Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronauti přivezli z Měsíce vzorky pocházející ze Země

Astronauti přivezli z Měsíce vzorky pocházející ze Země

Lunární modul Apolla 14 na povrchu Měsíce
Autor: NASA

Ve zprávě publikované ve vědeckém časopise Earth and Planetary Science Letters se uvádí, že vzorek horniny odebraný v roce 1971 v rámci mise Apollo 14 obsahuje stopy minerálů s chemickým složením běžným na Zemi, avšak velmi neobvyklým pro Měsíc. Vzorek byl z NASA zapůjčen pracovníkům Curtin University, kde byl studován ve spolupráci s vědci ze Swedish Museum of Natural History, Australian National University a Lunar and Planetary Institute v Houstonu.

Profesor Alexander Nemchin, vědecký pracovník z Curtin's School of Earth and Planetary Sciences prohlásil, že vzorek o hmotnosti 1,8 gramu vykazoval mineralogii podobnou granitu, který je na Měsíci mimořádně vzácný, avšak na Zemi je běžný.

Vzorek rovněž obsahuje křemen, který je v měsíčních horninách dokonce ještě více neobvyklý,“ říká profesor Alexander Nemchin. „Na základě určení stáří zirkonu nalezeného ve vzorku jsme byli schopni určit stáří mateřské horniny zhruba na čtyři miliardy roků, což je přibližně stejný věk jako u nejstarších hornin nalezených na Zemi. Kromě toho chemické složení zirkonu v tomto vzorku je velmi odlišné od všech jiných zrníček tohoto minerálu, jaké kdy byly analyzovány ve vzorcích měsíční horniny. Avšak nápadně se podobají zrníčkům zirkonu nalezených na Zemi.“

Profesor Alexander Nemchin dále říká, že chemické složení zirkonu v lunárních vzorcích naznačuje na jeho vznik za nízkých teplot a pravděpodobně za přítomnosti vody a oxidujících podmínek. To je spíše charakteristické pro Zemi a velmi nepravděpodobné pro Měsíc.

Vzorek lunární horniny odebraný posádkou Apolla 14 Autor: NASA
Vzorek lunární horniny odebraný posádkou Apolla 14
Autor: NASA
Je možné, že některé z těchto neobvyklých podmínek se mohly vyskytovat zcela lokálně a velmi krátkodobě i na Měsíci a odebraný vzorek je důsledkem těchto strohých odchylek od normálu,“ dodává Alexander Nemchin. „Nicméně nejjednodušším vysvětlením je, že tento kousek horniny vznikl na Zemi a na povrch Měsíce se dostal jako meteorit vyvržený ze Země při srážce většího tělesa s naší planetou zhruba před čtyřni miliardami roků. Při pozdějším dopadu na měsíční povrch byl pozemský kámen smíchán s místními horninami. Posádka Apolla 14 jej náhodně odebrala z povrchu a dopravila do pozemských laboratoří,“ vysvětluje profesor Nemchin.

Takovéto cestování meteoritů mezi tělesy Sluneční soustavy není ničím výjimečným. Důkazem jsou kameny v pozemských sbírkách meteoritů, které pocházejí především z Měsíce (137 druhů), ale také z Marsu (99 typů), a možná i z Merkuru.

Kosmická loď Apollo 14 odstartovala k Měsíci 31. 1. 1971. Posádku tvořili Alan B. Shepard, Stuart A. Roosa a Edgar D. Mitchell. Poprvé měli s sebou astronauti k dispozici jednoduchý přepravní prostředek – dvoukolák přezdívaný „lunární rikša“ – usnadňující dopravu nářadí a odebraných vzorků horniny po povrchu Měsíce. Přepravní vozík se však bořil do sypké horniny a astronauti se při jeho používání řádně zapotili. Během dvou vycházek nasbírali téměř 43 kg lunárních vzorků v oblasti pojmenované Fra Mauro. Na našem souputníku posádka strávila 33,5 hodiny, z toho 9,5 hodiny při lunárních procházkách.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencebulletin.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Lunární vzorky, Meteorit ze Země, Apollo 14


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »