Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Curiosity pátrá na Marsu po metanu, zatím bezúspěšně
Vít Straka Vytisknout článek

Curiosity pátrá na Marsu po metanu, zatím bezúspěšně

Fotografie Marsu Autor: NASA
Fotografie Marsu
Autor: NASA
Slovní spojení Mars a metan vzbuzuje zápal v nejednom vědci díky zásadnímu převratu, který by mohlo zkoumání tohoto plynu na Marsu vnést do hledání života na této na první pohled nehostinné planetě. Zatím nám však chybí podstatná věc: nezvratný důkaz o přítomnosti většího množství tohoto plynu na Rudé planetě. Ten zatím, jak v pátek oznámili vědci, nepřinesl ani rover Curiosity. Zatím.

Nejjednodušší známý uhlovodík jménem methan (mimo chemii dle českého pravopisu metan) v atmosféře Marsu. To je dodnes docela kontroverzní otázka. Přitom jeho přítomnost by mohla znamenat aktivitu živých organismů nebo alespoň složitější geologickou aktivitu, třeba interakci vody a hornin, v každém případě zásadní krok k dalšímu poznávání Marsu (přes 90 procent obsahu metanu v atmosféře Země údajně pochází z činnosti živých organismů).

O prvotní potvrzení přítomnosti metanu v marťanské atmosféře se postarali pozemští astronomové v roce 2003, nicméně další pozorování ukázala, že do roku 2006 téměř všechen metan zmizel. Přechodné stopy metanu již zachytila i evropská sonda Mars Express, pracující na oběžné dráze Marsu od roku 2003.

Graf procentuálního zastoupení pěti nejčastějších plynů v atmosféře Marsu dle měření Curiosity v říjnu. Zleva oxid uhličitý, argon, dusík, kyslík, oxid uhelnatý. Autor: NASA
Graf procentuálního zastoupení pěti nejčastějších plynů v atmosféře Marsu dle měření Curiosity v říjnu. Zleva oxid uhličitý, argon, dusík, kyslík, oxid uhelnatý.
Autor: NASA
Do pátrání po metanu se nyní vrhnul i americký rover Curiosity, pracující uvnitř kráteru Gale od 6. srpna letošního roku a strávil čtyři noci nasáváním okolního vzduchu. První analýzy marťanské atmosféry pomocí laserového spektrometru přístroje SAM (Sample Analysis at Mars) ukázaly vyšší koncentraci metanu, vědce však tento prvotní signál nechal naprosto chladnými – domnívali se, že analyzován byl ve skutečnosti vzduch ze Země, který absolvoval cestu na Mars v komůrce spektrometru. A neprohádali: po několika analýzách okolní atmosféry došlo k provětrání komory přístroje a signál metanu zmizel.

Astronomové před devíti lety naměřili množství metanu v atmosféře Marsu asi 50 částic na miliardu, Curiosity jich na miliardu nenašla ani pět.

Vědci se ale nevzdávají: distribuce metanu podle nich může souviset s aktuálním ročním obdobím na Marsu, v kráteru Gale na jižní polokouli, kde pracuje Curiosity, je teď brzké jaro. Tým vědců plánuje v pátrání po metanu pomocí laserového spektrometru Curiosity v následujících měsících pokračovat, jak se roční období bude pomalu měnit (na Marsu trvá rok cca dvakrát déle než na Zemi), laditelný laserový spektrometr přístroje SAM je údajně 100krát výkonnější, než jakýkoliv jiný přístroj, který kdy pracoval na odhalení metanové záhady Marsu.

Výkyvy ve výsledcích měření také mohou naznačovat, že na Marsu existuje nějaký nám dosud neznámý region nebo princip absorbování či ničení metanu, vědci předpokládali, že tento plyn by mohl zůstat v atmosféře Rudé planety až 300 let, extrémní výkyvy stavu je však zaskočily.

Autoportrét Curiosity Autor: NASA
Autoportrét Curiosity
Autor: NASA
Přiložený snímek je autoportrétem vozítka Curiosity ve vysokém rozlišení a plných barvách, který NASA poskládala jako mozaiku z 55 zaslaných fotografií z kamery MAHLI na konci robotické paže roveru, pořízených 31. října. Kolem roveru jsou viditelné stopy jeho šesti kol a na levé straně také čtyři „zářezy“ v půdě od lopatky pro odebírání vzorků. Vpravo je poté úpatí 5 km vysoké hory Aeolis Mons. Autoportréty Curiosity pořizuje především k posouzení vlastního stavu odborníky na Zemi.

Zdroj:

Spaceflightnow.com 2/11/2012




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Curiosity, Mars


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »