Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dožije se rozpadlá kometa 332P dalšího návratu?
Marek Biely Vytisknout článek

Dožije se rozpadlá kometa 332P dalšího návratu?

Kometa na snímku z roku 2010 od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Kometa 332P/Ikeya-Murakami je krátkoperiodickou kometou s periodou přibližně 5,5 let. Objevena byla na začátku listopadu 2010 pod provizorním označením P/2010 V1 jako velmi jasný objekt 8. - 9. magnitudy. Kometa se v tu chvíli nacházela na ranní obloze v souhvězdí Panny (Vir), tedy nepříliš vysoko nad obzorem. Mnoho astronomů a kometárních expertů si kvůli tomu myslelo, že se jedná o do té doby přehlíženou kometu, kterou nezachytily velké robotické teleskopy a úspěch tím pádem zaznamenali vizuálně nezávisle na sobě dva Japonci Kaoru Ikeya a Shigeki Murakami. Příčina vysoké jasnosti ale byla ve skutečnosti trochu jiná.

Po korekcích dráhy se zjistilo, že jde o krátkoperiodickou kometu, která prodělala megaburst, díky němuž prakticky ze dne na den zjasnila možná až o 15 mag. Vysvětlení, proč kometu neobjevily dalekohledy typu PanSTARRS bylo tedy prosté - kometa se předtím nenacházela v jejich dosahu. Kometa během návratu v roce 2010 jasná dlouho nebyla, téměř okamžitě se vytratila z dosahu větších triedrů a na začátku roku 2011 dokonce zeslábla z vizuálního dosahu.

Další návrat komety byl předpovídán na rok 2016. Některé odhady hovořily o maximální jasnosti 8 mag při perfektní pozorovatelnosti na přelomu letošní zimy a jara. Tyto předpovědi ale byly příliš optimistické, kometa by si musela udržet vysokou aktivitu z doby megaburstu v roce 2010, a už na počátku roku 2011 po rychlém zeslábnutí bylo takřka jasné, že tomu tak nebude. Jiné predikce zase počítaly s tím, že outburst jádro komety doslova roztrhá a kometa tak nebude vůbec znovuobjevena. Ani tato varianta se nepotvrdila, i přestože byla kometa poprvé v tomto návratu nalezena až 31. prosince 2015, takže o více než čtvrt roku později, než se tak mělo stát dle optimistických předpovědí. Kometa v letošním návratu díru do světa neudělala, zjasnila na 17 mag a zůstala tak mimo vizuální dosah. Zaujala ale něčím jiným.

Rozdrolená kometa 332P/Ikeya-Murakami na fotografii Johana Warella Autor: Johan Warell
Rozdrolená kometa 332P/Ikeya-Murakami na fotografii Johana Warella
Autor: Johan Warell

Po znovuobjevení dostala kometa definitivní označení 332P/Ikeya-Murakami. Už se ovšem nejednalo jen o jednu kometu. Detekován byl i její slabší fragment B. V průběhu příštích několika měsíců byly postupně detekovány i další úlomky, a to C-J. K "hlavnímu" jádru, označenému písmenem A, tedy přibylo 9 slabších jadérek, jež byly všechny úlomky jádra hlavního. Teorie o rozpadu jádra během události v roce 2010 tím pádem nabrala velice reálné obrysy, dokonce se zdá, že se jádro kompletně rozdrolilo.

Co se tedy bude dít dále? Kometa samotná má nyní jasnost asi 20 mag a dále slábne. Její fragmenty jsou pak ještě slabší. Všechny části komety se při svém průletu Sluneční soustavou mohou i nadále drolit. Jak moc se ale rozdrolí? Stane se z komety pouze drobný, meziplanetární prach? Odpovědi na tyto otázky budeme znát v roce 2021, kdy nás čeká další návrat komety 332P/Ikeya-Murakami ke Slunci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa ikeya-murakami


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »