Ceres a Vesta – co nového?

Na 7. 7. 2007 je naplánován start sondy, která se vydá na čtyřletou cestu nejprve do blízkosti planetky Vesta, k níž dolétne v roce 2011. Po zhruba půlročním výzkumu planetky bude následovat přelet k planetce Ceres a poté její výzkum z oběžné dráhy. DAWN bude první kosmickou sondou, která bude provádět postupně výzkum dvou těles z oběžné dráhy. Více než 100 000 větších těles „sídlí“ v oblasti pásu asteroidů, což je jakýsi rezervoár zbytků materiálu, ze kterého se před 4,6 miliardy roků formovala naše Sluneční soustava.

DAWN bude také první kosmickou sondou, která uskuteční detailní průzkum trpasličí planety. Na sjezdu Mezinárodní astronomické unie v roce 2006 byla planetka Ceres zařazena mezi tři zatím známé trpasličí planety. Dalšími jsou Pluto a Eris. Ceres je těleso tvaru koule, podobně jako planety ve Sluneční soustavě, ale má tu „smůlu“, že se jí svojí gravitací nepodařilo vyčistit prostor ve svém okolí, a tudíž nemůže být zařazena mezi planety.

Jako přípravu na „návštěvu“ sondy DAWN u planetky Vesta použili astronomové Hubblův kosmický dalekohled, respektive kameru Wide Field Planetary Camera 2 na jeho palubě, k pořízení nových snímků. Na obrázku vpravo, který byl pořízen 14. a 16. května 2007, je planetka Vesta. Podařilo se vyfotografovat jižní polokouli planetky, což je oblast, které dominuje obří impaktní kráter, který vznikl při srážce planetky s jiným kosmickým tělesem před několika miliardami let. Průměr kráteru je 456 km, což se téměř rovná průměru planetky (530 km). Pokud by na Zemi vznikl kráter odpovídajících rozměrů, shodoval by se přibližně s velikostí Tichého oceánu. Při nárazu impaktoru do povrchu planetky Vesta vzniklo více než 50 menších planetek, kterým astronomové dali přezdívku „vestoidy“. Tato kolize také poničila kůru planetky.

Předcházející snímky jižní polokoule planetky Vesta pořídil Hubblův kosmický dalekohled v letech 1994 a 1996. Tato nová série snímků je kvalitnější s rozlišením útvarů o velikosti kolem 60 km. Snímky ukazují rozdíly v jasnosti a barvě povrchu planetky. Tyto charakteristické stopy na velkoškálové struktuře bude sonda DAWN sledovat během příletu k planetce.

Pohled Hubblova kosmického dalekohledu odhalil rozsáhlé charakteristické útvary, sahající ze severní na jižní polokouli. Obrázek také ukazuje rozdíly v jasnosti na východě a na západě planetky, které pravděpodobně odrážejí rozdíly ve složení povrchových vrstev. Tyto charakteristické rysy by mohly odhalit dávnou vulkanickou aktivitu na planetce Vesta.

Rozdílná jasnost by mohla souviset s efektem, pozorovaným na Měsíci, kde hladké a tmavé oblasti jsou bohatší na železo, na rozdíl od světlých vyvýšených oblastí, které zase obsahují minerály bohaté na vápník a hliník. Když planetka Vesta před 4,5 miliardami roků vznikala, byla zahřátá na teplotu tavení kamene. Toto teplo dovolilo těžkým prvkům klesnout do jádra planetky a lehčí minerály vyplavaly na povrch.

Astronomové zkombinovali fotografie planetky Vesta ve dvou barvách za účelem zjištění kolísání obsahu železa. Z těchto minerálů, jak se astronomové domnívají, se mohou dozvědět více o struktuře a složení povrchu. Astronomové očekávají, že sonda DAWN poskytne velké množství detailních informací o povrchu planetky a její vnitřní stavbě.

Vlevo je fotografie planetky Ceres, rovněž pořízená kamerou na palubě HST, která odhaluje světlé a tmavé oblasti na povrchu planetky, které mohou mít původ v topografii terénu, tzn. že se může jednat o krátery nebo o oblasti, tvořené odlišným povrchovým materiálem. Některé z těchto útvarů mohly vytvořit velké impakty a potenciálně mohly dodat nový materiál do tohoto terénu. Trpasličí planeta Ceres obsahuje přibližně 30 až 40 % hmotnosti všech těles pásma planetek.

Kulový tvar planetky Ceres napovídá, že jeho vnitřní struktura je rozvrstvená podobným způsobem, jako terestrické planety, tj. planety podobné Zemi. Planetka může dokonce obsahovat vodu ukrytou pod povrchem. Průměr planetky Ceres je přibližně 950 km a jedná se o první objevené těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Objevil ji v roce 1801 astronom Giuseppe Piazzi.

Pozorování se uskutečnila ve viditelném a ultrafialovém světle v období mezi prosincem 2003 a lednem 2004 pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Barevné odstíny povrchu planetky ukazují buď rozdíly ve struktuře nebo ve složení povrchu planetky. Astronomové potřebují detailní pohled zblízka k určení charakteristických rysů jednotlivých oblastí, což by jim měla zajistit právě kosmická sonda DAWN.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí