Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Deimos – menší měsíc Marsu

Deimos – menší měsíc Marsu

Deimos - měsíc planety Mars.
Deimos - měsíc planety Mars.
Publikované barevné snímky představují dva pohledy na měsíc Deimos, menší ze dvou známých měsíčků planety Mars, které byly pořízeny 21. 2. 2009 pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).

Deimos má poměrně hladký povrch, který je pokryt vrstvou kamenných úlomků, tzv. regolitu, s výjimkou velmi mladých impaktních kráterů. Jedná se o poměrně tmavé, načervenalé těleso, velmi podobné Phobosu, dalšímu měsíci planety Mars.

Pořízené fotografie vznikly složením expozic v blízkém infračerveném, červeném a modro-zeleném světle. Na tomto snímku s jemnými barevnými odstíny jsou viditelné červenější hladké oblasti a méně červené plochy v blízkosti čerstvých impaktních kráterů či na vyvýšených místech.

Různé barevné odstíny jsou pravděpodobně důsledkem dlouhodobého vystavení povrchu měsíce vlivu okolního kosmického prostředí, což vede k jeho ztmavnutí a zčervenání. Světlejší a méně červený povrchový materiál nebyl tak dlouho vystaven kosmickým vlivům v důsledku teprve nedávných impaktů nebo sesuvů materiálu na svahu kráteru či vyvýšeniny, čímž došlo k odhalení mladšího materiálu.

Průměr měsíce Deimos je pouhých 12 km. Kolem planety Mars oběhne za 1 den 6 hodin a 17,9 minuty.

Dva publikované snímky byly pořízeny s odstupem 5 hodin 35 minut. Na první fotografii bylo Slunce vlevo nahoře, v případě pořízení druhé fotografie naopak svítilo zprava. Tvar měsíce je podobný při obou pohledech, avšak povrchové útvary se jeví poněkud odlišně v důsledku různého osvětlení. Vzhledem k rozlišovací schopnosti 20 m/pixel lze na fotografiích zaregistrovat útvary či objekty větší než 60 m.

Měsíc Deimos má poněkud nepravidelný tvar. Na rozdíl od Phobosu však zřejmě nemá ve svém nitru větší množství vodního ledu (má vyšší hustotu). Stejně jako Phobos nemá žádnou detekovatelnou atmosféru.

Povrch měsíce je pokryt krátery, které jsou většinou částečně zaplněny regolitem, takže je mnohem hladší než v případě Phobosu. Na povrchu Deimosu je velká nepravidelná prohlubeň o průměru kolem 10 km, která je pozůstatkem velkého impaktu.

Phobos i Deimos jsou s největší pravděpodobností zachycenými planetkami, pocházejícími z oblasti hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Byly zachyceny zřejmě vzájemnou kombinací gravitačních poruch planet Jupiter a Mars. Není to nic překvapivého. Zdá se, že obdobný původ mají i některé vzdálené měsíce obřích planet - zvláště ty, které obíhají v opačném směru, tj. proti směru rotace planet. Podle jiné teorie mohly být oba měsíce vyraženy z povrchu Protomarsu v době tvorby planety akrecí, při dopadech velkých planetesimál nebo vzniknout současně s planetou Mars. Tyto hypotézy jsou však velmi málo pravděpodobné vzhledem k odlišnému složení měsíců navzájem i vzhledem ke známému složení Marsu.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

testovaci fotka

testovací fotka

Další informace »