Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Coprates Chasma na fotografiích ze sondy Mars Express

Coprates Chasma na fotografiích ze sondy Mars Express

Coprates_Chasma.jpg
Tato fotografie, kterou pořídila evropská kosmická sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera), zachycuje oblast Coprates Chasma, velké údolí v kaňonu Valles Marineris. Snímek byl pořízen na 449. oběhu sondy kolem Marsu a jeho rozlišení na originální fotografii dosahuje přibližně 48 m/pixel.

Obrázek zachycuje region, v němž se nacházejí části údolí Coprates Chasma a Coprates Catena, které jsou lokalizovány v oblasti se středem na 13,5° jižní šířky a 300° východní délky, přibližně uprostřed šířky kaňonu Valles Marineris. Údolí Coprates Chasma klesá do hloubky zhruba 8 až 9 km pod úroveň okolního terénu.

Coprates Catena leží paralelně s údolím Coprates Chasma. Toto údolí bylo vytvořeno erozí, jak naznačují charakteristické přímé linie, táhnoucí se od horního okraje bočních stěn směrem dolů. Na rozdíl od relativně "ostrého" vzhledu oblastí stěn údolí jsou spodní části svahů a dno údolí "jemnějšího" vzezření, což je pravděpodobně důsledek působení atmosférického prachu.

Vědci si nejsou jisti mechanismem, který je odpovědný za vytvoření soustavy kaňonů Valles Marineris. Někteří předpokládají, že vyvýšená oblast Tharsis, nacházející se západně od soustavy kaňonů, byla vytvořena pohyby marťanské kůry a jejím rozlámáním. Jiní vědci se domnívají, že voda mohla odstranit horniny z podpovrchových vrstev, což způsobilo propadnutí terénu. Podobná teorie předpokládá, že zde došlo k roztavení velkého množství podpovrchového ledu, což vedlo ke stejnému kolapsu.

Kaňon Valles Marineris považují vědci za jakési "okno" do nitra Marsu, které umožňuje komplexní studium geologické a klimatologické historie rudé planety.

Nově publikované detailní fotografie oblasti Coprates Chasma a dalších zajímavých oblastí na povrchu Marsu najdete na internetových stránkách Evropské kosmické agentury.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »