Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dokonalá dvojplanetka

Dokonalá dvojplanetka

Dráha planetky 2017 YE5 ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL

Často se setkáváme s tím, že tělesa prolétající v blízkosti Země, nebo i dále v pásech asteroidů, jsou dvojitá, nebo mají alespoň měsíčky. Někdy se stane, že vědci zpozorují dvě tělesa obíhající kolem společného těžiště a v několika případech šlo dokonce o dvě podobně velké planetky. To je i případ planetky 2017 YE5.

Blízkozemní planetka, kterou objevil 21. prosince 2017 marocký tým Oukaimeden Sky Survey (MOSS), je takovým typickým příkladem, i když po objevu nebyla pochopitelně její dvojitost známa. Jenže na konci června 2018 se planetka dostala do blízkosti Země a to je příležitost pro velké radioteleskopy, aby si osahaly její povrch a ukázaly nám, jaký má tvar.

Výsledek pozorování příjemně překvapil, protože pozorována byla dvě prakticky stejně těžká tělesa podobné velikosti, obíhající kolem společného těžiště. Jedná se teprve o čtvrtý podobný případ v hisotii pozorování blízkozemních planetek. Díky velkému přiblížení k Zemi jde zároveň o dosud nejpodrobnější „snímky“ povrchu podobné dvojplanetky.

Při průletu 21. června byla (dvoj)planetka 2017 YE5 jen asi 6 miliónů km od nás. Na dalších 170 let jde o její největší přiblížení. Pro představu, jde o zhruba 16 vzdáleností ze Země na Měsíc a to už je v měřítku blízkozemních planetek poměrně těsný průlet. Samozřejmě každý týden mnohem menší tělesa prolétají i blíže než Měsíc, ale na vzdálenost větší se často přiblíží i několikasetmetrová tělesa.

Dvojplanetka 2017 YE5 z radioteleskopu Goldstone 21. 6. 2018 Autor: GSSR/NASA/JPL-Caltech
Dvojplanetka 2017 YE5 z radioteleskopu Goldstone 21. 6. 2018
Autor: GSSR/NASA/JPL-Caltech

Pozorování, která poskytla první informace o dvojitosti planetky, byla provedena 21. a 22. června pomocí radioteleskopu Goldstone Solar System Radar (GSSR) v Kalifornii, který je provozován NASA. Ale tehdy ještě nebylo zřejmé, zda jde o jedno těleso s dvěma výraznými laloky, nebo o dvojplanetku.

Naštěstí už je v provozu velký 300m radioteleskop Arecibo na ostrově Portoriko a tak se na tento zajímavý objekt zaměřil 24. června společně s radioteleskopem Green Bank v Západní Virginii. Funguje to tak, že Arecibo vyšle k planetce signál, který následně Green Bank analyzuje. Tím byla dvojitost objektu definitivně potvrzena. Pozoruhodné ovšem je, že už 21. června si v Goldstonu všimli, že každé z těles má jinou radarovou odrazivost, což je opravdu unikátní. Každé z těles musí mít tedy jinou hrubost povrchu, nebo i jiné fyzikální vlastnosti.

Dvojplanetka 2017 YE5 v noci z 25. na 26. června 2018 Autor: Arecibo/GBO/NSF/NASA/JPL-Caltech
Dvojplanetka 2017 YE5 v noci z 25. na 26. června 2018
Autor: Arecibo/GBO/NSF/NASA/JPL-Caltech

Dobu oběhu těles kolem sebe lze určit i ze změn jasu planetky. Tak to provedl např. Brian Warner ze Střediska pro výzkum sluneční soustavy v Rancho Cucamonga v Kalifornii. Periodu rotace těles určil na 20 až 24 hodin, což potvrdila i pozorování radarem. Navíc se ukázalo, že tělesa jsou větší, než by se z jejich kombinovaného jasu zdála. Velikost každé z planetek je asi 900 metrů.

Jistě není třeba dodávat, jak vzácný materiál vědci díky pozorováním radioteleskopů dostali. Určitě bude zajímavé, jaké další informace budou vědci schopni z dat vydolovat a jestli se někdy dovíme, co stojí za odlišnou odrazivostí povrchu obou těles.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dvojplanetka, Blízkozemní planetka, 2017 YE5


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »