Japonská sonda Hayabusa2 se nesmazatelně zapsala do historie, když dopravila na Zemi vzorky z planetky (162173) Ryugu. Tím však její mise neskončila. Díky dostatečné zásobě paliva pokračuje v cestě Sluneční soustavou a 5. července 2026 se přiblížila k další planetce s názvem (98943) Torifune. Její průlet byl velmi těsný, snad několik stovek metrů od povrchu rychlostí 5 km/s. Přesto již máme první snímek a na něm záběr dvou hroud suti spojených do jedné protáhlé planetky.
(98943) Torifune je blízkozemní planetka typu Apollo, to znamená, že kříží zemskou dráhu, ale většinu času tráví vně naší orbity. Planetka byla objevena 3. 2. 2001 přehlídkou oblohy LINEAR (Lincoln Near-Earth Asteroid Research) nedaleko amerického města Socorro v Novém Mexiku a dostala předběžné označení 2001 CC21. Když bylo známo, že se k ní vydá sonda Hayabusa 2, bylo pro ni Mezinárodní astronomickou unií schváleno jméno Torifune odkazující na loď japonského božstva kami nazvanou Ame-no-torifune, symbolizující rychlost, bezpečnost a pevnost. Z pozorování vyplývalo, že má protáhlý tvar a rozměry asi 400 × 800 metrů.
Průlet rychlostí kulky
Asteroid Ryugu na snímku ze sondy Hayabusa 2 Autor: JAXANa rozdíl od mise u planetky Ryugu se tentokrát Hayabusa 2 neusazovala na oběžné dráze. Kolem Torifune pouze prosvištěla rychlostí přes 5 kilometrů za sekundu, což odpovídá přibližně osmnácti tisícům kilometrů za hodinu. Během několika málo sekund musely kamery, laserový výškoměr i další přístroje získat maximum dat. Takový průlet představoval náročnou zkoušku přesné navigace a inženýrskou výzvu. Technologie vyvinuté pro podobná setkání mohou v budoucnu pomoci například při misích planetární obrany, jejichž cílem bude změnit dráhu potenciálně nebezpečné planetky.
hroudy suti jako nový standard pro malé planetky?
Planetka Bennu na mozaice z 12 snímků Autor: NASA/Goddard/University of ArizonaPrvní snímek planetky Torifune, uveřejněný japonskou agenturou JAXA v neděli 6. 7. ukázal těleso připomínající hroudy suti tvaru burského oříšku. Když vezmeme v potaz, jak podobné je toto těleso například planetkám Ryugu a Bennu, které snímala Hayabusa 2 a americká OSIRIS-REx, napadne nás, že menší blízkozemní planetky jsou dost možná opravdu jen hroudami suti. Zároveň to vypadá, že ve světě kometárních jader i planetek není úplně vzácné, že je tvoří slepenec dvou těles ohlodaných trochu uprostřed. Vypadá to, že v dávné historii se tělesa k sobě přibližovala poměrně malými rychlostmi, a když se úplně nerozstříštila, došlo k vzniku kontaktních binárních planetek a kometárních jader.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co