Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Chladla Země a Mars pomaleji?

Chladla Země a Mars pomaleji?

laserlink.jpg
Vědci zjistili, že planety podobné naší Zemi (terestrické) možná zůstávají v raném období tekuté mnohem déle než vědci předpokládali – až desítky miliónů let.

Objevy ukazují, že Země a Mars chladly pomaleji než si vědci mysleli na základě známého mechanismu, který je potřebný k tomu, aby udržel nitro planet horké. Nová data pomohou odhalit ranou historii planet. Země a Mars byly pravděpodobně v raném období formování „přikryty izolační vrstvou“, která značně zpomalila chladnutí a tuhnutí obou planet. Důkazy o procesech z tohoto období jsou uchovány na Marsu, zatímco na Zemi byly „vymazány“. Proto je výzkum Mars nejlepší příležitostí k tomu, abychom lépe rozuměli i formování Země.

Vinciane Debaille (LPI - Lunar a Planetary Institute, Houston), Alan Brandon (JSC - Johnson Space Center), Qing - zhu Yin a Ben Jacobsen (UCD - University of California, Davis) zveřejnili tyto nové objevy 22. listopadu v Nature.

Vědci si myslí, že samotná tvorba kůry nemůže být odpovědna za pomalé chladnutí magmatických oceánů, které v současnosti lze pozorovat na velkých planetách. Nové důkazy z Marsu ukazují spíše na to, že původní primitivní atmosféra fungovala jako izolátor.

Pomocí hmotnostních spektrometrů v JSC a UCD Debaille a její kolegové provedli přesná měření izotopu neodymu v 9 vzácných marťanských meteoritech, nazvaných shergottites. Shergottites – skupina meteoritů z Marsu pojmenovaná po prvním identifikovaném vzorku, který 25. srpna 1865 dopadl u Shergotty (Indie). Astronomové je zkoumali proto, že jejich chemické složení je považováno za „otisk prstu“, který přináší informace o velmi rané historii Marsu.

„Tyto kousky kamene vznikly jako roztavená láva hluboko v nitru Marsu a při erupci se dostaly na povrch,“ řekl Brandon. „Nejdříve dopadly na Mars. Na Zem se dostaly jako meteority poté, co byly po dopadech jiných těles na Mars vymrštěny do vesmíru.“ Meteority z Marsu jsou obrovskou pokladnicí informací.

Kovový prvek samarium má dva radioaktivní izotopy, které se rozpadají ve známém poměru k oběma izotopům neodymu. Přesná měření množství izotopů neodymu Debaille použila jako radiometrické hodiny k odvození doby, kdy se formovaly jednotlivé meteority v marťanském nitru.

„Očekávali jsme, že byly všechny utvořeny současně,“ řekla Debaille. „Ale zjistili jsme, že shergottites vznikaly ve dvou různých časech.“ První se vytvořil 35 miliónů let po vzniku Sluneční soustavy, nejmladší asi o 75 miliónů let později.

„Nejposlednější modely pro magmatické oceány ukazují, že tuhnou až několik miliónů let, což je překvapující,“ řekl Brandon. „Musí existovat nějaký typ izolační přikrývky něco jako skalnatá kůrka nebo silná atmosféra, která udrží marťanské nitro horké.“

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »