Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos
Adam Denko Vytisknout článek

Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos

Snímek z Hubbleova vesmírného dalekohledu ukazující 37 balvanů odhozených z povrchu měsíce Dimorphos vlivem úspěšné srážky sondy DART.
Autor: HST/NASA/ESA

Agentura NASA minulý rok vůbec poprvé nanečisto vyzkoušela planetární obranu. Zhruba půltunová sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) byla navedena na kolizní kurz s měsíčkem Dimorphos, jenž obíhá kolem blízkozemního asteroidu Didymos. Sonda trefila zhruba 160metrové těleso 27. září loňského roku rychlostí 6,15 kilometrů za sekundu. O necelé tři měsíce později (19. 12. 2022) byl na systém již poněkolikáté namířen Hubbleův vesmírný dalekohled, který zachytil balvany, jež byly vlivem kolize nejspíše setřeseny z povrchu měsíce.

Kolizi a její efekt pozorovalo mnoho observatoří včetně vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Zachytily náhlé zjasnění systému, nově vytvořený ohon z vyhozeného prachu a změřili změnu dráhy, kterou DART způsobila. Orbitální perioda měsíčku kolem většího asteroidu byla zkrácena z původních 11 hodin a 55 minut na 11 hodin a 23 minut, celkově tedy o 32±2 minut. Aby byla mise považována za úspěšnou, musela výsledná změna činit nejméně 73 sekund. Tento cíl byl překonán více než 25×.

Hubbleův vesmírný dalekohled během svého pozorování pořídil fotografii, na níž lze vidět zářící systém s dlouhým ohonem a celkem 37 balvanů o velikosti od 1 do 6,7 metrů. Kusy se pohybují rychlostí přibližně jednoho kilometru za hodinu a tvoří zhruba tisícinu celkové hmotnosti měsíce Dimorphos. Patří mezi ty nejtmavší objekty Sluneční soustavy, které kdy HST pozoroval. Badatelé předpokládají, že se nejedná o kusy asteroidu rozbité vlivem impaktu, ale o balvany, které se nacházely na jeho povrchu, kde byly přitahovány slabou gravitací. Můžeme je vidět například na jednom z posledních snímků před srážkou z kamery DRACO. Prudký náraz balvany následně setřásl a vyslal do prostoru.

Jeden z posledních snímků ze sondy DART. Byl pořízen kamerou DRACO ve výšce asi 11 kilometrů, kdy do prudkého nárazu zbývaly zhruba 2 sekundy. Autor: NASA
Jeden z posledních snímků ze sondy DART. Byl pořízen kamerou DRACO ve výšce asi 11 kilometrů, kdy do prudkého nárazu zbývaly zhruba 2 sekundy.
Autor: NASA

Pomocí těchto balvanů můžeme například odhadnout velikost impaktního kráteru vytvořeného sondou. Jeho průměr přesněji změří budoucí doprovodná mise Evropské kosmické agentury Hera, která poletí k systému binárního asteroidu Didymos-Dimorphos mimo jiné prozkoumat efekt samotné srážky. Pokud budou kusy nadále sledovány, vědci budou schopni určit, v jakých směrech byly vymrštěny z povrchu. Díváním se na následky mise DART získáváme i jedinečné informace o vnitřní struktuře planetky. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esahubble.org
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Dimorphos, DART, HST Hubble Space Telescope


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »