Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je objekt 2007 OR10 výrazně větší než se myslelo?

Je objekt 2007 OR10 výrazně větší než se myslelo?

Představa umělce, jak by mohl vypadat povrch tělesa.
Autor: https://de.wikipedia.org/wiki

Transneptunické těleso 2007 OR10 v Kuiperově pásu může být podstatně větší, než se doposud myslelo. Jedná se o těleso objevené v roce 2007 týmem astronomů z Kalifornského technologického institutu (známý také jako Caltech) v Pasadeně. Tento objekt je kandidátem na trpasličí planetu a také největší nepojmenovaný objekt našeho planetárního systému. 

Původní odhad velikosti hovořil o průměru 1 280 km. Nová měření založená na archivních datech z infračerveného vesmírného dalekohledu Herschel (vypuštěn v roce 2009, jeho činnost byla ukončena v roce 2013) a z pozorování kosmického teleskopu Kepler ukázala na průměr přibližně 1 535 km. Tím by se stalo 2007 OR10 třetím největším známým tělesem v Kuiperově pásu.

Od roku 1992 začali astronomové objevovat za dráhou Neptunu další a další tělesa, která byla díky své velikosti hodna povšimnutí. Objevení planetky Eris vyvolalo diskuzi o pojmu planeta, což vedlo nakonec k tomu, že Pluto v roce 2006 ztratilo status planety.

Pluto bylo klasifikováno jako trpasličí planeta a stále ještě je největší známý objekt v Kuiperově pásu. Přesné určení velikostí transneptunických objektů je však stále nesmírně obtížné, protože ze Země je lze pozorovat pouze jako velmi slabé objekty. I samotné rozměry Pluta známe teprve krátce, od léta 2015, kdy tento vzdálený svět navštívila sonda New Horizons.

Chceme-li se dozvědět více o velikosti a dalších vlastnostech těchto těles, musí vědci prozkoumat všechna data, která jsou prozatím k dispozici. Proto nyní tým vědců sloučil data získaná vesmírnými teleskopy Kepler a Herschel a nově vypočítal velikost objektu 2007 OR10.

Výsledek byl překvapivý: objekt 2007 OR10 se zdá být zřetelně větší, než se doposud předpokládalo. S průměrem 1 535km by mohlo být dokonce třetí největší doposud známé těleso v tomto regionu.

Aktualizované srovnání největších objektů v Kuiperově pásu. Autor: Konkoly Observatory / András Pál, Hungarian Astronomical Association
Aktualizované srovnání největších objektů v Kuiperově pásu.
Autor: Konkoly Observatory / András Pál, Hungarian Astronomical Association

Astronomové také zjistili, že objekt je velmi tmavý a kolem své osy se pravděpodobně otáčí velmi pomalu: jeden den na 2007 OR10 trvá skoro 45 hodin.

„Pozorování vesmírného dalekohledu Kepler byla pro odhad velikosti 2007 OR10 velmi cenná," uvedl Geert Barentsen z Ames Resarch Center NASA. „Jeho skutečný přínos je však zřejmý až v kombinaci s daty z teleskopu Herschel. Díky tomuto spojení jsme získali mnoho informací o fyzikálních vlastnostech tohoto objektu."

Vesmírný teleskop Kepler, který se nyní nachází ve fázi mise nazvané „K2“, pátrá po lehkých změnách jasu hvězd, které by mohly být způsobeny planetou přecházející před hvězdou. Citlivost pro změny jasu objektů může být však výhodou i pro tělesa v naší Sluneční soustavě pro odhad periody rotace.

Velikost tělesa 2007 OR10 byla odhadnuta na základě pozorování ESA infračerveného vesmírného teleskopu Herchel. Pro odhad velikosti se přitom využívá především jasnost objektu. To je však často velmi problematické, protože z tak velké vzdálenosti se může zdát velký objekt s nízkým albedem (míra odrazivosti tělesa nebo jeho povrchu) jako malý objekt s vysokým albedem.  

 „Zpřesněné údaje o rozměrech tělesa 2007 OR10 ukazují, že povrch je s největší pravděpodobností pokryt zmrzlým metanem, oxidem uhelnatým a dusíkem, který se snadno odpařuje a uniká do vesmíru," říká András Pál z Observatoře Konkoly v Budapešti. „Je fascinující jaké detaily můžeme vypátrat na tak vzdáleném světě – obzvlášť v případě, když má objekt při své velikosti tak neobyčejný tmavý a načervenalý povrch.“

I u nových měření však stále dochází k výrazným nepřesnostem, takže u tělesa je uveden průměr 1 535 +75/-225 km. Také doba rotace se může ještě změnit.

O výsledcích informovali vědci v odborném článku, který vyšel v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronews.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Kuiperův pás, Trpasličí planeta


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »