Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Bouře na Marsu

Bouře na Marsu

prachová boue-íjen 2005
prachová boue-íjen 2005
Na Marsu nyní "řádí" obrovská prachová bouře, která mění povrch planety.

Změny na povrchu Marsu lze pozorovat již středně velkým dalekohledem, jak je patrné na snímcích, které v rozmezí 48 hodin pořídil amatérský astronom Alan Friedman z Buffala (New York). Opravdu se na obou snímcích jedná o tutéž planetu, i když vypadá pokaždé jinak. Např. na snímku z 19. října (obr. vlevo) je v oblasti kaňonu Valles Marineris dobře viditelná vlnovka, ale na snímku vpravo z 21. října vše jižně od kaňonu zakryl prach (na snímcích je jih nahoře).

Kromě sezónních prachových bouří byly na Marsu pozorovány i globální, při kterých se zvířený prach dostává vysoko do atmosféry a postupně obklopí celou planetu. Může trvat i několik měsíců, než se částice opět usadí. Jedna z největších bouří byla pozorována v roce 1971 sondou Mariner 9, kdy se částice dostaly až do výšky nad 50 km a zakryly výhled i na nejvyšší vrcholky sopek. Prachové bouře významně ovlivňují počasí na Marsu a jsou pozorovány nejen při misích k Marsu, ale i ze Země nebo HST (Hubble Space Telescope).

Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem (na opačnou stranu oblohy než Slunce) jednou za 26 měsíců a je pak pozorovatelná po celou noc. Protože dráhy planet jsou eliptické, vzdálenost mezi Zemí a Marsem se při těchto "blízkých setkáních" mění od 56 do 101 miliónů km. V letošním roce se obě planety 30. října 2005 v 4:26 SEČ přiblíží na vzdálenost 69,42 miliónů km. Poslední velká opozice Marsu se Sluncem nastala 28. srpna 2003 v 19:59 SELČ a podle belgického astronoma Jeana Meeusa se za posledních 73.000 let Mars nejvíce přiblížil k Zemi 27. srpna 2003 (55 746 199 km). Další významná přiblížení nastanou 31. července 2018 v 9:51 SELČ (57,59 mil. km) a 6. října 2020 v 16:19 SELČ (62,07 mil. km).

Zdroj: spaceweather.com (October_25_2005)
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »