Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI: Na Titanu jsou moře!

CASSINI: Na Titanu jsou moře!

Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Přístroje na americké sondě Cassini podaly důkazy existence moří, pravděpodobně naplněných kapalným metanem nebo etanem. Byly objeveny blízko polárních oblastí na severní polokouli Saturnova měsíce Titan. Jeden takový útvar je větší než kterékoliv z Great Lakes v Severní Americe, a který má stejné rozměry jako některá moře na zeměkouli. (Poznámka: Great Lakes je skupina 5 jezer poblíž kanadsko-amerických hranic, pojmenovaná Lake Superior, Lake Michigan, Lake Huron, Lake Erie a Lake Ontario.) Na obrázku je porovnání velikosti nově objeveného moře na Titanu s pozemským jezerem Lake Superior.

Radar sondy Cassini zachytil několik velmi tmavých oblastí poblíž severního pólu měsíce Titan. Jedná se o útvary větší než podobná jezera, která byla objevená na Titanu dříve. Největší tmavá oblast má plochu přinejmenším 100 000 kilometrů čtverečních. Protože radar zachytil pouze část z každé tmavé oblasti, nejsou známy jejich celé rozměry a zcela určitě budou větší. Pro doplnění: Titan je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě a je o 50 % větší než náš Měsíc.

„Již dávno jsme vyslovili hypotézu o existenci oceánů na Titanu a nyní se nám podařilo získat pomocí několika přístrojů na sondě Cassini první náznaky existence moří po objevených jezerech, které jsme spatřili již dříve,“ říká Dr. Jonathan Lunine (University of Arizona, Tucson).

Ačkoliv to ještě není definitivní důkaz, že tato „moře“ obsahují kapalné látky, jejich tvar, jejich tmavý vzhled na radarových ozvěnách, to vše naznačuje jejich hladký povrch; a jejich další vlastnosti vedou k závěru, že obsahují kapaliny. Kapalina je pravděpodobně tvořena kombinací kapalného metanu a etanu, což je dáno podmínkami na Titanu a hojností plynného metanu a etanu v jeho atmosféře.

Největší objevené moře na Titanu.
Největší objevené moře na Titanu.

Kamera, která poskytla celkový pohled na Titan, zobrazila mnohem větší nepravidelnou tmavou oblast. Tmavá oblast, rozprostírající se na obrázku v délce více než 1000 km, sahá až k 55. stupni severní šířky. Jestliže celá tato tmavá oblast je zaplněna kapalinou, pak má jen nepatrně menší rozlohu než Kaspické jezero na Zemi. Přítomnost těchto moří posiluje současné představy, že povrch Titanu musí sloužit jako zásobárna metanu pro atmosféru měsíce.

Přístroje na sondě Cassini jsou schopné proniknout přes vrstvu mlhy, zahalující Titan, a ukázat oblasti v okolí severního pólu měsíce, poseté jezery či moři o průměru několika stovek km, a stovky malých jezer, jejichž rozměry kolísají od několika km po desítky km.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »