Evropská sonda Rosetta je čím dál blíže cíli historické mise
Autor: ESA
Rosettu zastihlo v meziplanetárním prostoru probuzení ze tříleté vesmírné hibernace letošního 20. ledna a i přes menší potíže s palubním softwarem či pohonným systémem je sonda připravena splnit hlavní část své zhruba desetileté mise: dne 6. srpna 2014 (symbolicky přesně dva roky po přistání vozítka Curiosity na Marsu) coby vůbec první stroj lidské výroby vstoupí na oběžnou dráhu okolo komety, kde bude pracovat více než rok, a v listopadu vypustí malý německý modul Philae, jenž (taktéž premiérově) na kometě přistane (či spíše v duchu mizivé gravitace se k ní připevní) a bude fotit a vrtat.
Proč bude Philae přistávat až 3 měsíce po dosažení komety? Důvod je prozaický: kometu Čurjumov-Gerasimenko lidstvo prakticky nezná a Rosetta nejdřív bude muset provést zevrubný průzkum povrchu tělesa a vůbec vytipovat k dosednutí vhodnou lokalitu.
Rosettiny vědecké přístroje jsou údajně v pořádku a rovněž připraveny plnit stanovené úkoly. Ostatně, činí se už teď! Americký mikrovlnný senzor na palubě sondy se počátkem června na čím dál větší kometu na obzoru zaměřil a navzdory stále ještě značné vzdálenosti učinil pozoruhodný objev: cílová kometa uvolňuje každou vteřinu do okolního vesmíru co do množství asi dvě velké sklenice vody!
„Při této rychlosti odpařování vody by kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko naplnila olympijský plavecký bazén za pouhých sto dní,“ řekl Sam Gulkis, vědec z Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii. „Kometa se ale brzy začne přibližovat ke Slunci a výpary plynů samozřejmě zesílí. Díky Rosettě však tentokrát máme vynikající možnost tyto změny pozorovat a zjistit, jak přesně k nim dochází.“
Kamery na sondě se zase v příštích týdnech budou zajímat o tvar, povrch a rotaci komety. Vědci budou moci díky těmto datům plánovat přesně další pozorování a letové kontrolory mohou údaje zase upozornit na nebezpečí pro Rosettu v blízkosti komety jako třeba rozptýlené částice plynu, prachu a ledu.
Autor: ESA
Šestého července, přesně měsíc před příletem, byla kometa už jen necelých 35 000 km od Rosetty (dnešního dne – 8. července - 25 a půl tisíce, čili asi jako dva průměry Země vedle sebe – ale pozor, sonda kometu dohání, nejde tudíž prostě jen o uražení této na kosmické poměry neveliké dálky), a jak prohlásil Matt Taylor, vědec projektu Rosetta z ESA, „kometa se už pomalu vynořuje z hlubokého vesmíru a začíná se odhalovat přístrojům Rosetty.“
(Pozn. aut. Pokud bych byl mediálním specialistou a měl zpropagovat tuto misi za 34 miliard korun mezi nejširší veřejností, asi bych vypíchnul fakt, že setkání komety s Rosettou proběhne až za dráhou Marsu. Nicméně, v příštím roce se začne cílová kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko přibližovat ke Slunci a dostane se až velmi blízko oběžné dráze Země. Takovéto nějaké podobné kometě tudíž nemusí někdy v budoucnu chybět mnoho k ohrožení Země impaktem a smrtí mnoha lidí, v kterémžto případě by byla data získaná díky misi Rosetta klíčová k záchraně.)
Zdroje:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
