Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pátrá po surovinových zdrojích na Měsíci

HST pátrá po surovinových zdrojích na Měsíci

HST_Mesic.jpg
NASA využila jedinečných schopností Hubblova kosmického dalekohledu (HST) pro mimořádná vědecká pozorování povrchu Měsíce. Rozlišovací schopnost HST a jeho citlivost na ultrafialové záření umožnila pátrat s jeho pomocí na povrchu Měsíce po zvláště důležitých minerálech, které obsahují kyslík.

Protože Měsíc nemá dýchatelnou atmosféru, potom minerály, jako je například ilmenit (oxid železa a titanu FeTiO3), mohou být rozhodující pro vybudování stálé základny na Měsíci. Ilmenit může být potenciálním zdrojem kyslíku pro obyvatele základny jako součást dýchatelného ovzduší v hermetizovaných modulech či může sloužit jako okysličovadlo v raketových motorech při startech na oběžnou dráhu kolem Měsíce či při zajištění návratu na Zemi.

Nová pozorování pomocí HST přinesla první snímky Měsíce s vysokým rozlišením 50 až 100 m v oblasti ultrafialového záření, jaké kdy vůbec byly pořízeny. Fotografie poskytují odborníkům nový prostředek studia obsahu minerálů v měsíční kůře. Protože NASA plánuje uskutečnit v budoucnu expedice na Měsíc, takovéto informace v kombinaci s dalšími údaji pomohou s výběrem nejvhodnějších míst pro automatické i pilotované expedice.

"Tato pozorování měsíčního povrchu byla náročná, ale velmi úspěšná z technického hlediska jak pro NASA, tak i pro tým HST, protože tento dalekohled nebyl původně pro pozorování Měsíce konstruován," říká Jennifer Wisemanová. "Snímky poskytnou informace o měsíční geologii pro budoucí rozhodování o dalším výzkumu Měsíce."

HST_Aristarchus.jpg

Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys), umístěná na palubě HST, pořizovala snímky geologicky odlišných oblastí na povrchu Měsíce jak ve viditelném, tak i v ultrafialovém světle. Mezi zkoumané oblasti patřil například impaktní kráter Aristarchus o průměru 42 km a přilehlá oblast Schroeter Valley. HST také vyfotografoval místa přistání posádek Apolla 15 a 17, kde astronauti odebrali vzorky kamení a horniny v letech 1971 a 1972 a dopravili je na Zemi.

Geologové nyní porovnávají vlastnosti vzorků, dopravených na Zemi posádkami kosmických lodí Apollo s novými snímky, pořízenými kamerou ACS na Hubblově kosmickém dalekohledu. To jim umožní zjistit složení hornin v oblasti kráteru Aristarchus, přestože tam nepřistála žádná pilotovaná ani automatická expedice. Pozorování pomocí HST umožní astronomům zlepšit znalosti o rozdílech ve výskytu vědecky zajímavých hornin v oblasti kráteru Aristarchus a odhalit případné surovinové zdroje, využitelné při výstavbě obydlené základny.

"Naše předběžné informace podporují předpoklad přítomnosti některých jedinečných druhů hornin, bohatých na kyslík, a to jak v místě přistání Apolla 17, tak i v oblasti kráteru Aristarchus. Tyto oblasti mohou být velice vhodné jako cílová místa pro přistání robotů či pilotovaných expedic za účelem dalšího výzkumu a využívání Měsíce," říká Jim Garvin (NASA´s Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland).

Další fotografie si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »