Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronauti přivezli z Měsíce vzorky pocházející ze Země

Astronauti přivezli z Měsíce vzorky pocházející ze Země

Lunární modul Apolla 14 na povrchu Měsíce
Autor: NASA

Ve zprávě publikované ve vědeckém časopise Earth and Planetary Science Letters se uvádí, že vzorek horniny odebraný v roce 1971 v rámci mise Apollo 14 obsahuje stopy minerálů s chemickým složením běžným na Zemi, avšak velmi neobvyklým pro Měsíc. Vzorek byl z NASA zapůjčen pracovníkům Curtin University, kde byl studován ve spolupráci s vědci ze Swedish Museum of Natural History, Australian National University a Lunar and Planetary Institute v Houstonu.

Profesor Alexander Nemchin, vědecký pracovník z Curtin's School of Earth and Planetary Sciences prohlásil, že vzorek o hmotnosti 1,8 gramu vykazoval mineralogii podobnou granitu, který je na Měsíci mimořádně vzácný, avšak na Zemi je běžný.

Vzorek rovněž obsahuje křemen, který je v měsíčních horninách dokonce ještě více neobvyklý,“ říká profesor Alexander Nemchin. „Na základě určení stáří zirkonu nalezeného ve vzorku jsme byli schopni určit stáří mateřské horniny zhruba na čtyři miliardy roků, což je přibližně stejný věk jako u nejstarších hornin nalezených na Zemi. Kromě toho chemické složení zirkonu v tomto vzorku je velmi odlišné od všech jiných zrníček tohoto minerálu, jaké kdy byly analyzovány ve vzorcích měsíční horniny. Avšak nápadně se podobají zrníčkům zirkonu nalezených na Zemi.“

Profesor Alexander Nemchin dále říká, že chemické složení zirkonu v lunárních vzorcích naznačuje na jeho vznik za nízkých teplot a pravděpodobně za přítomnosti vody a oxidujících podmínek. To je spíše charakteristické pro Zemi a velmi nepravděpodobné pro Měsíc.

Vzorek lunární horniny odebraný posádkou Apolla 14 Autor: NASA
Vzorek lunární horniny odebraný posádkou Apolla 14
Autor: NASA
Je možné, že některé z těchto neobvyklých podmínek se mohly vyskytovat zcela lokálně a velmi krátkodobě i na Měsíci a odebraný vzorek je důsledkem těchto strohých odchylek od normálu,“ dodává Alexander Nemchin. „Nicméně nejjednodušším vysvětlením je, že tento kousek horniny vznikl na Zemi a na povrch Měsíce se dostal jako meteorit vyvržený ze Země při srážce většího tělesa s naší planetou zhruba před čtyřni miliardami roků. Při pozdějším dopadu na měsíční povrch byl pozemský kámen smíchán s místními horninami. Posádka Apolla 14 jej náhodně odebrala z povrchu a dopravila do pozemských laboratoří,“ vysvětluje profesor Nemchin.

Takovéto cestování meteoritů mezi tělesy Sluneční soustavy není ničím výjimečným. Důkazem jsou kameny v pozemských sbírkách meteoritů, které pocházejí především z Měsíce (137 druhů), ale také z Marsu (99 typů), a možná i z Merkuru.

Kosmická loď Apollo 14 odstartovala k Měsíci 31. 1. 1971. Posádku tvořili Alan B. Shepard, Stuart A. Roosa a Edgar D. Mitchell. Poprvé měli s sebou astronauti k dispozici jednoduchý přepravní prostředek – dvoukolák přezdívaný „lunární rikša“ – usnadňující dopravu nářadí a odebraných vzorků horniny po povrchu Měsíce. Přepravní vozík se však bořil do sypké horniny a astronauti se při jeho používání řádně zapotili. Během dvou vycházek nasbírali téměř 43 kg lunárních vzorků v oblasti pojmenované Fra Mauro. Na našem souputníku posádka strávila 33,5 hodiny, z toho 9,5 hodiny při lunárních procházkách.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencebulletin.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Lunární vzorky, Meteorit ze Země, Apollo 14


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »