Bouře na Marsu

Změny na povrchu Marsu lze pozorovat již středně velkým dalekohledem, jak je patrné na snímcích, které v rozmezí 48 hodin pořídil amatérský astronom Alan Friedman z Buffala (New York). Opravdu se na obou snímcích jedná o tutéž planetu, i když vypadá pokaždé jinak. Např. na snímku z 19. října (obr. vlevo) je v oblasti kaňonu Valles Marineris dobře viditelná vlnovka, ale na snímku vpravo z 21. října vše jižně od kaňonu zakryl prach (na snímcích je jih nahoře).

Kromě sezónních prachových bouří byly na Marsu pozorovány i globální, při kterých se zvířený prach dostává vysoko do atmosféry a postupně obklopí celou planetu. Může trvat i několik měsíců, než se částice opět usadí. Jedna z největších bouří byla pozorována v roce 1971 sondou Mariner 9, kdy se částice dostaly až do výšky nad 50 km a zakryly výhled i na nejvyšší vrcholky sopek. Prachové bouře významně ovlivňují počasí na Marsu a jsou pozorovány nejen při misích k Marsu, ale i ze Země nebo HST (Hubble Space Telescope).

Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem (na opačnou stranu oblohy než Slunce) jednou za 26 měsíců a je pak pozorovatelná po celou noc. Protože dráhy planet jsou eliptické, vzdálenost mezi Zemí a Marsem se při těchto "blízkých setkáních" mění od 56 do 101 miliónů km. V letošním roce se obě planety 30. října 2005 v 4:26 SEČ přiblíží na vzdálenost 69,42 miliónů km. Poslední velká opozice Marsu se Sluncem nastala 28. srpna 2003 v 19:59 SELČ a podle belgického astronoma Jeana Meeusa se za posledních 73.000 let Mars nejvíce přiblížil k Zemi 27. srpna 2003 (55 746 199 km). Další významná přiblížení nastanou 31. července 2018 v 9:51 SELČ (57,59 mil. km) a 6. října 2020 v 16:19 SELČ (62,07 mil. km).

Zdroj: spaceweather.com (October_25_2005)
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí