Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je objekt 2007 OR10 výrazně větší než se myslelo?

Je objekt 2007 OR10 výrazně větší než se myslelo?

Představa umělce, jak by mohl vypadat povrch tělesa.
Autor: https://de.wikipedia.org/wiki

Transneptunické těleso 2007 OR10 v Kuiperově pásu může být podstatně větší, než se doposud myslelo. Jedná se o těleso objevené v roce 2007 týmem astronomů z Kalifornského technologického institutu (známý také jako Caltech) v Pasadeně. Tento objekt je kandidátem na trpasličí planetu a také největší nepojmenovaný objekt našeho planetárního systému. 

Původní odhad velikosti hovořil o průměru 1 280 km. Nová měření založená na archivních datech z infračerveného vesmírného dalekohledu Herschel (vypuštěn v roce 2009, jeho činnost byla ukončena v roce 2013) a z pozorování kosmického teleskopu Kepler ukázala na průměr přibližně 1 535 km. Tím by se stalo 2007 OR10 třetím největším známým tělesem v Kuiperově pásu.

Od roku 1992 začali astronomové objevovat za dráhou Neptunu další a další tělesa, která byla díky své velikosti hodna povšimnutí. Objevení planetky Eris vyvolalo diskuzi o pojmu planeta, což vedlo nakonec k tomu, že Pluto v roce 2006 ztratilo status planety.

Pluto bylo klasifikováno jako trpasličí planeta a stále ještě je největší známý objekt v Kuiperově pásu. Přesné určení velikostí transneptunických objektů je však stále nesmírně obtížné, protože ze Země je lze pozorovat pouze jako velmi slabé objekty. I samotné rozměry Pluta známe teprve krátce, od léta 2015, kdy tento vzdálený svět navštívila sonda New Horizons.

Chceme-li se dozvědět více o velikosti a dalších vlastnostech těchto těles, musí vědci prozkoumat všechna data, která jsou prozatím k dispozici. Proto nyní tým vědců sloučil data získaná vesmírnými teleskopy Kepler a Herschel a nově vypočítal velikost objektu 2007 OR10.

Výsledek byl překvapivý: objekt 2007 OR10 se zdá být zřetelně větší, než se doposud předpokládalo. S průměrem 1 535km by mohlo být dokonce třetí největší doposud známé těleso v tomto regionu.

Aktualizované srovnání největších objektů v Kuiperově pásu. Autor: Konkoly Observatory / András Pál, Hungarian Astronomical Association
Aktualizované srovnání největších objektů v Kuiperově pásu.
Autor: Konkoly Observatory / András Pál, Hungarian Astronomical Association

Astronomové také zjistili, že objekt je velmi tmavý a kolem své osy se pravděpodobně otáčí velmi pomalu: jeden den na 2007 OR10 trvá skoro 45 hodin.

„Pozorování vesmírného dalekohledu Kepler byla pro odhad velikosti 2007 OR10 velmi cenná," uvedl Geert Barentsen z Ames Resarch Center NASA. „Jeho skutečný přínos je však zřejmý až v kombinaci s daty z teleskopu Herschel. Díky tomuto spojení jsme získali mnoho informací o fyzikálních vlastnostech tohoto objektu."

Vesmírný teleskop Kepler, který se nyní nachází ve fázi mise nazvané „K2“, pátrá po lehkých změnách jasu hvězd, které by mohly být způsobeny planetou přecházející před hvězdou. Citlivost pro změny jasu objektů může být však výhodou i pro tělesa v naší Sluneční soustavě pro odhad periody rotace.

Velikost tělesa 2007 OR10 byla odhadnuta na základě pozorování ESA infračerveného vesmírného teleskopu Herchel. Pro odhad velikosti se přitom využívá především jasnost objektu. To je však často velmi problematické, protože z tak velké vzdálenosti se může zdát velký objekt s nízkým albedem (míra odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu) jako malý objekt s vysokým albedem.  

 „Zpřesněné údaje o rozměrech tělesa 2007 OR10 ukazují, že povrch je s největší pravděpodobností pokryt zmrzlým metanem, oxidem uhelnatým a dusíkem, který se snadno odpařuje a uniká do vesmíru," říká András Pál z Observatoře Konkoly v Budapešti. „Je fascinující jaké detaily můžeme vypátrat na tak vzdáleném světě – obzvlášť v případě, když má objekt při své velikosti tak neobyčejný tmavý a načervenalý povrch.“

I u nových měření však stále dochází k výrazným nepřesnostem, takže u tělesa je uveden průměr 1 535 +75/-225 km. Také doba rotace se může ještě změnit.

O výsledcích informovali vědci v odborném článku, který vyšel v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronews.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Kuiperův pás, Trpasličí planeta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »