Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Asteroid, který proletěl doposud nejblíže Zemi

Asteroid, který proletěl doposud nejblíže Zemi

Stopa asteroidu 2020 QG, který 16. 8. 2020 prolétl kolem Země ve vzdálenosti 2 950 km
Autor: ZTF/Caltech Optical Observatories

16. srpna 2020 zaznamenala kamera Zwicky Transient Facility (ZTF) umístěná na Palomar Observatory poblíž San Diega asteroid, který prolétl doposud nejblíže Zemi, ve vzdálenosti pouhých 2 950 km nad zemským povrchem. Asteroid byl označen 2020 QG a jednalo se o nejbližší doposud známé těleso prolétající kolem Země bez toho, aby došlo k impaktu. Asteroid, který do té doby prolétl nejblíže Zemi, má označení 2011 CQ1 a byl objeven v rámci projektu Catalina Sky Survey v roce 2011. Prolétl kolem naší planety asi o 2 500 km dále než 2020 QG.

Asteroid 2020 QG má průměr asi 3 až 6 metrů, tedy přibližně velikost automobilu SUV; není tedy dostatečně velký, aby způsobil škody, pokud by se se Zemí srazil. V takovém případě by shořel při průletu ovzduším.

Kolem Země se pohyboval rychlostí 12,3 km/s a patří do skupiny planetek typu Apollo. Kamera jej zaregistrovala šest hodin po největším přiblížení k Zemi. Na snímku jej identifikoval Kunal Deshmukh, student na Indian Institute of Technology, Bombay. Kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti 0,996 až 2,893 AU jednou za 2,71 roku (990 dnů). Excentricita jeho dráhy je 0,49 a sklon dráhy k ekliptice je 5,5°.

Asteroid prolétl dostatečně blízko Země, aby gravitace naší planety významně změnila jeho dráhu,“ říká Thomas A. Prince, spolupracující výzkumník na Caltech (California Institute of Technology) a vědecký pracovník na JPL. Asteroidy této velikosti, které prolétnou kolem Země tak blízko jako 2020 QG, se vyskytují přibližně jednou za rok a méně, avšak velké množství z nich se nikdy nepodaří pozorovat.

Velké zorné pole zařízení ZTF a rychlé zpracování dat umožňuje najít vzácné asteroidy jako tento, který jiné teleskopy nemohly zaregistrovat,“ říká George Helou, spolupracovník ZTF a ředitel IPAC, astronomického centra na Caltech.

ZTF je financováno prostřednictvím National Science Foundation (NSF) a dalšími spolupracujícími organizacemi, skenuje celou severní oblohu každou třetí noc a pátrá po supernovách, eruptivních hvězdách a dalších objektech, které mění svoji jasnost nebo se pohybují po obloze. Jako součást programu financovaného NASA členové týmu ZTF pátrají po tzv. blízkozemních asteroidech. Když takové kosmické kameny prolétnou napříč oblohou, zanechají stopu na snímcích ZTF. Každou noc počítačové programy automaticky roztřídí zhruba 100 000 snímků při vyhledávání těchto stop a následně zúží nejlepší kandidáty na asteroidy, které budou sledovány lidmi. Výsledkem je zhruba 1 000 snímků, které členové týmu a studenti roztřídí každý den při pohledu pouhým okem.

Mnoho stop na snímcích zanechají satelity, avšak my můžeme rychle vybrat nejlepší snímky a pouhým okem rozlišit skutečné asteroidy,“ říká Bryce Bolin, postgraduální student astronomie na Caltechu a člen týmu ZTF, který pravidelně pátrá po asteroidech. „Tento poslední objev fakticky demonstruje, že ZTF může být využíván k nalezení objektů pohybujících se velmi blízko Země, které se nacházejí na trajektoriích hrozících potenciální srážkou se Zemí.“

Potom, co o objevu ZTF informovalo Centrum pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie (IAU), několik dalekohledů sledovalo objekt za účelem zjištění dalších informací o velikosti a dráze asteroidu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] caltech.edu
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zwicky Transient Facility, Blízkozemní asteroid 2020QG


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »