Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Coprates Chasma na fotografiích ze sondy Mars Express

Coprates Chasma na fotografiích ze sondy Mars Express

Coprates_Chasma.jpg
Tato fotografie, kterou pořídila evropská kosmická sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera), zachycuje oblast Coprates Chasma, velké údolí v kaňonu Valles Marineris. Snímek byl pořízen na 449. oběhu sondy kolem Marsu a jeho rozlišení na originální fotografii dosahuje přibližně 48 m/pixel.

Obrázek zachycuje region, v němž se nacházejí části údolí Coprates Chasma a Coprates Catena, které jsou lokalizovány v oblasti se středem na 13,5° jižní šířky a 300° východní délky, přibližně uprostřed šířky kaňonu Valles Marineris. Údolí Coprates Chasma klesá do hloubky zhruba 8 až 9 km pod úroveň okolního terénu.

Coprates Catena leží paralelně s údolím Coprates Chasma. Toto údolí bylo vytvořeno erozí, jak naznačují charakteristické přímé linie, táhnoucí se od horního okraje bočních stěn směrem dolů. Na rozdíl od relativně "ostrého" vzhledu oblastí stěn údolí jsou spodní části svahů a dno údolí "jemnějšího" vzezření, což je pravděpodobně důsledek působení atmosférického prachu.

Vědci si nejsou jisti mechanismem, který je odpovědný za vytvoření soustavy kaňonů Valles Marineris. Někteří předpokládají, že vyvýšená oblast Tharsis, nacházející se západně od soustavy kaňonů, byla vytvořena pohyby marťanské kůry a jejím rozlámáním. Jiní vědci se domnívají, že voda mohla odstranit horniny z podpovrchových vrstev, což způsobilo propadnutí terénu. Podobná teorie předpokládá, že zde došlo k roztavení velkého množství podpovrchového ledu, což vedlo ke stejnému kolapsu.

Kaňon Valles Marineris považují vědci za jakési "okno" do nitra Marsu, které umožňuje komplexní studium geologické a klimatologické historie rudé planety.

Nově publikované detailní fotografie oblasti Coprates Chasma a dalších zajímavých oblastí na povrchu Marsu najdete na internetových stránkách Evropské kosmické agentury.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »