Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Coprates Chasma na fotografiích ze sondy Mars Express

Coprates Chasma na fotografiích ze sondy Mars Express

Coprates_Chasma.jpg
Tato fotografie, kterou pořídila evropská kosmická sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera), zachycuje oblast Coprates Chasma, velké údolí v kaňonu Valles Marineris. Snímek byl pořízen na 449. oběhu sondy kolem Marsu a jeho rozlišení na originální fotografii dosahuje přibližně 48 m/pixel.

Obrázek zachycuje region, v němž se nacházejí části údolí Coprates Chasma a Coprates Catena, které jsou lokalizovány v oblasti se středem na 13,5° jižní šířky a 300° východní délky, přibližně uprostřed šířky kaňonu Valles Marineris. Údolí Coprates Chasma klesá do hloubky zhruba 8 až 9 km pod úroveň okolního terénu.

Coprates Catena leží paralelně s údolím Coprates Chasma. Toto údolí bylo vytvořeno erozí, jak naznačují charakteristické přímé linie, táhnoucí se od horního okraje bočních stěn směrem dolů. Na rozdíl od relativně "ostrého" vzhledu oblastí stěn údolí jsou spodní části svahů a dno údolí "jemnějšího" vzezření, což je pravděpodobně důsledek působení atmosférického prachu.

Vědci si nejsou jisti mechanismem, který je odpovědný za vytvoření soustavy kaňonů Valles Marineris. Někteří předpokládají, že vyvýšená oblast Tharsis, nacházející se západně od soustavy kaňonů, byla vytvořena pohyby marťanské kůry a jejím rozlámáním. Jiní vědci se domnívají, že voda mohla odstranit horniny z podpovrchových vrstev, což způsobilo propadnutí terénu. Podobná teorie předpokládá, že zde došlo k roztavení velkého množství podpovrchového ledu, což vedlo ke stejnému kolapsu.

Kaňon Valles Marineris považují vědci za jakési "okno" do nitra Marsu, které umožňuje komplexní studium geologické a klimatologické historie rudé planety.

Nově publikované detailní fotografie oblasti Coprates Chasma a dalších zajímavých oblastí na povrchu Marsu najdete na internetových stránkách Evropské kosmické agentury.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »