HST pátrá po surovinových zdrojích na Měsíci
Protože Měsíc nemá dýchatelnou atmosféru, potom minerály, jako je například ilmenit (oxid železa a titanu FeTiO3), mohou být rozhodující pro vybudování stálé základny na Měsíci. Ilmenit může být potenciálním zdrojem kyslíku pro obyvatele základny jako součást dýchatelného ovzduší v hermetizovaných modulech či může sloužit jako okysličovadlo v raketových motorech při startech na oběžnou dráhu kolem Měsíce či při zajištění návratu na Zemi.
Nová pozorování pomocí HST přinesla první snímky Měsíce s vysokým rozlišením 50 až 100 m v oblasti ultrafialového záření, jaké kdy vůbec byly pořízeny. Fotografie poskytují odborníkům nový prostředek studia obsahu minerálů v měsíční kůře. Protože NASA plánuje uskutečnit v budoucnu expedice na Měsíc, takovéto informace v kombinaci s dalšími údaji pomohou s výběrem nejvhodnějších míst pro automatické i pilotované expedice.
"Tato pozorování měsíčního povrchu byla náročná, ale velmi úspěšná z technického hlediska jak pro NASA, tak i pro tým HST, protože tento dalekohled nebyl původně pro pozorování Měsíce konstruován," říká Jennifer Wisemanová. "Snímky poskytnou informace o měsíční geologii pro budoucí rozhodování o dalším výzkumu Měsíce."
Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys), umístěná na palubě HST, pořizovala snímky geologicky odlišných oblastí na povrchu Měsíce jak ve viditelném, tak i v ultrafialovém světle. Mezi zkoumané oblasti patřil například impaktní kráter Aristarchus o průměru 42 km a přilehlá oblast Schroeter Valley. HST také vyfotografoval místa přistání posádek Apolla 15 a 17, kde astronauti odebrali vzorky kamení a horniny v letech 1971 a 1972 a dopravili je na Zemi.
Geologové nyní porovnávají vlastnosti vzorků, dopravených na Zemi posádkami kosmických lodí Apollo s novými snímky, pořízenými kamerou ACS na Hubblově kosmickém dalekohledu. To jim umožní zjistit složení hornin v oblasti kráteru Aristarchus, přestože tam nepřistála žádná pilotovaná ani automatická expedice. Pozorování pomocí HST umožní astronomům zlepšit znalosti o rozdílech ve výskytu vědecky zajímavých hornin v oblasti kráteru Aristarchus a odhalit případné surovinové zdroje, využitelné při výstavbě obydlené základny.
"Naše předběžné informace podporují předpoklad přítomnosti některých jedinečných druhů hornin, bohatých na kyslík, a to jak v místě přistání Apolla 17, tak i v oblasti kráteru Aristarchus. Tyto oblasti mohou být velice vhodné jako cílová místa pro přistání robotů či pilotovaných expedic za účelem dalšího výzkumu a využívání Měsíce," říká Jim Garvin (NASA´s Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland).
Další fotografie si můžete prohlédnout zde.
Zdroj: www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
