Čínský rover Zhurong objevil na Marsu důkazy dávných povodní

Čínská národní kosmická agentura CNSA dopravila rover Zhurong na povrch rudé planety v květnu 2021. Od té doby putoval napříč oblastí Utopia Planitia – v místě impaktního kráteru – kde mimo jiné studoval okolní terén a materiál, který leží pod povrchem. Doposud rover překonal vzdálenost přibližně 1 171 metrů. Zhurong je vybaven radarem pronikajícím skrz horninu, který „střílel“ nepřetržitě rádiové signály směrem k povrchu během své jízdy, což dovolilo vědcům vytvářet podpovrchovou mapu do hloubky 3 až 10 metrů. Rover má rovněž přístroj, který může vysílat nízkofrekvenční rádiové vlny až do hloubky 100 metrů, ačkoliv jeho rozlišení je mnohem nižší než u radaru.

Astronomové zjistili, že zde jsou přítomny přinejmenším dvě vrstvy materiálu, podle předpokladu vytvořené přítomností vody. Jedna z vrstev je přibližně v hloubce 10 až 30 metrů a druhá vrstva zhruba 30 až 80 metrů hluboko.

Radar i rádiové vlny nejsou schopné poznat rozdíl mezi horninou a ledem nebo lávou. Výzkumníci se tudíž pokusili vytvořit teorii vysvětlující vrstvy horniny. Dospěli k závěru, že je pravděpodobné, že hlubší a starší vrstva vznikla, když se jemnější materiál usazoval na hrubších kamenech v průběhu povodní přibližně před 3 miliardami roků.

Formace, které objevili, by vyžadovaly proud, který by byl rychlý a měl dostatečnou energii k unášení velkých kamenů. Astronomové dospěli k závěru, že druhá svrchní vrstva mohla vzniknout podobným způsobem – v důsledku povodní před asi 1,6 miliardami roků. Poznamenávají, že podle předchozích výzkumů zde v této době existovala velká ledovcová aktivita. Vědci rovněž poznamenávají, že nebyly nalezeny žádné důkazy vulkanické činnosti, která by mohla jednu či druhou vrstvu vytvořit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nature.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí