Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Družice IRIS zahájila pozorování Slunce

Družice IRIS zahájila pozorování Slunce

Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS Autor: NASA
Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS
Autor: NASA
Sluneční kosmická observatoř NASA s názvem IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) pořídila první fotografie a spektra malé oblasti na povrchu Slunce, které budou využity k pochopení způsobu transportu energie zahřívající korónu. Družice IRIS byla vypuštěna 27. 6. 2013 a kryt dalekohledu na její palubě byl poprvé otevřen 17. července t. r.

„Právě jsme zjistili, že družice IRIS je schopná ukázat nám velmi dynamickou a značně členitou chromosféru i přechodovou oblast,“ říká astrofyzik Hui Tian z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). „Tenké a protáhlé struktury jsou nepochybně zachyceny na těchto prvních snímcích a je zřejmé, že se rychle vyvíjejí v čase.“

Důležitým úkolem družice IRIS je porozumět skutečnosti, jakým způsobem je sluneční koróna zahřívána na teplotu miliónu stupňů a odhalit původ slunečního větru sledováním toku energie a plazmy přes přechodovou oblast – což je vrstva atmosféry mezi povrchem Slunce a korónou – kde je generována většina ultrafialové emise Slunce. Data z družice IRIS astronomům umožní studovat a modelovat oblasti v atmosféře Slunce a odhalit tak jejich tajemství. Pochopení těchto jevů by mohlo umožnit vědcům předpovídat výskyt destruktivních událostí, které mohou vyřadit z provozu umělé družice z důvodu přetížení elektrických rozvodů a mohou narušit provoz satelitů systému GPS. Družice IRIS bude provádět nepřetržitá pozorování během předpokládané dvouleté mise.

IRIS bude pořizovat fotografie v oboru ultrafialového záření přes čtyři různé filtry. Je to vůbec poprvé, kdy snímky na těchto vlnových délkách byly pořízeny s tak vysokým rozlišením (cca 240 km) a s takovouto četností, která může zachytit vývoj chromosféry každých 10 sekund.

Snímek skupiny slunečních skvrn - foto SDO Autor: NASA
Snímek skupiny slunečních skvrn - foto SDO
Autor: NASA
Družice IRIS bude rovněž pořizovat spektra s vysokým rozlišením ve třech pásmech ultrafialového záření. Spektra jsou rozhodující pro realizaci fyzikálních měření dynamiky spodních vrstev atmosféry zaznamenané na snímcích. Na základě analýzy spekter s vysokým prostorovým a časovým rozlišením mohou astronomové určovat rychlost přítomných proudů, vyzařování energie a chemické vlastnosti či hustotu atmosférické plazmy.

Družici IRIS a její vědecké vybavení postavila firma Lockheed Martin Advanced Technology Center (ATC) Solar and Astrophysics Laboratory in Palo Alto, Kalifornie. Samotný sluneční dalekohled na družici IRIS vyrobila firma Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics in Cambridge, Massachusetts, která rovněž pomáhá při vědeckých operacích a při analýze dat.

„Vědecká mise družice IRIS má svůj počátek v rozvíjející se intenzivní mezinárodní spolupráci,“ říká Alan Title, vedoucí vědecký pracovník mise IRIS a fyzik pracující na Lockheed Martin ATC Solar and Astrophysics Laboratory. „Vědecký tým pro družici IRIS vznikal již při přípravě počátečního návrhu mise. Pracovali jsme neustále společně bez jakýchkoliv problémů.“

Texty k obrázkům:

Úvodní obrázek: Snímek z družice IRIS představuje oblast v okolí dvou slunečních skvrn – tmavých oblastí vlevo nahoře a vpravo dole. Na snímku je zachycena emise ionizovaného křemíku (Si IV) v přechodové vrstvě atmosféry Slunce o teplotě přibližně 65 000 K, a také ultrafialové kontinuum chromosféry s teplotou 9 700 K. Jasné skvrny jsou krátkodobě existující intenzivní zjasnění emise ionizovaného křemíku (Si IV). Úloha, kterou hrají tyto dynamické jevy při ohřevu sluneční atmosféry, není v současné době známa.

Obrázek v textu: Tento snímek části sluneční fotosféry pořídila sluneční observatoř NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (SDO) a zachycuje větší oblast v okolí dvou slunečních skvrn, které studovala družice IRIS.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »