Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dávný dopad meteoritu na Mars

Dávný dopad meteoritu na Mars

Krátery a vyschlá koryta v oblasti Hephaestus Fossae Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Krátery a vyschlá koryta v oblasti Hephaestus Fossae
Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Stovky tisíc velkých i malých kráterů představují jizvy na povrchu planety Mars. Byly vyhloubeny velkým množstvím planetek a komet, které se srazily s rudou planetou během její dosavadní historie. Důkazy o tom přinesly především kosmické sondy zkoumající planetu z oběžné dráhy.

Připojené obrázky ukazují část oblasti severní polokoule planety známé jako Hephaestus Fossae – pojmenované podle řeckého boha ohně – které byly pořízeny 28. 12. 2007 stereokamerou s vysokým rozlišením umístěnou na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Barevné podání snímku odpovídá výškovému profilu terénu: zelené a žluté odstíny představují výškový profil svrchní vrstvy povrchu, modrá a fialová barva byly použity pro hluboké prohlubně, jejichž dno leží až 4 km pod okolním terénem.

Na zobrazeném povrchu je rozeseto několik desítek impaktních kráterů nejrůznějších velikostí včetně největšího z nich o průměru 20 km. Dlouhé a klikatící se údolí, které se podobá říčnímu korytu, je neobyčejným důsledkem téhož velkého impaktu, který vedl k vytvoření největšího kráteru zaznamenaného na pořízené fotografii.

Impaktní kráter na Marsu Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Impaktní kráter na Marsu
Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Když malé kosmické těleso, jako je například planetka či kometa, narazí vysokou rychlostí do jiného většího tělesa ve Sluneční soustavě, dojde v místě dopadu mj. k silnému zahřátí povrchu. V případě velkého kráteru, který vidíme na připojeném obrázku, bylo uvolněné množství tepla tak velké, že to vedlo k rozbití a roztavení horniny – směsi kamení a prachu, a také hluboko ukrytého podpovrchového vodního ledu – čehož důsledkem byly mohutné toky vody, která zaplavila okolí vytvořeného kráteru. Před vyschnutím vyhloubily proudy bahnité tekutiny soustavu kaňonů, když stékaly po povrchu do níže položených míst.

Roztavená směs horniny a vody byla také při impaktu vyvržena do okolí velkého kráteru, kde vytvořila téměř symetrický a dobře viditelný spad.

Na základě chybějících podobných struktur v okolí malých kráterů na tomto snímku se astronomové domnívají, že pouze mimořádně velké impakty – které jsou zodpovědné za vytvoření největších kráterů – byly schopny proniknout dostatečně hluboko k uvolnění rezervoáru zmrzlé vody nacházející se pod povrchem planety Mars.

Evropská sonda Mars Express byla k Marsu vyslána 2. 6. 2003, na oběžnou dráhu byla navedena 25. 12. 2003. Sonda stále funguje a pořizuje nová data.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »