Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co nového na Titanu?

Co nového na Titanu?

PIA06441_Titan.jpg
V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.

Předcházející průlety kolem měsíce Titan, při nichž byl prováděn rovněž výzkum pomocí radaru, se uskutečnily 26. 10. 2004, 15. 2. 2005, 7. 9. 2005 a 28. 10. 2005. V roce 2006 se uskuteční celkem 13 těsných průletů, některé z nich ve vzdálenosti pouhých 950 km.

Pomocí radaru na sondě Cassini byla již dříve zkoumána některá místa na povrchu měsíce Titan. Na připojeném obrázku je trojrozměrný pohled na část povrchu Titanu poblíž místa přistání evropského modulu Huygens, který byl součástí sondy Cassini a který přistál na Titanu 15. 1. 2005. Plastická mapa zachycuje část rozhraní mezi světlými a tmavými oblastmi na Titanu - mezi světlými "vysočinami" a tmavými "nížinami". Obrázek poskytuje stereoskopický pohled s rozlišením přibližně 15 m/pixel.

Na trojrozměrném obrázku ve falešných barvách jsou nejnižší oblasti znázorněny modře a nejvyšší místa červeně. Maximální výškový rozdíl činí asi 150 m a celá oblast má rozměry zhruba 1 x 3 km. Tmavá údolí představují odvodňovací kanály ve světlejším vyvýšeném terénu. Svahy jednotlivých údolí klesají pod úhlem přibližně 30°.

Vložená dvojice černobílých obrázků v pravém dolním rohu byla pořízena přístrojem Descent Imager/Spectral Radiometer (DISR) na modulu Huygens. Levý obrázek s vyšším rozlišením byl pořízen z výšky 14,8 km, obrázek vpravo s nižším rozlišením z výšky 6,7 km nad povrchem měsíce Titan.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a saturn.jpl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »