Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Čtvrtá nejbližší hvězdná soustava

Čtvrtá nejbližší hvězdná soustava

Nejstudenější hnědý trpaslík v podání výtvarníka Autor: Penn State University/NASA/JPL-Caltech
Nejstudenější hnědý trpaslík v podání výtvarníka
Autor: Penn State University/NASA/JPL-Caltech
Pomocí dvou kosmických observatoří NASA, a to Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) a Spitzer Space Telescope, objevili astronomové, jak se zdá, nejchladnějšího známého hnědého trpaslíka – velmi slabý, hvězdě podobný objekt – jehož teplota je překvapivě nízká. Odpovídá zhruba teplotě povrchu v oblasti severního pólu planety Země.

Na snímcích z obou kosmických observatoří astronomové objevili objekt ve vzdálenosti 7,2 světelného roku, což z něj dělá čtvrtou nejbližší hvězdnou soustavu v pořadí od Slunce. Nejbližší soustavou je trojice hvězd známá jako Alfa a Proxima Centauri ve vzdálenosti 4,2 světelného roku. Následuje Barnardova hvězda (6 světelných let) a dvojice hnědých trpaslíků WISE J104915.57-531906 ve vzdálenosti 6,5 světelného roku.

„Je velmi vzrušující objevit nového hvězdného souseda naší Sluneční soustavy, který je tak blízko,“ říká Kevin Luhman, astronom z Pennsylvania State University's Center for Exoplanets and Habitable Worlds, University Park. „Extrémně nízká teplota objektu se hodně podobá teplotě planet, která často bývá podobně nízká.“

Hnědí trpaslíci začínají svůj život podobně jako hvězdy smrštěním plynného oblaku, avšak mají nedostatek hmoty pro zažehnutí termonukleárních reakcí ve svém nitru. Nově objevený studený hnědý trpaslík obdržel označení WISE J085510.83-071442.5. Má nízkou teplotu v rozmezí od -48 do -13 °C. Dosavadní rekord držel hnědý trpaslík, na jehož povrchu byla naměřena „pokojová“ teplota.

Kosmická observatoř WISE byla schopna zaregistrovat tento objekt, neboť uskutečnila průzkum celé oblohy v oboru infračerveného záření dvakrát po sobě, přičemž některé oblasti zkoumala až třikrát. Studené objekty (jako hnědí trpaslíci) jsou „neviditelné“ při pozorování v oboru viditelného světla, avšak jejich tepelné záření – dokonce i když je slabé – se projevuje v oboru infračerveného záření. Kromě toho blízké těleso se na snímku v průběhu několika měsíců zdánlivě pohybuje.

Nejbližší okolí Slunce Autor: Penn State University
Nejbližší okolí Slunce
Autor: Penn State University
Po oznámení rychlého pohybu objektu WISE J085510.83-071442.5 v březnu 2013 astronom Kevin Luhman strávil čas analýzou dodatečných snímků pořízených družicí Spitzer a dalekohledem Gemini South na Cerro Pachon v Chile. Pozorování družice Spitzer pomohla určit nízkou teplotu hnědého trpaslíka. Kombinace dat z družic WISE a Spitzer, pořízených při pohledu z odlišných drah ve Sluneční soustavě, umožnila určit jeho vzdálenost změřením tzv. paralaxy. Jedná se o stejný princip, jako když si dáte před oči prst a díváte se na jeho projekci na vzdálené objekty střídavě levým a pravým okem. Promítá se vám do různých míst.

„Je pozoruhodné, že ani po několika desetiletích průzkumu bezprostředního okolí Slunce stále ještě nemáme hotovou kompletní inventuru,“ říká Michael Werner, Jet Propulsion Labory, Pasadena. „Tyto strhující nové závěry demonstrují schopnosti výzkumu vesmíru použitím nových vědeckých prostředků, jako jsou infračervené oči kosmických observatoří WISE a Spitzer.“

Hmotnost hnědého trpaslíka WISE J085510.83-071442.5 byla odhadnuta na 3 až 10 hmotností planety Jupiter. Tak malá hmotnost napovídá, že se může jednat o obří plynnou planetu podobnou Jupiteru, která byla vyvržena z některé planetární soustavy (toulavá planeta). Avšak vědci předpokládají, že se spíše bude jednat o hnědého trpaslíka, protože ti jsou ve vesmíru mnohem hojnější. Pokud je to pravda, pak se podařilo objevit doposud nejméně hmotného hnědého trpaslíka, a také nejchladnějšího.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »