na snímcích zanechají satelity, avšak my můžeme rychle vybrat nejlepší snímky a pouhým okem rozlišit skutečné asteroidy,“ říká Bryce Bolin, postgraduální student astronomie na Caltechu a člen týmu ZTF, který pravidelně pátrá po asteroidech. „Tento poslední objev fakticky demonstruje, že ZTF může být využíván k nalezení objektů pohybujících se velmi blízko Země, které se nacházejí na trajektoriích hrozících potenciální srážkou se Zemí.“

Potom, co o objevu ZTF informovalo Centrum pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie (IAU), několik dalekohledů sledovalo objekt za účelem zjištění dalších informací o velikosti a dráze asteroidu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] caltech.edu
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zwicky Transient Facility, Blízkozemní asteroid 2020QG


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »