Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST – Jupiter a jeho měsíce

HST – Jupiter a jeho měsíce

Přechod měsíců přes planetu Jupiter
Autor: NASA, ESA

Nové fotografie pořízené nedávno pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytily vzácnou událost – přechod tří největších Jupiterových měsíců přes pruhovanou tvář obří plynné planety. HST pořídil řadu snímků úkazu, který zachycuje v akci především tři měsíce: Europu, Callisto a Io.

Kolem planety Jupiter obíhají čtyři tzv. Galileovské měsíce pojmenované v 17. století na počest astronoma Galilea Galileiho, který je objevil. Kolem planety oběhnou v intervalu od 2 do 17 dnů. Měsíce mohou být často spatřeny při přechodu přes kotouček planety Jupiter, kdy vrhají stíny na jeho vrstevnatou oblačnost. Nicméně spatřit najednou tři měsíce přecházející přes tvář Jupitera ve stejném okamžiku je výjimečné a dochází k tomu pouze jednou za deset až dvacet let.

Snímky vlevo ukazují pozorování z HST na počátku úkazu. Nejvíce vlevo je měsíc Callisto, vpravo pak měsíc Io. Stíny měsíců Callisto, Io a Europa leží v řadě zleva doprava. Samotný měsíc Europa není na prvním snímku zachycen. Jednotlivé měsíce a jejich stíny jsou na fotografiích dobře označeny.

Přechod měsíců přes planetu Jupiter Autor: NASA, ESA
Přechod měsíců přes planetu Jupiter
Autor: NASA, ESA
Fotografie vpravo zachycují konec úkazu přibližně o 40 minut později. Europa vstupuje do záběru v levém dolním rohu a pomalu se pohybuje společně s měsícem Callisto. Mezitím Io – který obíhá podstatně blíže k Jupiteru, a tak se pohybuje mnohem rychleji – se přibližuje k východnímu (pravému) okraji planety. Zatímco pohybující se stín měsíce Callisto je jen obtížně pozorovatelný, stín měsíce Io se promítá na povrch Jupiteru při východním okraji a stín Europy vstupuje na západní okraj planety.

Měsíce planety Jupiter mají velmi charakteristické barvy. Hladký ledový povrchu Europy je žluto-bílý, měsíc Io má oranžový povrch pokrytý vulkanickou sírou a Callisto, který má jeden z nejstarších a nejvíce kráterovaných povrchů ve Sluneční soustavě, má nahnědlou barvu.

Fotografie Jupitera a jeho měsíců byly pořízeny kamerou WFC 3 (Wide Field Camera 3) ve viditelném světle dne 23. ledna 2015. Zatímco HST zachytil tyto měsíce ve vysoké ostrosti obrazu, úkaz byl pozorovatelný i malými astronomickými dalekohledy.

Nadšence jistě potěší také time-lapse video pořízené z jednotlivých záběrů Hubbleova dalekohledu. Co je pozoruhodné, na snímcích jsou ještě dva další malé měsíčky a jejich stíny.

Zdroj: www.spacetelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tranzity měsíců


48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »