Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co nového na Titanu?

Co nového na Titanu?

PIA06441_Titan.jpg
V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.

Předcházející průlety kolem měsíce Titan, při nichž byl prováděn rovněž výzkum pomocí radaru, se uskutečnily 26. 10. 2004, 15. 2. 2005, 7. 9. 2005 a 28. 10. 2005. V roce 2006 se uskuteční celkem 13 těsných průletů, některé z nich ve vzdálenosti pouhých 950 km.

Pomocí radaru na sondě Cassini byla již dříve zkoumána některá místa na povrchu měsíce Titan. Na připojeném obrázku je trojrozměrný pohled na část povrchu Titanu poblíž místa přistání evropského modulu Huygens, který byl součástí sondy Cassini a který přistál na Titanu 15. 1. 2005. Plastická mapa zachycuje část rozhraní mezi světlými a tmavými oblastmi na Titanu - mezi světlými "vysočinami" a tmavými "nížinami". Obrázek poskytuje stereoskopický pohled s rozlišením přibližně 15 m/pixel.

Na trojrozměrném obrázku ve falešných barvách jsou nejnižší oblasti znázorněny modře a nejvyšší místa červeně. Maximální výškový rozdíl činí asi 150 m a celá oblast má rozměry zhruba 1 x 3 km. Tmavá údolí představují odvodňovací kanály ve světlejším vyvýšeném terénu. Svahy jednotlivých údolí klesají pod úhlem přibližně 30°.

Vložená dvojice černobílých obrázků v pravém dolním rohu byla pořízena přístrojem Descent Imager/Spectral Radiometer (DISR) na modulu Huygens. Levý obrázek s vyšším rozlišením byl pořízen z výšky 14,8 km, obrázek vpravo s nižším rozlišením z výšky 6,7 km nad povrchem měsíce Titan.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a saturn.jpl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jelení úplněk

Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo

Další informace »