Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pátrá po surovinových zdrojích na Měsíci

HST pátrá po surovinových zdrojích na Měsíci

HST_Mesic.jpg
NASA využila jedinečných schopností Hubblova kosmického dalekohledu (HST) pro mimořádná vědecká pozorování povrchu Měsíce. Rozlišovací schopnost HST a jeho citlivost na ultrafialové záření umožnila pátrat s jeho pomocí na povrchu Měsíce po zvláště důležitých minerálech, které obsahují kyslík.

Protože Měsíc nemá dýchatelnou atmosféru, potom minerály, jako je například ilmenit (oxid železa a titanu FeTiO3), mohou být rozhodující pro vybudování stálé základny na Měsíci. Ilmenit může být potenciálním zdrojem kyslíku pro obyvatele základny jako součást dýchatelného ovzduší v hermetizovaných modulech či může sloužit jako okysličovadlo v raketových motorech při startech na oběžnou dráhu kolem Měsíce či při zajištění návratu na Zemi.

Nová pozorování pomocí HST přinesla první snímky Měsíce s vysokým rozlišením 50 až 100 m v oblasti ultrafialového záření, jaké kdy vůbec byly pořízeny. Fotografie poskytují odborníkům nový prostředek studia obsahu minerálů v měsíční kůře. Protože NASA plánuje uskutečnit v budoucnu expedice na Měsíc, takovéto informace v kombinaci s dalšími údaji pomohou s výběrem nejvhodnějších míst pro automatické i pilotované expedice.

"Tato pozorování měsíčního povrchu byla náročná, ale velmi úspěšná z technického hlediska jak pro NASA, tak i pro tým HST, protože tento dalekohled nebyl původně pro pozorování Měsíce konstruován," říká Jennifer Wisemanová. "Snímky poskytnou informace o měsíční geologii pro budoucí rozhodování o dalším výzkumu Měsíce."

HST_Aristarchus.jpg

Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys), umístěná na palubě HST, pořizovala snímky geologicky odlišných oblastí na povrchu Měsíce jak ve viditelném, tak i v ultrafialovém světle. Mezi zkoumané oblasti patřil například impaktní kráter Aristarchus o průměru 42 km a přilehlá oblast Schroeter Valley. HST také vyfotografoval místa přistání posádek Apolla 15 a 17, kde astronauti odebrali vzorky kamení a horniny v letech 1971 a 1972 a dopravili je na Zemi.

Geologové nyní porovnávají vlastnosti vzorků, dopravených na Zemi posádkami kosmických lodí Apollo s novými snímky, pořízenými kamerou ACS na Hubblově kosmickém dalekohledu. To jim umožní zjistit složení hornin v oblasti kráteru Aristarchus, přestože tam nepřistála žádná pilotovaná ani automatická expedice. Pozorování pomocí HST umožní astronomům zlepšit znalosti o rozdílech ve výskytu vědecky zajímavých hornin v oblasti kráteru Aristarchus a odhalit případné surovinové zdroje, využitelné při výstavbě obydlené základny.

"Naše předběžné informace podporují předpoklad přítomnosti některých jedinečných druhů hornin, bohatých na kyslík, a to jak v místě přistání Apolla 17, tak i v oblasti kráteru Aristarchus. Tyto oblasti mohou být velice vhodné jako cílová místa pro přistání robotů či pilotovaných expedic za účelem dalšího výzkumu a využívání Měsíce," říká Jim Garvin (NASA´s Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland).

Další fotografie si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »