Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST vyfotografoval kometu ISON

HST vyfotografoval kometu ISON

Kometa ISON na snímku z HST Autor: NASA/ESA
Kometa ISON na snímku z HST
Autor: NASA/ESA
Publikovaný snímek komety C/2012 S1 (ISON) pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST dne 10. dubna 2013, kdy se kometa nacházela nepatrně blíže ke Slunci než dráha planety Jupiter. Od Slunce kometu dělilo 621 miliónů kilometrů a od Země byla vzdálena 634 miliónů kilometrů. Kometa se blíží k Zemi i ke Slunci, kolem kterého prolétne v listopadu 2013.

Dokonce i v této velké vzdálenosti je kometa již aktivní. Slabé sluneční záření zahřívá povrch kometárního jádra, čímž dochází k sublimaci těkavých látek. Detailní analýza prachu, soustředěného v kómě obklopující tuhé ledové jádro, odhalila výrazné výtrysky (jety) vyvrhovaných prachových částic z povrchu jádra na straně, která je právě přivrácena ke Slunci.

Předběžná měření na základě pozorování z HST naznačují, že jádro komety ISON nemá větší průměr než 5 či 6 km. To je pozoruhodně málo vzhledem k vysoké úrovni její aktivity doposud pozorované u této komety. Astronomové využili pořízené snímky k určení intenzity kometární aktivity a k vymezení velikosti jádra komety, aby se pokusili předpovědět její aktivitu v okamžiku, kdy bude prolétávat ve vzdálenosti 1 130 000 km nad viditelným povrchem Slunce. K největšímu přiblížení komety ISON ke Slunci dojde 28. listopadu 2013.

Prachová kóma v okolí jádra komety (označovaná též jako hlava komety) měla v době fotografování průměr přibližně 5 000 km. Prachový ohon komety se táhnul do vzdálenosti 92 000 km (na snímku je jeho konec mimo zorné pole kamery WFC3/UVIS na palubě HST).

V současné době probíhají mnohem podrobnější analýzy za účelem zpřesnění těchto měření a předpovědi pravděpodobného průběhu těsného průletu komety v blízkosti Slunce.

Upravený snímek komety ISON pořízený kamerou na palubě HST Autor: NASA/ESA
Upravený snímek komety ISON pořízený kamerou na palubě HST
Autor: NASA/ESA
Publikovaná fotografie byla pořízena ve viditelném světle pomocí kamery Wide Camera Field 3 na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Snímek je počítačově zpracován ve falešných barvách – modrá barva byla zvolena ke zvýšení detailů ve struktuře atmosféry v okolí jádra komety.

Další fotografie se zvýšeným kontrastem byla upravena za účelem odhalení jemné struktury v oblasti vnitřní kómy komety ISON. Na tomto počítačově upraveném snímku je model kómy, ve kterém je postupně snižována její jasnost v závislosti na vzdálenosti od jádra tak, jak je to očekáváno u komety, která uvolňuje prachové částice rovnoměrně z celého povrchu.

Kóma komety ISON vykazuje zvýšený počet prachových částic uvolňovaných na denní straně poměrně malého jádra. Tyto informace jsou neocenitelné pro určení vzniku, vývoje a rotace tuhého jádra komety ISON.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Kometa ISON


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »