Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Gejzíry na Enceladu - 1

Gejzíry na Enceladu - 1

cassini_saturn.jpg
V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda "na svědomí" celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve dvou dílech si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.

Kolem planety Saturn obíhá 60 dnes známých měsíců. Jedním z nich je Enceladus - ledové těleso o průměru 512 km. Přesto u něj sonda Cassini objevila obrovské gejzíry vodní páry, tryskající z popraskané ledové kůry. Co je příčinou tohoto neočekávaného jevu?

Základní fakta

O objev měsíce Enceladus se v roce 1789 zasloužil William Herschel. Už kosmické sondy Voyager zjistily v 80. letech minulého století, že jeho povrch je velmi světlý - odráží téměř 100 % dopadajícího slunečního světla. Bylo nasnadě, že povrch měsíce je pokryt ledem. Kolem planety Saturn obíhá ve vzdálenosti 230 000 km jednou za 32,9 hodiny. Má tzv. vázanou rotaci (podobně jako náš Měsíc), což znamená, že se kolem vlastní osy otočí za stejnou dobu, za kterou oběhne kolem planety. Z toho plyne, že k planetě Saturn obrací stále stejnou polokouli.

Krátery na Enceladu
Krátery na Enceladu

Na jeho povrchu lze spatřit velké množství kráterů, což svědčí o četných kolizích s menšími tělesy. Mnoho z objevených kráterů je silně deformováno vlastní viskozitou ledu a prasklinami v něm. Rychlost těchto změn závisí na teplotě ledu: teplý led snáze podléhá změnám než led chladnější a tvrdší. Na povrchu měsíce Enceladus byly objeveny i projevy tektonické činnosti včetně koryt, srázů, rýh a brázd. Nejpozoruhodnějším typem tektonického působení jsou objevené praskliny. Tyto "kaňony" mohou být až 200 km dlouhé, 5 až 10 km široké a jeden km hluboké.

Nové informace ze sondy Cassini

Enceladus
Enceladus

Kosmická sonda Cassini prolétla poprvé kolem měsíce Enceladus 9. 3. 2005 ve vzdálenosti 504 km. Během průletu se podařilo získat několik detailních snímků ledového povrchu. Je na nich vidět velké množství kráterů, ale také rovnoběžné i křižující se rýhy, vzniklé v důsledku tektonické činnosti. Povrch vypadá, jako by jej srovnávaly obří "hrábě". Při druhém průletu 14. 7. 2005 se sonda Cassini přiblížila k povrchu měsíce Enceladus na vzdálenost 172 km. Na pořízených snímcích byly zřetelně zachyceny dlouhé praskliny v oblasti jižního pólu měsíce, pojmenované jako "tygří škrábance" podle jejich vzhledu. Podařilo se také změřit teplotu povrchu v této oblasti. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny v místě pozorovaných prasklin, a to -182 °C. Okolní terén však byl ještě o 17 stupňů chladnější.

Objev obřích gejzírů

Průzkum přístroji na sondě Cassini vedl mj. k objevu "sopečné činnosti" na Enceladu. Velký počet pozorovaných ledových částic, tryskajících v podobě gejzírů a stálá rychlost, kterou jsou tyto částice produkovány, vyžaduje teplotu v blízkosti bodu tání ledu, jejímž důsledkem je vznik jezer uvnitř ledu, nacházejících se možná jen 10 m pod povrchem měsíce. Tato jezera by se mohla podobat například pozemskému jezeru Vostok, ukrytému pod vrstvou ledu v Antarktidě, v němž je kapalná voda doslova uvězněna.

Pozorované výtrysky na měsíci Enceladus.
Pozorované výtrysky na měsíci Enceladus.

Při této teplotě může existovat kapalná voda, led i vodní pára. Pára uniká na Enceladu trhlinami v ledové kůře do okolního vakua. Když tato pára expanduje, ochlazuje se a vznikají ledové krystalky, které vytvářejí viditelné části výtrysků kondenzací vodních par. Pára ve výtryscích dosahuje rychlosti zhruba 300 až 500 m/s. Avšak většina zkondenzovaných ledových částic nedosahuje únikové rychlosti, která činí 240 m/s, a proto padá zpět na povrch měsíce Enceladus. Pouze 10 % z nich uniká z přitažlivosti měsíce a podílí se na doplňování Saturnova prstence E.

Co se děje pod povrchem

V současné době je dráha Enceladu v rezonanci 2 : 1 s měsícem Dione (dva oběhy kolem Saturnu vykoná za stejnou dobu, za kterou Dione oběhne kolem planety jedenkrát). Tato rezonance pomáhá udržovat excentrickou dráhu měsíce Enceladus, čímž dochází vlivem slapových sil k nahřívání nitra měsíce, což je základem pro jeho geologickou aktivitu (tzv. kryovulkanismus).

Proměnlivá gravitace má na svědomí střídavé stlačování a uvolňování materiálu, jeho praskání a pohyb ledových ker, čímž se uvolňuje značné množství tepla. To vede k přeměně vodního ledu na kapalnou vodu, ukrytou pod ledovým povrchem měsíce. Nejvíce je takto zahřívána oblast pod jižním pólem Enceladu. Kapalná voda má větší objem, dochází k pnutí a praskání povrchové ledové kůry. Po uvolnění ledové "zátky" vodní pára včetně vody tryská vzhůru jako z papiňáku.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Mars

Další informace »