Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co nového na Titanu?

Co nového na Titanu?

PIA06441_Titan.jpg
V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.

Předcházející průlety kolem měsíce Titan, při nichž byl prováděn rovněž výzkum pomocí radaru, se uskutečnily 26. 10. 2004, 15. 2. 2005, 7. 9. 2005 a 28. 10. 2005. V roce 2006 se uskuteční celkem 13 těsných průletů, některé z nich ve vzdálenosti pouhých 950 km.

Pomocí radaru na sondě Cassini byla již dříve zkoumána některá místa na povrchu měsíce Titan. Na připojeném obrázku je trojrozměrný pohled na část povrchu Titanu poblíž místa přistání evropského modulu Huygens, který byl součástí sondy Cassini a který přistál na Titanu 15. 1. 2005. Plastická mapa zachycuje část rozhraní mezi světlými a tmavými oblastmi na Titanu - mezi světlými "vysočinami" a tmavými "nížinami". Obrázek poskytuje stereoskopický pohled s rozlišením přibližně 15 m/pixel.

Na trojrozměrném obrázku ve falešných barvách jsou nejnižší oblasti znázorněny modře a nejvyšší místa červeně. Maximální výškový rozdíl činí asi 150 m a celá oblast má rozměry zhruba 1 x 3 km. Tmavá údolí představují odvodňovací kanály ve světlejším vyvýšeném terénu. Svahy jednotlivých údolí klesají pod úhlem přibližně 30°.

Vložená dvojice černobílých obrázků v pravém dolním rohu byla pořízena přístrojem Descent Imager/Spectral Radiometer (DISR) na modulu Huygens. Levý obrázek s vyšším rozlišením byl pořízen z výšky 14,8 km, obrázek vpravo s nižším rozlišením z výšky 6,7 km nad povrchem měsíce Titan.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a saturn.jpl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »