Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Experiment odhalil, že pozemští mikrobi by zřejmě na Marsu zahynuli

Experiment odhalil, že pozemští mikrobi by zřejmě na Marsu zahynuli

Start balónu s vědeckým experimentem E-MIST v Novém Mexiku
Autor: NASA/Christina Khodadad

Znalosti o mezních hodnotách, jaké může mikrobiální život vydržet, jsou důležité pro zabránění kontaminace rudé planety pozemskými mikroby při přistání pozemských pilotovaných lodí či automatických kosmických sond. Je rovněž nezbytné vyvarovat se před mikroorganismy, které můžeme přinést se sebou, když budeme pátrat po životě mimo naši planetu. Jednou ze základních otázek, na které se NASA snaží odpovědět, je, jestli Mars byl vůbec někdy domovem mikrobiálního života, a zda je tam přítomný i dnes.

V říjnu 2015 odstartoval obří výzkumný balón nesoucí experiment NASA a vystoupal do výšky 31 kilometrů nad zemským povrchem. Jeho cílem bylo určení pravděpodobného osudu bakteriálních černých pasažérů na budoucích kosmických lodích směřujících k Marsu. Na základě výzkumu vědci zjistili, že v průběhu několika dnů bezprostředního vystavení záření bude obrovská většina bakterií zničena na povrchu Marsu ultrafialovým zářením ze Slunce.

Experiment Exposing Microorganisms in the Stratosphere, zkráceně E-MIST, jehož vedoucím byl  David J. Smith, NASA's Ames Research Center, Silicon Valley, nesl vzorky velmi odolných mikrobů v ochranném, nečinném stavu (tzv. endospory), který některé bakterie zaujmou, když je okolní prostředí nepříznivé. Jejich vystavení drsným podmínkám v zemské stratosféře poskytne dobré napodobení povrchu Marsu, protože obě oblasti jsou podobně stresující pro život, jak jej známe na Zemi: panuje zde extrémní zima a sucho, nízký atmosférický tlak a nelítostné záření.

Experiment E-MIST na palubě balónu ve výšce 31 km nad zemí – bílé kotoučky obsahují endospory bakterie Bacillus pumilus Autor: NASA
Experiment E-MIST na palubě balónu ve výšce 31 km nad zemí – bílé kotoučky obsahují endospory bakterie Bacillus pumilus
Autor: NASA
Když byly bakteriální vzorky dopraveny na padáku zpět na zemský povrch k analýze, vědecký tým zjistil, že již po osmi hodinách, kdy byly vzorky vystaveny nepříznivým podmínkám, 99,999 % bakterií zahynulo. Výzkumníci prověřili geny bakterií, které přežily velký nápor ultrafialového záření nad ochrannou vrstvou zemské atmosféry a objevili několik malých odlišností v jejich DNA ve srovnání s populací stejných bakterií, které byly uchovávány na Zemi. Výsledky napovídají, že pokud se mikrobi svezou uchyceni na kosmické sondě k Marsu, zvládnou přežít tuto cestu jen tehdy, pokud by mohli teoreticky prodělat genetické změny. Avšak budou ještě potřeba další studie k určení, jestli tyto mutace budou mít nějaké následky pro bakterie nebo jejich schopnost přežít.

Další názor na zvážení je, že jsme při tomto letu testovali pod zátěží pouze jeden druh bakterií Bacillus pumilus,“ říká David J. Smith. „Bude potřeba pokračovat ve výzkumu různých druhů při dalších testech; jen tak můžeme zjistit, jestli každý druh zahyne stejně rychle. A co takhle mikrobi pod hromadou mrtvých endospor nebo endospory pokryté prachem? Nevíme. To bude námět pro budoucí lety balónu k vědeckým účelům.“

Experiment E-MIST byl uskutečněn v součinnosti s NASA Balloon Program Office, pod vedením agentury Wallops Flight Facility, Virginia. E-MIST byl financován prostřednictvím Core Technical Capabilities Special Studies na Kennedy Space Center, Florida a Space Biology Project, Ames Research Center. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Astrobiology.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Atmosférický balón, NASA, Život na Marsu, Mikroorganismy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »