HST: měsíc má i třetí největší trpasličí planeta
S objevem měsíce kolem tělesa 2007 OR10 přišel tým Hubbleova vesmírného dalekohledu. Znamená to, že nějakého známého souputníka má většina velkých trpasličích planet. Problém s objevováním měsíců u těchto těles činí vzdálenost. Obíhají totiž daleko, až za dráhou Neptunu. Výjimkou je trpasličí planeta Ceres, ale pokud ji budeme považovat za planetku mezi Marsem a Jupiterem, tak nám ani pro dnešek nebude vadit, že měsíc nemá. Zato tělesa jako je Pluto, Eris, Makemake nebo Haumea měsíce mají a někdy i více, než jeden. Všechna tato tělesa najdeme ve zmiňovaném Edgeworth-Kuiperově pásu za dráhou Neptunu.
V roce 2006 došlo ke změně v nomenklatuře těles Sluneční soustavy, kterou si vyžádalo přeřazení Pluta ze světa planet mezi menší tělesa. Jako kompromis vznikla skupina trpasličích planet, které podobně jako planety obíhají kolem Slunce a mají kulový tvar, ale nedokázaly svou gravitací vyčistit své okolí od jiných podobných těles. Do této kategorie okamžitě kromě Pluta zapadla také Ceres, největší v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, nebo Eris, která je podobně velká jako Pluto a obíhá v pásu za Neptunem.
V roce 2007 objevené těleso s přídomkem OR10 nevypadalo dlouhá léta jako obr. Odhad velikosti v řádu stovek kilometrů byl učiněn na základě pozorovaného jasu a očekávaného albeda těchto těles. Teprve v březnu 2016 vyšla studie, ze které vyplynulo, že toto těleso je mnohem tmavší, a tedy i větší, než se čekalo. K tomuto objevu přispěla pozorování Herschelova infračerveného vesmírného dalekohledu a také vesmírný dalekohled Kepler, který sledoval těleso 2007 OR10 v rámci své prodloužené mise K2. Z uvedené studie vyplynulo, že by mělo jít o třetí největší známé těleso za dráhou Neptunu a tím pádem s jistotou i o těleso patřící mezi trpasličí planety. Vědci určitli z pozorování velikost na přibližně 1535 km, odrazivost (albedo) 9 % a z pozorovaných změn jasu se domnívají, že by mělo jít o těleso mírně elipsoidní s poměrně dlouhou rotační periodou 44,8 hodin, spíše než o kulové těleso s rotační periodou 22,4 hodin, zde ještě nepanuje jistota. Každopádně při předpokládané rotační periodě skoro 45 hodin můžeme konstatovat, že je to ve světě trpasličích těles opravdu dlouhá doba, protože obvykle rotují hodně pod 24 hodin. Pravda výjimkou je i Pluto, které díky Charonu s ním má vázanou rotaci 6,4 pozemského dne.
Autor: Wikimedia Commons
Další světlo do světa této zatím bezejmenné trpasličí planety vnesl tým Hubbleova dalekohledu, který má k dispozici pozorování provedená již v září 2009 a listopadu 2010, z nichž je jasně patrné, že kolem 2007 OR10 obíhá dosud neznámý měsíc. Informace o tomto měsíci byla poprvé zmíněna na konferenci loni v říjnu. Na možnost existence měsíčku už upozornila pozorování Keplera, který naznačil pomalou rotační periodu. A jak se ukázalo, prvotní prohlídka snímků HST měsíček neodhalila. Vědci se však k archívu snímků vrátili a byli úspěšní.
Na výše uvedeném schématu trpasličích planet a měsíců vyniká jednak to, že 2007 OR10 je zvláštní tím, že dosud nebyla pojmenována a také si můžeme všimnout, že má i číslo jako planetky (zde 225088), protože to je přidělováno všem objektům za dráhou Neptunu. Mnoho informací o něm nemáme, protože 2007 OR10 obíhá třikrát dál, než Pluto. Zatím jsou k dispozici jen tyto dva záběry, takže není ani zřejmé, zda je rotační perioda měsíčku vázaná na rotaci trpasličí planety. Z pozorování v infračerveném oboru byla odhadnuta i jeho velikost a to jen velmi zhruba na 240 až 400 km.
Překlad článku uveřejněného na hubblesite.org nabízí Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hubblesite
[2] Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
