Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Bouře na Marsu

Bouře na Marsu

prachová boue-íjen 2005
prachová boue-íjen 2005
Na Marsu nyní "řádí" obrovská prachová bouře, která mění povrch planety.

Změny na povrchu Marsu lze pozorovat již středně velkým dalekohledem, jak je patrné na snímcích, které v rozmezí 48 hodin pořídil amatérský astronom Alan Friedman z Buffala (New York). Opravdu se na obou snímcích jedná o tutéž planetu, i když vypadá pokaždé jinak. Např. na snímku z 19. října (obr. vlevo) je v oblasti kaňonu Valles Marineris dobře viditelná vlnovka, ale na snímku vpravo z 21. října vše jižně od kaňonu zakryl prach (na snímcích je jih nahoře).

Kromě sezónních prachových bouří byly na Marsu pozorovány i globální, při kterých se zvířený prach dostává vysoko do atmosféry a postupně obklopí celou planetu. Může trvat i několik měsíců, než se částice opět usadí. Jedna z největších bouří byla pozorována v roce 1971 sondou Mariner 9, kdy se částice dostaly až do výšky nad 50 km a zakryly výhled i na nejvyšší vrcholky sopek. Prachové bouře významně ovlivňují počasí na Marsu a jsou pozorovány nejen při misích k Marsu, ale i ze Země nebo HST (Hubble Space Telescope).

Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem (na opačnou stranu oblohy než Slunce) jednou za 26 měsíců a je pak pozorovatelná po celou noc. Protože dráhy planet jsou eliptické, vzdálenost mezi Zemí a Marsem se při těchto "blízkých setkáních" mění od 56 do 101 miliónů km. V letošním roce se obě planety 30. října 2005 v 4:26 SEČ přiblíží na vzdálenost 69,42 miliónů km. Poslední velká opozice Marsu se Sluncem nastala 28. srpna 2003 v 19:59 SELČ a podle belgického astronoma Jeana Meeusa se za posledních 73.000 let Mars nejvíce přiblížil k Zemi 27. srpna 2003 (55 746 199 km). Další významná přiblížení nastanou 31. července 2018 v 9:51 SELČ (57,59 mil. km) a 6. října 2020 v 16:19 SELČ (62,07 mil. km).

Zdroj: spaceweather.com (October_25_2005)
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »