Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Družice IRIS zahájila pozorování Slunce

Družice IRIS zahájila pozorování Slunce

Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS Autor: NASA
Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS
Autor: NASA
Sluneční kosmická observatoř NASA s názvem IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) pořídila první fotografie a spektra malé oblasti na povrchu Slunce, které budou využity k pochopení způsobu transportu energie zahřívající korónu. Družice IRIS byla vypuštěna 27. 6. 2013 a kryt dalekohledu na její palubě byl poprvé otevřen 17. července t. r.

„Právě jsme zjistili, že družice IRIS je schopná ukázat nám velmi dynamickou a značně členitou chromosféru i přechodovou oblast,“ říká astrofyzik Hui Tian z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). „Tenké a protáhlé struktury jsou nepochybně zachyceny na těchto prvních snímcích a je zřejmé, že se rychle vyvíjejí v čase.“

Důležitým úkolem družice IRIS je porozumět skutečnosti, jakým způsobem je sluneční koróna zahřívána na teplotu miliónu stupňů a odhalit původ slunečního větru sledováním toku energie a plazmy přes přechodovou oblast – což je vrstva atmosféry mezi povrchem Slunce a korónou – kde je generována většina ultrafialové emise Slunce. Data z družice IRIS astronomům umožní studovat a modelovat oblasti v atmosféře Slunce a odhalit tak jejich tajemství. Pochopení těchto jevů by mohlo umožnit vědcům předpovídat výskyt destruktivních událostí, které mohou vyřadit z provozu umělé družice z důvodu přetížení elektrických rozvodů a mohou narušit provoz satelitů systému GPS. Družice IRIS bude provádět nepřetržitá pozorování během předpokládané dvouleté mise.

IRIS bude pořizovat fotografie v oboru ultrafialového záření přes čtyři různé filtry. Je to vůbec poprvé, kdy snímky na těchto vlnových délkách byly pořízeny s tak vysokým rozlišením (cca 240 km) a s takovouto četností, která může zachytit vývoj chromosféry každých 10 sekund.

Snímek skupiny slunečních skvrn - foto SDO Autor: NASA
Snímek skupiny slunečních skvrn - foto SDO
Autor: NASA
Družice IRIS bude rovněž pořizovat spektra s vysokým rozlišením ve třech pásmech ultrafialového záření. Spektra jsou rozhodující pro realizaci fyzikálních měření dynamiky spodních vrstev atmosféry zaznamenané na snímcích. Na základě analýzy spekter s vysokým prostorovým a časovým rozlišením mohou astronomové určovat rychlost přítomných proudů, vyzařování energie a chemické vlastnosti či hustotu atmosférické plazmy.

Družici IRIS a její vědecké vybavení postavila firma Lockheed Martin Advanced Technology Center (ATC) Solar and Astrophysics Laboratory in Palo Alto, Kalifornie. Samotný sluneční dalekohled na družici IRIS vyrobila firma Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics in Cambridge, Massachusetts, která rovněž pomáhá při vědeckých operacích a při analýze dat.

„Vědecká mise družice IRIS má svůj počátek v rozvíjející se intenzivní mezinárodní spolupráci,“ říká Alan Title, vedoucí vědecký pracovník mise IRIS a fyzik pracující na Lockheed Martin ATC Solar and Astrophysics Laboratory. „Vědecký tým pro družici IRIS vznikal již při přípravě počátečního návrhu mise. Pracovali jsme neustále společně bez jakýchkoliv problémů.“

Texty k obrázkům:

Úvodní obrázek: Snímek z družice IRIS představuje oblast v okolí dvou slunečních skvrn – tmavých oblastí vlevo nahoře a vpravo dole. Na snímku je zachycena emise ionizovaného křemíku (Si IV) v přechodové vrstvě atmosféry Slunce o teplotě přibližně 65 000 K, a také ultrafialové kontinuum chromosféry s teplotou 9 700 K. Jasné skvrny jsou krátkodobě existující intenzivní zjasnění emise ionizovaného křemíku (Si IV). Úloha, kterou hrají tyto dynamické jevy při ohřevu sluneční atmosféry, není v současné době známa.

Obrázek v textu: Tento snímek části sluneční fotosféry pořídila sluneční observatoř NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (SDO) a zachycuje větší oblast v okolí dvou slunečních skvrn, které studovala družice IRIS.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »