Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dávný dopad meteoritu na Mars

Dávný dopad meteoritu na Mars

Krátery a vyschlá koryta v oblasti Hephaestus Fossae Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Krátery a vyschlá koryta v oblasti Hephaestus Fossae
Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Stovky tisíc velkých i malých kráterů představují jizvy na povrchu planety Mars. Byly vyhloubeny velkým množstvím planetek a komet, které se srazily s rudou planetou během její dosavadní historie. Důkazy o tom přinesly především kosmické sondy zkoumající planetu z oběžné dráhy.

Připojené obrázky ukazují část oblasti severní polokoule planety známé jako Hephaestus Fossae – pojmenované podle řeckého boha ohně – které byly pořízeny 28. 12. 2007 stereokamerou s vysokým rozlišením umístěnou na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Barevné podání snímku odpovídá výškovému profilu terénu: zelené a žluté odstíny představují výškový profil svrchní vrstvy povrchu, modrá a fialová barva byly použity pro hluboké prohlubně, jejichž dno leží až 4 km pod okolním terénem.

Na zobrazeném povrchu je rozeseto několik desítek impaktních kráterů nejrůznějších velikostí včetně největšího z nich o průměru 20 km. Dlouhé a klikatící se údolí, které se podobá říčnímu korytu, je neobyčejným důsledkem téhož velkého impaktu, který vedl k vytvoření největšího kráteru zaznamenaného na pořízené fotografii.

Impaktní kráter na Marsu Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Impaktní kráter na Marsu
Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Když malé kosmické těleso, jako je například planetka či kometa, narazí vysokou rychlostí do jiného většího tělesa ve Sluneční soustavě, dojde v místě dopadu mj. k silnému zahřátí povrchu. V případě velkého kráteru, který vidíme na připojeném obrázku, bylo uvolněné množství tepla tak velké, že to vedlo k rozbití a roztavení horniny – směsi kamení a prachu, a také hluboko ukrytého podpovrchového vodního ledu – čehož důsledkem byly mohutné toky vody, která zaplavila okolí vytvořeného kráteru. Před vyschnutím vyhloubily proudy bahnité tekutiny soustavu kaňonů, když stékaly po povrchu do níže položených míst.

Roztavená směs horniny a vody byla také při impaktu vyvržena do okolí velkého kráteru, kde vytvořila téměř symetrický a dobře viditelný spad.

Na základě chybějících podobných struktur v okolí malých kráterů na tomto snímku se astronomové domnívají, že pouze mimořádně velké impakty – které jsou zodpovědné za vytvoření největších kráterů – byly schopny proniknout dostatečně hluboko k uvolnění rezervoáru zmrzlé vody nacházející se pod povrchem planety Mars.

Evropská sonda Mars Express byla k Marsu vyslána 2. 6. 2003, na oběžnou dráhu byla navedena 25. 12. 2003. Sonda stále funguje a pořizuje nová data.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »