Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dva milióny roků starý led z Antarktidy odhalil střídání dob ledových

Dva milióny roků starý led z Antarktidy odhalil střídání dob ledových

Ed Brook se vzorkem ledu z Antarktidy starým 2 milióny roků
Autor: Oregon State University

Dva milióny roků starý led z Antarktidy nedávno odvrtaný týmem výzkumníků poskytuje jasnější pohled na spojení mezi skleníkovými plyny a klimatem v dávných dobách a snad pomůže vědcům porozumět rovněž budoucím klimatickým změnám. V článku publikovaném 30. října 2019 v časopise Nature skupina vědců zkoumala vzduch polapený v podobě bublin v ledu starém 2 milióny roků ke změření obsahu skleníkových plynů – oxidu uhličitého a metanu.

Vedoucími skupiny byli John Higgins a Yuzhen Yan z Princeton University a Andrei Kurbatov z University of Maine, výzkumný tým dále tvořili Ed Brook z Oregon State University a Jeff Severinghaus z University of California, San Diego.

Je to vůbec poprvé, kdy vědci byli schopni studovat vzorek ledu takového stáří. Doposud nejstarší vzorek ledu poskytl data zpět v čase do doby před 800 000 roků. Předešlé studie zkoumající led ukázaly, že hodnoty atmosférického oxidu uhličitého ukazují na přímé spojení Antarktidy a globální teploty v průběhu uplynulých 800 000 roků. Předtím nebyla souvislost mezi klimatem a úrovní oxidu uhličitého tak dobře navázána.

V průběhu uplynulého miliónu roků byly cykly ledových dob následovány teplými periodami zhruba jednou za 100 000 roků. Avšak v období před 1,2 až 2,8 miliónu roků byly tyto cykly kratší, teplá a studená období se střídala v periodě 40 000 roků a doby ledové nebyly tak extrémní.

Tým vědců, jehož členem byl i Ed Brook, chtěl zjistit, jak obsah oxidu uhličitého kolísal v průběhu starší časové periody, která až doposud byla známa pouze nepřímo na základě určení chemického složení sedimentů usazených na dně oceánu a v povrchových nalezištích.

Zjistili, že nejvyšší koncentrace oxidu uhličitého se vyskytovaly v teplých periodách z poslední doby. Nejnižší úrovně však nedosahovaly velmi nízkých koncentrací zjištěných v období ledových dob v posledních 800 000 rocích. „Jedním z nejdůležitějších závěrů této studie je, že oxid uhličitý je svázán s teplotou i v dřívější časové periodě,“ říká Ed Brook.

K tomuto závěru vědci dospěli na základě studie chemického složení ledu, které poskytlo údaje o teplotních změnách v Antarktidě ve stejném období, jak to vyplynulo na základě zjištěného kolísání obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. „To je důležitý základ pro pochopení klimatických studií a kalibrace modelů, které předpokládají budoucí změny,“ dodává Ed Brook.

Ledové jádro dva milióny roků starého ledu pochází z oblasti pojmenované Allan Hills, která je vzdálená asi 210 km od americké výzkumné stanice v Antarktidě známé jako McMurdo Station. Na povrchu této oblasti byly objeveny pradávné meteority, což vedlo vědce k domněnce, že tady může být v ledové pokrývce i starý led.

Jádro ledu ve stáří dva milióny roků bylo odvrtáno z hloubky 200 metrů v letech 2015 až 2016. Odvrtání a vytažení jednoho jádra zabralo jeden až dva týdny. V této oblasti bylo získáno několik obdobných jader starého ledu.

Vědecký tým je nyní znovu na cestě do Allan Hills a v následujících dnech a měsících bude pokračovat ve své práci. Jejich cílem je shromáždit větší množství vzorků ledu o stáří dva milióny roků a případně pátrat po ještě starších vzorcích ledu.

Dosud nevíme, jaký je věkový limit ledu v této oblasti,“ říká Ed Brook. „V některých místech by snad mohl být ještě mnohem starší. To je důvod, proč jsme se vrátili zpět. Snažíme se dostat za hranici dvou miliónů roků, což by bylo docela ohromující.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Skleníkové plyny, Bubliny vzduchu v ledu, Klimatické změny, Antarktida


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »