Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Chladla Země a Mars pomaleji?

Chladla Země a Mars pomaleji?

laserlink.jpg
Vědci zjistili, že planety podobné naší Zemi (terestrické) možná zůstávají v raném období tekuté mnohem déle než vědci předpokládali – až desítky miliónů let.

Objevy ukazují, že Země a Mars chladly pomaleji než si vědci mysleli na základě známého mechanismu, který je potřebný k tomu, aby udržel nitro planet horké. Nová data pomohou odhalit ranou historii planet. Země a Mars byly pravděpodobně v raném období formování „přikryty izolační vrstvou“, která značně zpomalila chladnutí a tuhnutí obou planet. Důkazy o procesech z tohoto období jsou uchovány na Marsu, zatímco na Zemi byly „vymazány“. Proto je výzkum Mars nejlepší příležitostí k tomu, abychom lépe rozuměli i formování Země.

Vinciane Debaille (LPI - Lunar a Planetary Institute, Houston), Alan Brandon (JSC - Johnson Space Center), Qing - zhu Yin a Ben Jacobsen (UCD - University of California, Davis) zveřejnili tyto nové objevy 22. listopadu v Nature.

Vědci si myslí, že samotná tvorba kůry nemůže být odpovědna za pomalé chladnutí magmatických oceánů, které v současnosti lze pozorovat na velkých planetách. Nové důkazy z Marsu ukazují spíše na to, že původní primitivní atmosféra fungovala jako izolátor.

Pomocí hmotnostních spektrometrů v JSC a UCD Debaille a její kolegové provedli přesná měření izotopu neodymu v 9 vzácných marťanských meteoritech, nazvaných shergottites. Shergottites – skupina meteoritů z Marsu pojmenovaná po prvním identifikovaném vzorku, který 25. srpna 1865 dopadl u Shergotty (Indie). Astronomové je zkoumali proto, že jejich chemické složení je považováno za „otisk prstu“, který přináší informace o velmi rané historii Marsu.

„Tyto kousky kamene vznikly jako roztavená láva hluboko v nitru Marsu a při erupci se dostaly na povrch,“ řekl Brandon. „Nejdříve dopadly na Mars. Na Zem se dostaly jako meteority poté, co byly po dopadech jiných těles na Mars vymrštěny do vesmíru.“ Meteority z Marsu jsou obrovskou pokladnicí informací.

Kovový prvek samarium má dva radioaktivní izotopy, které se rozpadají ve známém poměru k oběma izotopům neodymu. Přesná měření množství izotopů neodymu Debaille použila jako radiometrické hodiny k odvození doby, kdy se formovaly jednotlivé meteority v marťanském nitru.

„Očekávali jsme, že byly všechny utvořeny současně,“ řekla Debaille. „Ale zjistili jsme, že shergottites vznikaly ve dvou různých časech.“ První se vytvořil 35 miliónů let po vzniku Sluneční soustavy, nejmladší asi o 75 miliónů let později.

„Nejposlednější modely pro magmatické oceány ukazují, že tuhnou až několik miliónů let, což je překvapující,“ řekl Brandon. „Musí existovat nějaký typ izolační přikrývky něco jako skalnatá kůrka nebo silná atmosféra, která udrží marťanské nitro horké.“

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »