Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronautica - planetka s poř. č. 100000

Astronautica - planetka s poř. č. 100000

minorplanet_orbits.jpg
Byla pojmenována 100 000. planetka - obdržela jméno Astronautica, aby připomínala počátek kosmické éry před 50 lety.

Díky rozvoji pozorovací techniky (od vizuální až k CCD) roste velmi rychle počet objevených a očíslovaných planetek. Také počítače velmi zrychlují výpočty a zejména shromažďování a archivování objevených planetek.

Teprve planetku s přiděleným pořadovým číslem a spolehlivě určenou dráhou lze pojmenovat. Na základě návrhů to činí Komise pro jména planetek a komet Mezinárodní astronomické unie (the CSBN of the IAU). Od roku 2003 je předsedkyní Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích a pracovištěm na Kleti.

První a největší těleso v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem objevil 1. ledna 1801 italský mnich, matematik a astronom Giuzeppe Piazzi (1746 - 1826). Nejdříve (téměř půl století) byl Ceres považován za planetu, později za planetku a v srpnu 2006 na zasedání IAU v Praze byl zařazen mezi Trpasličí planety.

První 1 000 planetek se objevovalo více než 100 letech (1801-1923), 5 000 bylo známo již v roce 1991, 10 000 v roce 1999, 20 000 v roce 2001 (200 let po objevu Ceres), 50 000 v roce 2002 a 100 000 v roce 2007.

Pro tak významnou planetku hledali členové komise pojmenování více než 2 roky. Nakonec jim pomohlo 50. výročí zahájení kosmické éry lidstva (4. října 1957 - Sputnik). Symbolické je i to, že hranice kosmického prostoru se obvykle definují výškou 100 000 m nad povrchem Země.

Definitivní pojmenování publikované v Minor Planet Circular No.60731 z 26. září 2007:
(100000) Astronautica = 1982 SH1
Objevena 28. září 1982 J. Gibsonem na Palomaru.
Tato planetka je nazvána Astronautica, aby připomínala padesáté výročí začátku kosmické éry, zahájené startem první umělé družice Země 4. října 1957. Jméno je spojeno se stejně významným číslem planetky, neboť hranice kosmického prostoru je definována výškou 100 000 metrů nad povrchem Země.

Většina z objevených planetek patří mezi tělesa hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem, jsou však mezi nimi i blízkozemní planetky (NEA) i tělesa pohybující se uvnitř dráhy Země (IEO) či naopak těles Kuiperova pásu za drahou Neptunu (TNO) včetně tzv. těles rozptýleného disku (SDO).

Absolutní prvenství při objevování planetek patří americkému projektu LINEAR (Lincoln Laboratory Near Earth Asteroid Research) s 1m dalekohledem v Novém Mexiku a počítačovým centrem v Massachusetts. Mezi významná světová pracoviště patří Kleťská observatoř s moderním 1,06m dalekohledem KLENOT (KLEt' Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope), určeným pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami.

Planetkové centrum Minor Planet Center (MPC) při IAU, sídlí na Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoři (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts), shromažďuje a archivuje objevy planetek, přiděluje označení nových objevů i definitivní čísla, a hlavně se zde počítají dráhy. Ředitelem je od roku 1978 Brian G. Marsden, jeden z nejvýznamnějších odborníků na dynamiku malých těles sluneční soustavy.

Zdroj: http://cfa-www.harvard.edu a www.planetky.cz




O autorovi



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »