Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fascinující krajina rudé planety

Fascinující krajina rudé planety

Jarní krajina Marsu na severní polokouli
Jarní krajina Marsu na severní polokouli
Na publikovaném snímku vidíme rozsáhlou oblast Marsu, pokrytou písečnými dunami. Fotografie, kterou pořídila americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), zachycuje krajinu ve vysokých planetárních šířkách severní polokoule rudé planety. S nástupem zimy se suchý led (zmrzlý oxid uhličitý) usazuje ve vrstvách na povrchu písečných dun. Na jaře Slunce vrstvy suchého ledu zahřívá a ten se vypařuje. Jedná se o velmi "živelný" a dynamický proces, při kterém je mj. uvolňován písek z hřebenů dun, jenž postupně klesá dolů a vytváří přitom tmavé pruhy.

Charakter krajiny vypadá na první pohled velmi impozantně. Tmavé útvary se jeví jako velké naježené štětiny (nebo suché stromy či keře), ale ve skutečnosti se jedná o tmavé stopy na čelních svazích písečných dun, kde došlo k sesuvu suchého marťanského písku.

Pokud se podíváte v detailu na část obrázku vlevo od jeho středu, uvidíte zde něco jako růžový obláček páry. Ve skutečnosti se jedná o další lavinu, kterou sonda MRO zachytila právě "při činu", takřka v přímém přenosu. Valící se materiál vyvolal vznik malého ale pozorovatelného oblaku zvířeného prachu. Zbarvení ledu, obklopujícího tmavé proužky napovídá, že zvířený prach se po těchto událostech usazuje na povrchu ledu v širokém okruhu.

Na pořízeném snímku jsou rovněž rozpoznatelné polygonální (různě tvarované) tmavé stopy na ledu, pokrývajícím duny. Jedná se o spad prachu, usazeného na suchém ledu, který se dostal do ovzduší Marsu při gejzírech plynného oxidu uhličitého, unikajícího jako z papiňáku z podpovrchových vrstev. Tyto stopy zmizí, jakmile se led vypaří.

Publikovaný snímek pořídila sonda MRO ze vzdálenosti 320 km od povrchu planety s rozlišením 32 cm/pixel. Větší fotografie najdete v odkazech zdrojového článku. Připojená fotografie je pouze malým výřezem snímku, který se vám zobrazí například na této adrese.

Zdroj: hirise.jpl.arizona
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »