Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI: Na Titanu jsou moře!

CASSINI: Na Titanu jsou moře!

Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Přístroje na americké sondě Cassini podaly důkazy existence moří, pravděpodobně naplněných kapalným metanem nebo etanem. Byly objeveny blízko polárních oblastí na severní polokouli Saturnova měsíce Titan. Jeden takový útvar je větší než kterékoliv z Great Lakes v Severní Americe, a který má stejné rozměry jako některá moře na zeměkouli. (Poznámka: Great Lakes je skupina 5 jezer poblíž kanadsko-amerických hranic, pojmenovaná Lake Superior, Lake Michigan, Lake Huron, Lake Erie a Lake Ontario.) Na obrázku je porovnání velikosti nově objeveného moře na Titanu s pozemským jezerem Lake Superior.

Radar sondy Cassini zachytil několik velmi tmavých oblastí poblíž severního pólu měsíce Titan. Jedná se o útvary větší než podobná jezera, která byla objevená na Titanu dříve. Největší tmavá oblast má plochu přinejmenším 100 000 kilometrů čtverečních. Protože radar zachytil pouze část z každé tmavé oblasti, nejsou známy jejich celé rozměry a zcela určitě budou větší. Pro doplnění: Titan je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě a je o 50 % větší než náš Měsíc.

„Již dávno jsme vyslovili hypotézu o existenci oceánů na Titanu a nyní se nám podařilo získat pomocí několika přístrojů na sondě Cassini první náznaky existence moří po objevených jezerech, které jsme spatřili již dříve,“ říká Dr. Jonathan Lunine (University of Arizona, Tucson).

Ačkoliv to ještě není definitivní důkaz, že tato „moře“ obsahují kapalné látky, jejich tvar, jejich tmavý vzhled na radarových ozvěnách, to vše naznačuje jejich hladký povrch; a jejich další vlastnosti vedou k závěru, že obsahují kapaliny. Kapalina je pravděpodobně tvořena kombinací kapalného metanu a etanu, což je dáno podmínkami na Titanu a hojností plynného metanu a etanu v jeho atmosféře.

Největší objevené moře na Titanu.
Největší objevené moře na Titanu.

Kamera, která poskytla celkový pohled na Titan, zobrazila mnohem větší nepravidelnou tmavou oblast. Tmavá oblast, rozprostírající se na obrázku v délce více než 1000 km, sahá až k 55. stupni severní šířky. Jestliže celá tato tmavá oblast je zaplněna kapalinou, pak má jen nepatrně menší rozlohu než Kaspické jezero na Zemi. Přítomnost těchto moří posiluje současné představy, že povrch Titanu musí sloužit jako zásobárna metanu pro atmosféru měsíce.

Přístroje na sondě Cassini jsou schopné proniknout přes vrstvu mlhy, zahalující Titan, a ukázat oblasti v okolí severního pólu měsíce, poseté jezery či moři o průměru několika stovek km, a stovky malých jezer, jejichž rozměry kolísají od několika km po desítky km.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »