Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Curiosity nalezl na Marsu organické molekuly, které mohou mít biologický původ

Curiosity nalezl na Marsu organické molekuly, které mohou mít biologický původ

Selfie-portrét americké pojízdné laboratoře Curiosity na povrchu Marsu
Autor: NASA

Organické sloučeniny nazývané thiofeny se na Zemi nacházejí v uhlí, naftě a kupodivu i v bílých lanýžích – požitkářských houbách a v bílé ředkvi. Thiofeny byly rovněž nedávno objeveny na Marsu a astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University si myslí, že jejich přítomnost by byla konzistentní s přítomností raného života na planetě Mars.

Schulze-Makuch a Jacob Heinz z Technische Universität v Berlíně studovali některé z možných cest pro původ thiofenů na rudé planetě v novém článku publikovaném v časopise Astrobiology. Jejich práce naznačuje, že biologický proces nejspíše zahrnuje bakterie, které možná hrají úlohu v přítomnosti organických složek v horninách Marsu.

Identifikovali jsme několik biologických způsobů, které mohly vést na rudé planetě ke vzniku thiofenů a jeví se pravděpodobnější než chemická cesta, ale stále nám ještě schází definitivní důkaz,“ říká Dirk Schulze-Makuch. „Pokud nalezneme thiofeny na Zemi, pak se můžeme domnívat, že mají biologický původ, avšak na Marsu pochopitelně musí být průkaznost podstatně vyšší.“

Molekuly thiofenu mají čtyři atomy uhlíku a atom síry uspořádané do kruhu, přičemž uhlík i síra jsou v podstatě biologické prvky. Přesto Schulze-Makuch a Jacob Heinz nemohli vyloučit nebiologické procesy vedoucí k přítomnosti těchto sloučenin na Marsu.

Impakty meteoritů poskytují jedno možné abiotické vysvětlení. Thiofeny mohou rovněž být vytvářeny prostřednictvím termochemické redukce sulfátů, což je proces, který zahrnuje reakci síry s organickými uhlovodíky zahřátými na 120 °C a více.

V biologickém scénáři bakterie, které mohly existovat v době před více než třemi miliardami roků, kdy Mars byl teplejší a vlhčí, mohly usnadňovat redukci sulfátů procesy, jejichž výsledkem je vznik thiofenů. Existují rovněž způsoby, při nichž jsou thiofeny syntetizovány bakteriemi.

Pojízdná laboratoř Curiosity objevila thiofeny ve studovaných sedimentech v kráteru Gale. Rover poskytnul mnoho záchytných bodů použitím techniky, která však ve své podstatě rozkládá větší molekuly na jednotlivé složky a vědci tak mohou pouze pozorovat výsledné fragmenty.

Další důkazy by měl poskytnout příští rover Rosalind Franklin, jehož start se očekává v červenci 2020 (start sondy ExoMars 2020, která měla rover dopravit na povrch Marsu, byl odložen na září 2022 – pozn. překl.). Na své palubě ponese přístroj MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer), který bude používat méně destruktivní analyzační metody a umožní výzkum i větších molekul.

Schulze-Makuch a Jacob Heinz doporučují využít data soustředěná příštím roverem k průzkumu izotopů uhlíku a síry. Izotopy jsou rozdílné chemické prvky, které mají odlišné počty neutronů než typické formy atomů v důsledku rozdílné hmotnosti.

Organismy jsou ´líné´. Používají raději varianty lehkých izotopů chemických prvků, protože je to stojí méně energie,“ říká Schulze-Makuch.

Avšak i když příští rover pošle na Zemi tyto izotopické důkazy, stále ještě to nemůže být dostatečné ke konečnému prokázání, že existuje, nebo kdysi existoval na Marsu život.

Už Carl Sagan řekl, že ´mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy´,“ dodává Schulze-Makuch. „Domnívám se, že důkaz bude skutečně vyžadovat, abychom nakonec poslali na Mars astronauty a vědci se na místě podívají mikroskopem a uvidí pohybující se mikroorganismy.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život na Marsu, Thieofeny, Rover Curiosity


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »