Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Byl kyanid v meteoritech u počátků života na Zemi?

Byl kyanid v meteoritech u počátků života na Zemi?

Umělecké ztvárnění pádu meteoritů na mladou Zemi
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center Conceptual Image Lab

Kyanid a oxid uhelnatý jsou smrtelnými jedy pro člověka, avšak sloučeniny obsahující železo, kyanid a oxid uhelnatý v meteoritech bohatých na uhlík, které objevil tým vědců z Boise State University a NASA mohly pomoci rozvoji života na Zemi. Tyto mimozemské sloučeniny nalezené v meteoritech se podobají aktivním místům u tzv. hydrogenáz, což jsou enzymy, které pomáhají získávat energii bakteriím a archebakteriím (archea) rozkladem molekul vodíku (H2). Závěry vědců naznačují, že tyto sloučeniny byly rovněž přítomny na mladé Zemi ještě předtím, než se zde objevil život. A to v období, kdy Země byla nepřetržitě bombardována meteority a atmosféra byla pravděpodobně bohatá na vodík.

Když většina lidí pomyslí na kyanid, představí si špionážní filmy – člověka polykajícího pilulku, pěnu v ústech a smrt; avšak kyanidy byly pravděpodobně základní složkou pro stavbu molekul nezbytných pro život,“ vysvětluje Karen Smith, vedoucí vědecká pracovnice na Boise State University, Boise, Idaho. Kyanidy, v nichž je atom uhlíku vázaný s atomem dusíku (pozn. překladatele – kyanidy jsou soli kyseliny kyanovodíkové), jsou považovány za rozhodující pro vznik života v syntéze organických sloučenin, jako jsou aminokyseliny a nukleové báze, které jsou stavebními bloky proteinů a nukleových kyselin využívaných u všech známých forem života.

Karen Smith je hlavní autorkou článku o tomto výzkumu publikovaném 25. 6. 2019 v časopise Nature Communications. Společně s profesorem Mikem Callahanem z Boise State University, spoluautorem článku, vyvinuli nové analytické metody k extrahování a měření dávných stop kyanidu v meteoritech. Zjistili, že meteority obsahující kyanid náležejí do skupiny meteoritů bohatých na uhlík, které jsou označovány jako CM chondrity. Jiné typy studovaných meteoritů, včetně meteoritů z Marsu, stopy kyanidu neobsahovaly.

Data získaná sondou NASA s názvem OSIRIS-REx o asteroidu Bennu napovídají, že se jedná rovněž o těleso příbuzné meteoritům třídy CM chondritů,“ říká spoluautor článku Jason Dworkin z NASA's Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland. „Sonda OSIRIS-Rex dopraví vzorky z asteroidu do pozemních laboratoří v roce 2023. Budeme intenzivně pátrat po těchto sloučeninách a pokusíme se propojit asteroid Bennu se známými meteority a pochopit přenos prebiotických sloučenin, jako jsou například kyanidy, které mohly napomoci vzniku života na mladé Zemi a dalších tělesech Sluneční soustavy.“

V meteoritech byly identifikovány komplexy kyano-karbonyl železa, které jsou součástí enzymů objevených u bakterií Autor: Smith et al. Nature Communications, 2019
V meteoritech byly identifikovány komplexy kyano-karbonyl železa, které jsou součástí enzymů objevených u bakterií
Autor: Smith et al. Nature Communications, 2019
Kyanidy byly objeveny v meteoritech již dříve. Avšak v této nové studii byli Smith a Callahan překvapeni zjištěním, že kyanidy společně s oxidem uhelnatým (CO) byly spojeny s železem a tvořily v meteoritech stabilní sloučeniny. Identifikovali v meteoritech dva odlišné komplexy kyano-karbonyl železa na základě použití chromatografie s vysokým rozlišením pomocí hmotového spektrometru. „Jedno z nejvíce zajímavých zjištění v naší studii je, že tyto kyano-karbonylové komplexy spojené s železem se podobají aktivním částím hydrogenáz, které mají velmi typickou strukturu,“ říká Mike Callahan.

Hydrogenázy jsou přítomny téměř ve všech současných bakteriích a archebakteriích a pravděpodobně hrály důležitou roli při jejich vývoji. Hydrogenázy jsou velké proteiny, ale aktivní oblast – část molekuly, kde dochází k chemickým reakcím – je mnohem menší organickou sloučeninou kovů obsaženou uvnitř proteinu, uvádí Mik Callahan. Je sloučeninou, která se podobá kyanidovým sloučeninám objevených v meteoritech.

Přetrvávající  záhadou týkající se vzniku života je, jak tato živá hmota mohla vzniknout na základě nebiologických chemických procesů. Podobnosti mezi aktivními oblastmi uvnitř enzymu hydrogenázy a kyanidovými sloučeninami, které vědecký tým objevil v meteoritech, napovídá, že nebiologické procesy v mateřských asteroidech a na pradávné Zemi mohly vést k vytváření molekul vhodných ke vzniku života.

Kyanid a oxid uhelnatý připojené ke kovům jsou neobvyklé a vzácné enzymy. Hydrogenázy jsou výjimkou. Když porovnáváme strukturu těchto kyano-karbonylových komplexů spojených s železem v meteoritech s těmito aktivními oblastmi v hydrogenáze, uvažujete, jestli je vůbec mezi nimi spojení,“ dodává Smith. „Je možné, že kyano-karbonylové komplexy spojené s železem mohly být prekurzorem (předchůdcem) těchto aktivních oblastí a později se začlenily do proteinu – a to vše před miliardami roků. Tyto komplexy pravděpodobně mohly stejně tak působit jako zdroje kyanidu na rané Zemi.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hydrogenázy, Kyanidy, Vznik života na Zemi, Meteority


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »