Japonská sonda Hayabusa2 se nesmazatelně zapsala do historie, když dopravila na Zemi vzorky z planetky (162173) Ryugu. Tím však její mise neskončila. Díky dostatečné zásobě paliva pokračuje v cestě Sluneční soustavou a 5. července 2026 se přiblížila k další planetce s názvem (98943) Torifune. Její průlet byl velmi těsný, snad několik stovek metrů od povrchu rychlostí 5 km/s. Přesto již máme první snímek a na něm záběr dvou hroud suti spojených do jedné protáhlé planetky.
(98943) Torifune je blízkozemní planetka typu Apollo, to znamená, že kříží zemskou dráhu, ale většinu času tráví vně naší orbity. Planetka byla objevena 3. 2. 2001 přehlídkou oblohy LINEAR (Lincoln Near-Earth Asteroid Research) nedaleko amerického města Socorro v Novém Mexiku a dostala předběžné označení 2001 CC21. Když bylo známo, že se k ní vydá sonda Hayabusa 2, bylo pro ni Mezinárodní astronomickou unií schváleno jméno Torifune odkazující na loď japonského božstva kami nazvanou Ame-no-torifune, symbolizující rychlost, bezpečnost a pevnost. Z pozorování vyplývalo, že má protáhlý tvar a rozměry asi 400 × 800 metrů.
Průlet rychlostí kulky
Asteroid Ryugu na snímku ze sondy Hayabusa 2 Autor: JAXANa rozdíl od mise u planetky Ryugu se tentokrát Hayabusa 2 neusazovala na oběžné dráze. Kolem Torifune pouze prosvištěla rychlostí přes 5 kilometrů za sekundu, což odpovídá přibližně osmnácti tisícům kilometrů za hodinu. Během několika málo sekund musely kamery, laserový výškoměr i další přístroje získat maximum dat. Takový průlet představoval náročnou zkoušku přesné navigace a inženýrskou výzvu. Technologie vyvinuté pro podobná setkání mohou v budoucnu pomoci například při misích planetární obrany, jejichž cílem bude změnit dráhu potenciálně nebezpečné planetky.
hroudy suti jako nový standard pro malé planetky?
Planetka Bennu na mozaice z 12 snímků Autor: NASA/Goddard/University of ArizonaPrvní snímek planetky Torifune, uveřejněný japonskou agenturou JAXA v neděli 6. 7. ukázal těleso připomínající hroudy suti tvaru burského oříšku. Když vezmeme v potaz, jak podobné je toto těleso například planetkám Ryugu a Bennu, které snímala Hayabusa 2 a americká OSIRIS-REx, napadne nás, že menší blízkozemní planetky jsou dost možná opravdu jen hroudami suti. Zároveň to vypadá, že ve světě kometárních jader i planetek není úplně vzácné, že je tvoří slepenec dvou těles ohlodaných trochu uprostřed. Vypadá to, že v dávné historii se tělesa k sobě přibližovala poměrně malými rychlostmi, a když se úplně nerozstříštila, došlo k vzniku kontaktních binárních planetek a kometárních jader.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé