Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je objekt 2007 OR10 výrazně větší než se myslelo?

Je objekt 2007 OR10 výrazně větší než se myslelo?

Představa umělce, jak by mohl vypadat povrch tělesa.
Autor: https://de.wikipedia.org/wiki

Transneptunické těleso 2007 OR10 v Kuiperově pásu může být podstatně větší, než se doposud myslelo. Jedná se o těleso objevené v roce 2007 týmem astronomů z Kalifornského technologického institutu (známý také jako Caltech) v Pasadeně. Tento objekt je kandidátem na trpasličí planetu a také největší nepojmenovaný objekt našeho planetárního systému. 

Původní odhad velikosti hovořil o průměru 1 280 km. Nová měření založená na archivních datech z infračerveného vesmírného dalekohledu Herschel (vypuštěn v roce 2009, jeho činnost byla ukončena v roce 2013) a z pozorování kosmického teleskopu Kepler ukázala na průměr přibližně 1 535 km. Tím by se stalo 2007 OR10 třetím největším známým tělesem v Kuiperově pásu.

Od roku 1992 začali astronomové objevovat za dráhou Neptunu další a další tělesa, která byla díky své velikosti hodna povšimnutí. Objevení planetky Eris vyvolalo diskuzi o pojmu planeta, což vedlo nakonec k tomu, že Pluto v roce 2006 ztratilo status planety.

Pluto bylo klasifikováno jako trpasličí planeta a stále ještě je největší známý objekt v Kuiperově pásu. Přesné určení velikostí transneptunických objektů je však stále nesmírně obtížné, protože ze Země je lze pozorovat pouze jako velmi slabé objekty. I samotné rozměry Pluta známe teprve krátce, od léta 2015, kdy tento vzdálený svět navštívila sonda New Horizons.

Chceme-li se dozvědět více o velikosti a dalších vlastnostech těchto těles, musí vědci prozkoumat všechna data, která jsou prozatím k dispozici. Proto nyní tým vědců sloučil data získaná vesmírnými teleskopy Kepler a Herschel a nově vypočítal velikost objektu 2007 OR10.

Výsledek byl překvapivý: objekt 2007 OR10 se zdá být zřetelně větší, než se doposud předpokládalo. S průměrem 1 535km by mohlo být dokonce třetí největší doposud známé těleso v tomto regionu.

Aktualizované srovnání největších objektů v Kuiperově pásu. Autor: Konkoly Observatory / András Pál, Hungarian Astronomical Association
Aktualizované srovnání největších objektů v Kuiperově pásu.
Autor: Konkoly Observatory / András Pál, Hungarian Astronomical Association

Astronomové také zjistili, že objekt je velmi tmavý a kolem své osy se pravděpodobně otáčí velmi pomalu: jeden den na 2007 OR10 trvá skoro 45 hodin.

„Pozorování vesmírného dalekohledu Kepler byla pro odhad velikosti 2007 OR10 velmi cenná," uvedl Geert Barentsen z Ames Resarch Center NASA. „Jeho skutečný přínos je však zřejmý až v kombinaci s daty z teleskopu Herschel. Díky tomuto spojení jsme získali mnoho informací o fyzikálních vlastnostech tohoto objektu."

Vesmírný teleskop Kepler, který se nyní nachází ve fázi mise nazvané „K2“, pátrá po lehkých změnách jasu hvězd, které by mohly být způsobeny planetou přecházející před hvězdou. Citlivost pro změny jasu objektů může být však výhodou i pro tělesa v naší Sluneční soustavě pro odhad periody rotace.

Velikost tělesa 2007 OR10 byla odhadnuta na základě pozorování ESA infračerveného vesmírného teleskopu Herchel. Pro odhad velikosti se přitom využívá především jasnost objektu. To je však často velmi problematické, protože z tak velké vzdálenosti se může zdát velký objekt s nízkým albedem (míra odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu) jako malý objekt s vysokým albedem.  

 „Zpřesněné údaje o rozměrech tělesa 2007 OR10 ukazují, že povrch je s největší pravděpodobností pokryt zmrzlým metanem, oxidem uhelnatým a dusíkem, který se snadno odpařuje a uniká do vesmíru," říká András Pál z Observatoře Konkoly v Budapešti. „Je fascinující jaké detaily můžeme vypátrat na tak vzdáleném světě – obzvlášť v případě, když má objekt při své velikosti tak neobyčejný tmavý a načervenalý povrch.“

I u nových měření však stále dochází k výrazným nepřesnostem, takže u tělesa je uveden průměr 1 535 +75/-225 km. Také doba rotace se může ještě změnit.

O výsledcích informovali vědci v odborném článku, který vyšel v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronews.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Kuiperův pás, Trpasličí planeta


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »