Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Družice IRIS zahájila pozorování Slunce

Družice IRIS zahájila pozorování Slunce

Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS Autor: NASA
Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS
Autor: NASA
Sluneční kosmická observatoř NASA s názvem IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) pořídila první fotografie a spektra malé oblasti na povrchu Slunce, které budou využity k pochopení způsobu transportu energie zahřívající korónu. Družice IRIS byla vypuštěna 27. 6. 2013 a kryt dalekohledu na její palubě byl poprvé otevřen 17. července t. r.

„Právě jsme zjistili, že družice IRIS je schopná ukázat nám velmi dynamickou a značně členitou chromosféru i přechodovou oblast,“ říká astrofyzik Hui Tian z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). „Tenké a protáhlé struktury jsou nepochybně zachyceny na těchto prvních snímcích a je zřejmé, že se rychle vyvíjejí v čase.“

Důležitým úkolem družice IRIS je porozumět skutečnosti, jakým způsobem je sluneční koróna zahřívána na teplotu miliónu stupňů a odhalit původ slunečního větru sledováním toku energie a plazmy přes přechodovou oblast – což je vrstva atmosféry mezi povrchem Slunce a korónou – kde je generována většina ultrafialové emise Slunce. Data z družice IRIS astronomům umožní studovat a modelovat oblasti v atmosféře Slunce a odhalit tak jejich tajemství. Pochopení těchto jevů by mohlo umožnit vědcům předpovídat výskyt destruktivních událostí, které mohou vyřadit z provozu umělé družice z důvodu přetížení elektrických rozvodů a mohou narušit provoz satelitů systému GPS. Družice IRIS bude provádět nepřetržitá pozorování během předpokládané dvouleté mise.

IRIS bude pořizovat fotografie v oboru ultrafialového záření přes čtyři různé filtry. Je to vůbec poprvé, kdy snímky na těchto vlnových délkách byly pořízeny s tak vysokým rozlišením (cca 240 km) a s takovouto četností, která může zachytit vývoj chromosféry každých 10 sekund.

Snímek skupiny slunečních skvrn - foto SDO Autor: NASA
Snímek skupiny slunečních skvrn - foto SDO
Autor: NASA
Družice IRIS bude rovněž pořizovat spektra s vysokým rozlišením ve třech pásmech ultrafialového záření. Spektra jsou rozhodující pro realizaci fyzikálních měření dynamiky spodních vrstev atmosféry zaznamenané na snímcích. Na základě analýzy spekter s vysokým prostorovým a časovým rozlišením mohou astronomové určovat rychlost přítomných proudů, vyzařování energie a chemické vlastnosti či hustotu atmosférické plazmy.

Družici IRIS a její vědecké vybavení postavila firma Lockheed Martin Advanced Technology Center (ATC) Solar and Astrophysics Laboratory in Palo Alto, Kalifornie. Samotný sluneční dalekohled na družici IRIS vyrobila firma Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics in Cambridge, Massachusetts, která rovněž pomáhá při vědeckých operacích a při analýze dat.

„Vědecká mise družice IRIS má svůj počátek v rozvíjející se intenzivní mezinárodní spolupráci,“ říká Alan Title, vedoucí vědecký pracovník mise IRIS a fyzik pracující na Lockheed Martin ATC Solar and Astrophysics Laboratory. „Vědecký tým pro družici IRIS vznikal již při přípravě počátečního návrhu mise. Pracovali jsme neustále společně bez jakýchkoliv problémů.“

Texty k obrázkům:

Úvodní obrázek: Snímek z družice IRIS představuje oblast v okolí dvou slunečních skvrn – tmavých oblastí vlevo nahoře a vpravo dole. Na snímku je zachycena emise ionizovaného křemíku (Si IV) v přechodové vrstvě atmosféry Slunce o teplotě přibližně 65 000 K, a také ultrafialové kontinuum chromosféry s teplotou 9 700 K. Jasné skvrny jsou krátkodobě existující intenzivní zjasnění emise ionizovaného křemíku (Si IV). Úloha, kterou hrají tyto dynamické jevy při ohřevu sluneční atmosféry, není v současné době známa.

Obrázek v textu: Tento snímek části sluneční fotosféry pořídila sluneční observatoř NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (SDO) a zachycuje větší oblast v okolí dvou slunečních skvrn, které studovala družice IRIS.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2021

43. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mesiac a ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021 obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš   Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad Venuší

Další informace »