Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fascinující krajina rudé planety

Fascinující krajina rudé planety

Jarní krajina Marsu na severní polokouli
Jarní krajina Marsu na severní polokouli
Na publikovaném snímku vidíme rozsáhlou oblast Marsu, pokrytou písečnými dunami. Fotografie, kterou pořídila americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), zachycuje krajinu ve vysokých planetárních šířkách severní polokoule rudé planety. S nástupem zimy se suchý led (zmrzlý oxid uhličitý) usazuje ve vrstvách na povrchu písečných dun. Na jaře Slunce vrstvy suchého ledu zahřívá a ten se vypařuje. Jedná se o velmi "živelný" a dynamický proces, při kterém je mj. uvolňován písek z hřebenů dun, jenž postupně klesá dolů a vytváří přitom tmavé pruhy.

Charakter krajiny vypadá na první pohled velmi impozantně. Tmavé útvary se jeví jako velké naježené štětiny (nebo suché stromy či keře), ale ve skutečnosti se jedná o tmavé stopy na čelních svazích písečných dun, kde došlo k sesuvu suchého marťanského písku.

Pokud se podíváte v detailu na část obrázku vlevo od jeho středu, uvidíte zde něco jako růžový obláček páry. Ve skutečnosti se jedná o další lavinu, kterou sonda MRO zachytila právě "při činu", takřka v přímém přenosu. Valící se materiál vyvolal vznik malého ale pozorovatelného oblaku zvířeného prachu. Zbarvení ledu, obklopujícího tmavé proužky napovídá, že zvířený prach se po těchto událostech usazuje na povrchu ledu v širokém okruhu.

Na pořízeném snímku jsou rovněž rozpoznatelné polygonální (různě tvarované) tmavé stopy na ledu, pokrývajícím duny. Jedná se o spad prachu, usazeného na suchém ledu, který se dostal do ovzduší Marsu při gejzírech plynného oxidu uhličitého, unikajícího jako z papiňáku z podpovrchových vrstev. Tyto stopy zmizí, jakmile se led vypaří.

Publikovaný snímek pořídila sonda MRO ze vzdálenosti 320 km od povrchu planety s rozlišením 32 cm/pixel. Větší fotografie najdete v odkazech zdrojového článku. Připojená fotografie je pouze malým výřezem snímku, který se vám zobrazí například na této adrese.

Zdroj: hirise.jpl.arizona
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »