Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dávný dopad meteoritu na Mars

Dávný dopad meteoritu na Mars

Krátery a vyschlá koryta v oblasti Hephaestus Fossae Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Krátery a vyschlá koryta v oblasti Hephaestus Fossae
Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Stovky tisíc velkých i malých kráterů představují jizvy na povrchu planety Mars. Byly vyhloubeny velkým množstvím planetek a komet, které se srazily s rudou planetou během její dosavadní historie. Důkazy o tom přinesly především kosmické sondy zkoumající planetu z oběžné dráhy.

Připojené obrázky ukazují část oblasti severní polokoule planety známé jako Hephaestus Fossae – pojmenované podle řeckého boha ohně – které byly pořízeny 28. 12. 2007 stereokamerou s vysokým rozlišením umístěnou na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Barevné podání snímku odpovídá výškovému profilu terénu: zelené a žluté odstíny představují výškový profil svrchní vrstvy povrchu, modrá a fialová barva byly použity pro hluboké prohlubně, jejichž dno leží až 4 km pod okolním terénem.

Na zobrazeném povrchu je rozeseto několik desítek impaktních kráterů nejrůznějších velikostí včetně největšího z nich o průměru 20 km. Dlouhé a klikatící se údolí, které se podobá říčnímu korytu, je neobyčejným důsledkem téhož velkého impaktu, který vedl k vytvoření největšího kráteru zaznamenaného na pořízené fotografii.

Impaktní kráter na Marsu Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Impaktní kráter na Marsu
Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Když malé kosmické těleso, jako je například planetka či kometa, narazí vysokou rychlostí do jiného většího tělesa ve Sluneční soustavě, dojde v místě dopadu mj. k silnému zahřátí povrchu. V případě velkého kráteru, který vidíme na připojeném obrázku, bylo uvolněné množství tepla tak velké, že to vedlo k rozbití a roztavení horniny – směsi kamení a prachu, a také hluboko ukrytého podpovrchového vodního ledu – čehož důsledkem byly mohutné toky vody, která zaplavila okolí vytvořeného kráteru. Před vyschnutím vyhloubily proudy bahnité tekutiny soustavu kaňonů, když stékaly po povrchu do níže položených míst.

Roztavená směs horniny a vody byla také při impaktu vyvržena do okolí velkého kráteru, kde vytvořila téměř symetrický a dobře viditelný spad.

Na základě chybějících podobných struktur v okolí malých kráterů na tomto snímku se astronomové domnívají, že pouze mimořádně velké impakty – které jsou zodpovědné za vytvoření největších kráterů – byly schopny proniknout dostatečně hluboko k uvolnění rezervoáru zmrzlé vody nacházející se pod povrchem planety Mars.

Evropská sonda Mars Express byla k Marsu vyslána 2. 6. 2003, na oběžnou dráhu byla navedena 25. 12. 2003. Sonda stále funguje a pořizuje nová data.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »