Extrémní místo na Zemi, které je zcela bez života
Autor: Puri López-García
Překyselená, přesolená a horká jsou jezera v geotermální oblasti Dallol v Etiopii. Navzdory přítomnosti kapalné vody tento mimořádně extrémní systém neumožňuje rozvoj života, jak vyplývá z nejnovější studie. Živí tvorové, obzvláště mikroorganismy, mají sice překvapující schopnost adaptovat se na většinu extrémních podmínek na naší planetě, avšak stále jsou zde místa, kde se život nevyskytuje. Evropští vědci potvrdili absenci mikrobiálního života v horkých, přesolených a překyselených jezerech v geotermální oblasti Dallol v Etiopii.
Pekelná krajina v oblasti Dallol, která se nachází v etiopské proláklině Danakil, se rozprostírá v místě vulkanického kráteru plného soli, odkud vyvěrají toxické plyny a vařící voda uprostřed intenzivní hydrotermální aktivity. Jedná se o jedno z nejvíce vyprahlých prostředí na Zemi. Denní teploty zde v zimě mohou překročit 45 °C a jsou zde četná přesolená a překyselená jezera s hodnotami pH, které mohou být dokonce záporné.
Nedávná studie publikovaná v Scientific Reports poukázala, že určité mikroorganismy se mohou vyvíjet v těchto mimořádně extrémních prostředích (která jsou současně velmi horká, slaná a kyselá). To vedlo autory k představení tohoto místa jako příklad hranic, které ještě mohou život podporovat, a dokonce jej navrhnout jako pozemský analog mladého Marsu.
Autor: Kotopoulou Electra – Own work, CC BY-SA 4.0
„Na základě analýzy mnohem většího množství vzorků než v předcházejících případech s náležitou kontrolou, aby nedošlo k jejich kontaminaci, a na základě správně kalibrované metodiky jsme ověřili, že žádný mikrobiální život neexistuje v těchto slaných, horkých a překyselených jezerech, ani v přilehlých slaných jezerech bohatých na hořčík,“ zdůrazňuje Lopez Garcia.
„Co zde může existovat, je velká rozmanitost halofilních archaeí (což je typ primitivních mikroorganismů milujících soli) vyskytujících se na poušti a v solných kaňonech v okolí hydrotermálních míst,“ vysvětlují biologové, „avšak vůbec žádné se nevyskytují v překyselených a přesolených jezírkách, ani v tzv. Černých a Žlutých jezerech v oblasti Dallol, která překypují hořčíkem. A to všechno navzdory skutečnosti, že mikrobiální znečištění je v této oblasti z důvodu silných větrů a vysokého počtu návštěvníků velmi intenzivní.“
Ke stejným závěrům výzkumníci dospěli i při použití odlišných studijních metod.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
