Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Extrémní místo na Zemi, které je zcela bez života

Extrémní místo na Zemi, které je zcela bez života

Přesolená a překyselená horká jezera v oblasti Dallol v Etiopii
Autor: Puri López-García

Překyselená, přesolená a horká jsou jezera v geotermální oblasti Dallol v Etiopii. Navzdory přítomnosti kapalné vody tento mimořádně extrémní systém neumožňuje rozvoj života, jak vyplývá z nejnovější studie. Živí tvorové, obzvláště mikroorganismy, mají sice překvapující schopnost adaptovat se na většinu extrémních podmínek na naší planetě, avšak stále jsou zde místa, kde se život nevyskytuje. Evropští vědci potvrdili absenci mikrobiálního života v horkých, přesolených a překyselených jezerech v geotermální oblasti Dallol v Etiopii.

Pekelná krajina v oblasti Dallol, která se nachází v etiopské proláklině Danakil, se rozprostírá v místě vulkanického kráteru plného soli, odkud vyvěrají toxické plyny a vařící voda uprostřed intenzivní hydrotermální aktivity. Jedná se o jedno z nejvíce vyprahlých prostředí na Zemi. Denní teploty zde v zimě mohou překročit 45 °C a jsou zde četná přesolená a překyselená jezera s hodnotami pH, které mohou být dokonce záporné.

Nedávná studie publikovaná v Scientific Reports poukázala, že určité mikroorganismy se mohou vyvíjet v těchto mimořádně extrémních prostředích (která jsou současně velmi horká, slaná a kyselá). To vedlo autory k představení tohoto místa jako příklad hranic, které ještě mohou život podporovat, a dokonce jej navrhnout jako pozemský analog mladého Marsu.

Hydrotermální jezera v oblasti Dallol v Etiopii Autor: Kotopoulou Electra – Own work, CC BY-SA 4.0
Hydrotermální jezera v oblasti Dallol v Etiopii
Autor: Kotopoulou Electra – Own work, CC BY-SA 4.0
Avšak nyní tým odborníků z Francie a ze Španělska, jehož vedoucím byl biolog Lopez Garcia z French National Centre for Scientific Research (CNRS), publikoval 28. 10. 2019 článek v časopise Nature Ecology & Evolution, který dospěl k jiným závěrům. Podle těchto výzkumníků se v jezerech s extrémními podmínkami v oblasti Dallol nevyskytuje vůbec žádný život.

Na základě analýzy mnohem většího množství vzorků než v předcházejících případech s náležitou kontrolou, aby nedošlo k jejich kontaminaci, a na základě správně kalibrované metodiky jsme ověřili, že žádný mikrobiální život neexistuje v těchto slaných, horkých a překyselených jezerech, ani v přilehlých slaných jezerech bohatých na hořčík,“ zdůrazňuje Lopez Garcia.

Co zde může existovat, je velká rozmanitost halofilních archaeí (což je typ primitivních mikroorganismů milujících soli) vyskytujících se na poušti a v solných kaňonech v okolí hydrotermálních míst,“ vysvětlují biologové, „avšak vůbec žádné se nevyskytují v překyselených a přesolených jezírkách, ani v tzv. Černých a Žlutých jezerech v oblasti Dallol, která překypují hořčíkem. A to všechno navzdory skutečnosti, že mikrobiální znečištění je v této oblasti z důvodu silných větrů a vysokého počtu návštěvníků velmi intenzivní.“

Ke stejným závěrům výzkumníci dospěli i při použití odlišných studijních metod.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Místo bez života, Oblast Dallol v Etiopii


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »