Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST – Jupiter a jeho měsíce

HST – Jupiter a jeho měsíce

Přechod měsíců přes planetu Jupiter
Autor: NASA, ESA

Nové fotografie pořízené nedávno pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytily vzácnou událost – přechod tří největších Jupiterových měsíců přes pruhovanou tvář obří plynné planety. HST pořídil řadu snímků úkazu, který zachycuje v akci především tři měsíce: Europu, Callisto a Io.

Kolem planety Jupiter obíhají čtyři tzv. Galileovské měsíce pojmenované v 17. století na počest astronoma Galilea Galileiho, který je objevil. Kolem planety oběhnou v intervalu od 2 do 17 dnů. Měsíce mohou být často spatřeny při přechodu přes kotouček planety Jupiter, kdy vrhají stíny na jeho vrstevnatou oblačnost. Nicméně spatřit najednou tři měsíce přecházející přes tvář Jupitera ve stejném okamžiku je výjimečné a dochází k tomu pouze jednou za deset až dvacet let.

Snímky vlevo ukazují pozorování z HST na počátku úkazu. Nejvíce vlevo je měsíc Callisto, vpravo pak měsíc Io. Stíny měsíců Callisto, Io a Europa leží v řadě zleva doprava. Samotný měsíc Europa není na prvním snímku zachycen. Jednotlivé měsíce a jejich stíny jsou na fotografiích dobře označeny.

Přechod měsíců přes planetu Jupiter Autor: NASA, ESA
Přechod měsíců přes planetu Jupiter
Autor: NASA, ESA
Fotografie vpravo zachycují konec úkazu přibližně o 40 minut později. Europa vstupuje do záběru v levém dolním rohu a pomalu se pohybuje společně s měsícem Callisto. Mezitím Io – který obíhá podstatně blíže k Jupiteru, a tak se pohybuje mnohem rychleji – se přibližuje k východnímu (pravému) okraji planety. Zatímco pohybující se stín měsíce Callisto je jen obtížně pozorovatelný, stín měsíce Io se promítá na povrch Jupiteru při východním okraji a stín Europy vstupuje na západní okraj planety.

Měsíce planety Jupiter mají velmi charakteristické barvy. Hladký ledový povrchu Europy je žluto-bílý, měsíc Io má oranžový povrch pokrytý vulkanickou sírou a Callisto, který má jeden z nejstarších a nejvíce kráterovaných povrchů ve Sluneční soustavě, má nahnědlou barvu.

Fotografie Jupitera a jeho měsíců byly pořízeny kamerou WFC 3 (Wide Field Camera 3) ve viditelném světle dne 23. ledna 2015. Zatímco HST zachytil tyto měsíce ve vysoké ostrosti obrazu, úkaz byl pozorovatelný i malými astronomickými dalekohledy.

Nadšence jistě potěší také time-lapse video pořízené z jednotlivých záběrů Hubbleova dalekohledu. Co je pozoruhodné, na snímcích jsou ještě dva další malé měsíčky a jejich stíny.

Zdroj: www.spacetelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tranzity měsíců


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »